Řecká tragédie už znovu klepe na dveře

Vzpomínáte si ještě na Řecko? Zemi, která zfalšovala data, aby se dostala do eurozóny, a zemi kde je statistický úřad schopen revidovat deficit tak dlouho, až dojde k jeho zvýšení z 5 % na 15,6 %? O Řecku se na čas přestalo mluvit poté, co dostalo další půjčku od EU a ve volbách těsně zvítězily proevropské strany, které dokázaly sestavit většinovou vládu. V tomto týdnu se ale všem znovu připomnělo a opět tak nějak po svém. Podle informací německého Der Spiegelu totiž inspektoři trojky zjistili, že bude potřebovat dalších 30 miliard euro nad rámec již poskytnuté pomoci pro období 2012 - 2014. To je přibližně 10 miliard euro ročně, což by jen v tomto roce znamenalo zvýšení deficitu na dvojnásobek původního požadavku trojky.

Důvodem je výpadek na straně příjmů, jenž ale překvapil snad pouze inspektory trojky, kteří ve svých kalkulacích pro poskytnutí pomoci od samého začátku počítali s přehnaně optimistickými odhady.

Jak tedy s dodatečnými třiceti miliardami a faktem, že bude možná Řecko potřebovat další pomoc naložit? Řešení jsou v zásadě tři. Prvním je další půjčka. Za tu by ale země, kde stávkují už i výběrčí daní, musela nabídnout další úspory, které se rovnají politické sebevraždě a mohou ohrozit samotnou existenci proevropské koalice. Druhou z variant je další kolo odpuštění dluhu, o které koneckonců požádal nedávno věřitele i řecký premiér Samaras. Na rozdíl od kola prvního by ale tentokrát odpouštěla především Evropa, protože společně s MMF už přes poskytnuté půjčky vlastní více než polovinu řeckého dluhu. Cost-Benefit analýza tak naznačuje rapidně klesající mezní užitek obou řešení, díky čemuž se otevírá prostor řešení číslo tři. Tím je dosud úspěšně přehlížený slon v pokoji, v podobě vystoupení země z eurozóny a následného bankrotu. Právě tato možnost je v poslední době hodně skloňovaná především v Německu, kde s Řeckem dochází trpělivost nejen daňovým poplatníkům, ale i Bundesbance a řadě vládních politiků.

O dalším postupu při záchraně Řecka by se mělo diskutovat již v polovině října na summitu EU, kde se má zároveň rozhodnout o uvolnění další tranše záchranné půjčky. Ať už summit dopadne jakkoli, dá se očekávat, že se Řecko v nejbližších týdnech začne opět dostávat na první strany světových deníků. Překoupené akciové trhy tak po záchranné zářijové misi americké, evropské a japonské centrální banky možná konečně dostanou prostor k alespoň částečné korekci již čtyři měsíce trvajícího a téměř lineárního růstu.

Jaroslav Brychta - hlavní analytik X-Trade Brokers

Vystudoval Hospodářskou politiku na Slezské Univerzity v Opavě. V XTB pracuje od roku 2007, momentálně na pozici hlavního analytika. Zabývá se především analýzou devizových kurzů, dále pak dluhopisy, bankovním sektorem a měnovou politikou. Svými odbornými články a rozhovory přispívá do většiny předních médií.