Investorský hlad po riziku

Komodity svým letním „olympijským" výkonem porazily jak akcie, tak dluhopisy, tak i americký dolar. Pozitivní sentiment, který trhům vlily centrální bankéři, vyvolal u investorů nesmírný apetit po rizikových aktivech. Ti pro změnu přestali nakupovat tzv. „safe haven" aktiva, resp. bezpečná aktiva a vrhli se na komodity.

Co způsobilo růst cen komodit?

Jakým způsobem reagují devizové kurzy, ceny akcií a komodit na kvantitativní uvolňování FEDu, jsme měli možnost pozorovat od roku 2008 již dvakrát. A tak z empirických zkušeností můžeme říci, že expanzivní měnová politika má na vývoj finančních trhů několik zákonitých dopadů. Prvním z nich je pokles kurzu dolaru vůči ostatním světovým měnám. Dolar oslabuje, protože jeho množství v oběhu roste. To je způsobeno tím, že FED nakupuje dluhopisy (hlavně ty státní) případně jiná aktiva za vytištěné peníze.  Více dostupných dolarů na trhu tedy znamená jejich nižší hodnotu. Levnější dolar je pak jedním z důvodů vyššího zájmu investorů o komodity, protože jejich cenové vyjádření v ostatních měnách klesá.

Další důvod růstu cen komodit v důsledku měnového uvolňování vyplývá z následující analogie. Rostoucí poptávka po dluhopisech iniciována nákupem americké centrální banky, tahá jejich tržní cenu nahoru. Protože dluhové instrumenty mají negativní korelaci mezi cenou a úrokem, vyšší cena vede k nižšímu tržnímu úroku. Nižší výnos bondů nutí hledat bankéře alternativní investiční příležitosti, aby jejich portfolia dosahovali požadovaných výnosů. Navíc v důsledku kvantitativního uvolňování mají banky ve svých bilancích více dostupných finančních prostředků, které získaly z prodeje aktiv (dluhopisů) FEDu. Někdy dokonce centrální banka kupuje od komerčních bank i méně kvalitní dluhopisy (nejenom vládní), čímž také očišťuje jejich bilance. Následně pak kvalitnější bilance vytváří prostor pro výběr rizikovějších investic, jakými jsou například komodity.

Je markantní, že banky  „QE" preferují, jak z pohledu možného očištění bilancí, tak zvýšení výkonnosti svých portfolií. Nelze se tedy divit, že investoři svými hladovými očekáváními v létě vyhnali ceny komodit až tak nahoru.

Kvantitativní uvolňování je tedy vždy pozitivním signálem pro růst cen komodit. Potvrzuje to i graf níže, na kterém je vidět vývoj komoditního indexu (The Thomson Reuters/Jefferies CRB Index) v době kvantitativního uvolňování v USA.

Graf: Vývoj komoditního indexu za 5 let

Zdroj: Bloomberg

V létě  roku 2008 ještě před krachem jedné z největších amerických investičních bank Lehman Brothers a před vypuknutím nemoci kreditní krize v USA dosahoval index svého vrcholu 470 bodů. Pak už následoval jenom strmý pád. Který zastavilo až první kolo kvantitavního uvolňování FEDu.

Ten samý jev můžeme na grafu pozorovat v období druhého kola QE. Letošní letní nárůst cen byl tedy způsoben hlavně očekáváním, že FED akci tzv. „QE" (quantitative easing ) na konci léta opět zopakuje. A tak od konce června, kde se konal vrcholný dvoudenní evropský summit, index posílil o více než 14 procent.

Graf: Vývoj komoditního indexu zaposlední rok

Zdroj: Bloomberg

Pro úplnou přesnost je potřeba zmínit, že růst cen některých komodit byl ovlivněn i jinými událostmi. Například sucho na americkém středozápadě vyhnalo nahoru cenu obilovin a nepokoje na Blízkém východě zase cenu ropy.

Pozn. Komoditní index (The Thomson Reuters/Jefferies CRB Index) měří výkon 19 komodit. Největší podíl má energetika, kam patří například ropa, plyn, benzín. Za ním následují tzv. „Softs" neboli „Soft Commodities" mezi které se řadí káva, kakao, cukr, bavlna, sója, pomerančový džus.  Dále jsou průmyslové kovy jako hliník, měď, nikl. Čtvrté v pořadí jsou obilovin, a to pšenice, kukuřice, sója. Po nich následují vzácné kovy, a to zlato a stříbro. Nejmenší podíl mají hospodářská zvířata, kam se řadí vepřové a živý dobytek.