Lídři 25 zemí EU podepsali smlouvu o rozpočtové kázni (2.3.2012)

BRUSEL (MEDIAFAX) - Vedoucí představitelé 25 zemí Evropské unie podepsali v pátek smlouvu o rozpočtové kázni, tzv. fiskální unii, výjimku tvoří Česko a Velká Británie. Informovala o tom agentura AFP.

Fiskální pakt počítá s povinností zemí ukotvit do své legislativy pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů. Evropský soudní dvůr pak bude mít právo uvalit na země sankce, pokud se tak nestane.

Smlouvu o stabilitě, kooperaci a řízení, která je odpovědí na dva roky trvající dluhovou krizi v eurozóně a která přinesla nutnost záchrany Irska, Portugalska a Řecka, byla podepsána 25 z 27 členských zemí Evropské unie. Česká republika a Británie totiž dostály svým předchozím prohlášením a pakt nepodepsaly.

„Tato smlouva znamená významný díl naší globální strategie o obnovení stability evropských veřejných financí. Právě stabilita je nutný předpoklad důvěry, která je potřeba pro obnovení hospodářského růstu,“ uvedl šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

Smlouva bude platná v zemích eurozóny. V ostatních zemích Evropské unie, které ji podepsaly, vstoupí ale v platnost až od doby, kdy tyto státy přijmou euro. „Tento pakt pomůže předejít opakování dluhové krize,“ řekl po slavnostním podpisu v ústředí EU v Bruselu předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

K tomu, aby smlouva začala platit, musí být ratifikována minimálně ve 12 ze 17 členských zemí eurozóny. Státy, které ji neratifikují, budou mít v budoucnu zablokovaný přístup k finančním prostředkům ze záchranného fondu eurozóny, který bude vytvořen v červenci, tedy z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

V rámci fiskální unie má platit tzv. „zlaté pravidlo“ - země by ideálně měly dosáhnout přebytku během celého ekonomického cyklu. Strukturální deficit by neměl přesáhnout 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a u zemí, kde je dluh k HDP pod 60 procenty, může dosáhnout deficit jednoho procenta.

Dále je ve smlouvě bod ´automatická náprava´, který znamená, že země musí, pokud nesplní cíl zlatého pravidla, implementovat opatření v daném časovém horizontu.

V rámci pravidel jsou zmíněny i „téměř“ automatické sankce, a to v případě, že deficit rozpočtu překročí tři procenta HDP, potom zemi hrozí finanční pokuta. Vyhnutí se sankci by mělo být obtížnější, když k zamítnutí pokuty by měla hlasovat kvalifikovaná většina zemí, což by mělo být obtížně dosažitelné.

„To je sice pěkné, ale už sama formulace, že by bylo ideální, kdyby země byly v přebytku, ukazuje na slabost této smlouvy donutit země k větším úsporám a škrtům. Navíc tu jde pouze o definici maximálního strukturálního deficitu. Ten vzniká, pokud systém dané země není ideálně nastaven. Tím, že je zde tento prostor, nenutí smlouva země k rychlému přijetí strukturálních reforem, které by tento strukturální deficit odbouraly,“ uvedl pro agenturu Mediafax analytik společnosti Next Finance Martin Prokop.

Mimo strukturálního deficitu totiž existuje ještě cyklický deficit, který je dán vývojem hospodářského cyklu. „Zde tak existuje značné riziko, že celkový deficit země bude mnohem větší, než stanovených 0,5 procenta HDP. Nejedná se tak o žádné zlaté pravidlo smlouva je v tomto příliš měkká,“ zdůraznil Prokop. „Pokud jde o automatickou nápravu, tak na tom nevidím nic špatného. Pouze je otázkou, kdo bude tu zemi kontrolovat, zda jednotlivá opatření skutečně zavádí,“ podotkl analytik.

Ovšem velmi ho zarazil bod o „téměř automatických sankcích“. „Zaráží mě to slůvko ‘téměř‘. To je již tak druhé slůvko po slově ‘ideálně‘, které celou smlouvu změkčuje a nabízí možnost, jak se vyhnout pokutě,“ řekl dále Prokop.

Podle něj sice není důvod, aby bylo jasně a direktivně dáno, že když nějaká země překročí deficit, bude platit. „Zde je ale nutné dát nějakou výjimku, jako například přírodní katastrofy, které mohou zvýšit výdaje státu jednorázově,“ dodal Prokop.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz