Sunday Times: Eurozóna se chystá na odchod Řecka, plán má i německá vláda

PRAHA (MEDIAFAX) - Německá vláda následuje příklad jiných zemí a připravuje se na odchod Řecka z eurozóny. Řecko podle informací Evropské komise a MMF nedokáže do roku 2020 snížit dluh na 120 procent HDP, uvedl v neděli deník Sunday Times.

Podle listu je hlavním zastáncem odchodu Řecka z eurozóny ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten si údajně lépe než kancléřka Angela Merkelová uvědomuje, že přijetí dalších úsporných škrtů vyvolalo v řecké společnosti pnutí, které do budoucna vylučuje, aby země dokázala své závazky plnit.

Ministerstvo financí údajně na Řecko vyvíjí nátlak, aby co nejrychleji vyhlásilo bankrot. To je ovšem v rozporu s politikou, kterou zastává Merkelová.

Podle spekulací německých médií se Schäuble pokusí přimět Merkelovou, jejíž evropská politika je v zemi stále méně populární, aby kandidovala na úřad spolkového prezidenta. Jako její nástupce v kancléřském křesle by potom razantně změnil kurz německé zahraniční politiky.

„Schäuble si myslí, že Řekové nemohou uskutečnit, co je třeba. I kdyby nějakým zázrakem uskutečnili, co slíbili, on a narůstající skupina lidí jsou přesvědčeni, že to Řecko ze dna nevytáhne. Namísto toho je názor, že řecká vláda by měla oficiálně vyhlásit bankrot a začít jednat o ještě větším umazání dluhu. Pro Schäublea je spíš otázkou kdy, než jestli vůbec,“ popsal postoj německého ministra nejmenovaný představitel eurozóny.

Na vládu Angely Merkelové narůstá kvůli investicím do eurozóny tlak i ze strany velkých podniků. Například ředitel jednoho z klíčových německých koncernů Bosch Franz Fehrenbach v rozhovoru pro Manager Magazin otevřeně vyzval k „vypuzení Řecka“ a obvinil Merkelovou z toho, že kvůli zachování dobrých vztahů s Francií poškozuje zájmy Německa.

Připravenost na odchod Řecka z eurozóny už oznámily Nizozemsko a Finsko.

Řecká vláda se v sobotu dohodla na výměně dluhopisů pro soukromé investory. Ti přijdou o 70 procent svých investic do řeckého dluhu, uvedla agentura Reuters. Nová pomoc, o níž budou v pondělí jednat ministři eurozóny, má dosáhnout 130 miliard eur (asi 3,25 biliónu korun).

Ondrej Fér, fer@mediafax.cz