Škodováčtí odboráři začnou ve čtvrtek s vedením firmy vyjednávat o mzdách

MLADÁ BOLESLAV (MEDIAFAX) - Podniková rada odborů KOVO mladoboleslavské automobilky Škoda Auto začne vyjednávat s vedením o mzdách zaměstnanců ve čtvrtek 2. února. Stávající kolektivní smlouva vyprší na konci dubna, očekává se ale, že jednání budou složitá a potrvají dlouho.

Na konci vyjednávání budou zaměstnanci největší automobilky v zemi znát výši tarifu a dalších složek mzdy, které budou tisíce zaměstnanců pobírat od dubna.

"Očekává se, že vyjednávání bude náročné a vůbec není jisté, jak dopadne. Skončit může fiaskem i úspěchem. V každém případě budou odbory KOVO požadovat dostatečný, avšak rozumný růst mezd, který zajistí zaměstnancům vyšší mzdu a udržení zaměstnanosti," napsal týdeník Škodovácký odborář.

Odbory KOVO prý přijdou s jasnými a podloženými argumenty a také mají připraveny některé pojistky, například dosud nedohodnutá flexikonta. "Důležitá je pochopitelně i připravenost členské základny za vyšší mzdy bojovat, která byla Podnikovou radou deklarována," uvádí dále týdeník.

První kolo kolektivního vyjednávání se odehraje 2. února 2012, kde dojde spíše k seznámení se s celou problematikou vyjednávání. Neočekává se, že by k dohodě došlo už během února.

"Nacházíme se v čase, kdy nás čeká největší a nejtvrdší práce pro naše členy, a to je mzdové vyjednávání. V každém případě je to ale práce, která nikdy nekončí, ještě nedávno jsme vyjednávali sociální náklady a roční pracovní dobu," prohlásil předseda podnikové rady Jaroslav Povšík a podotkl, že odbory KOVO hodlají pokračovat ve své růstové strategii do roku 2018, která se týká zejména růstu mezd a udržení zaměstnanosti. "Odbory KOVO budou vyjednávat o textové části kolektivní smlouvy a samozřejmě o mzdách, variabilním a zaručeném bonusu," dodal Povšík.

Podniková rada schválila vyjednávací tým ve složení Jaroslav Povšík, Vladimír Kment, Libor Dvořák, Jaromír Kobrle, Jan Miller, Miloš Kovář, Lukáš Halamíček a Jiří Hašek.

K vyjednávání mají odbory KOVO připravené finanční analýzy, a to také s ohledem na inflaci s podklady z významných institucí, jako je Česká národní banka a další finanční instituce včetně ministerstva financí atd. Sledují rovněž výhled na rok 2012 a rovněž sledují situaci v dalších závodech, například na Slovensku, Maďarsku, Rusku či ve Škoda Auto Deutschland. Odbory rovněž zajímá situace v České republice v dodavatelském a výrobním průmyslu.

"Licitovat se bude rovněž o celkovém systému mezd. Firma bude chtít co nejvyšší flexibilitu, odbory KOVO naopak požadují co nejvíce zaručené mzdy do výplaty zaměstnanců," píše týdenník.

Podniková rada se shodla na tom, že zaměstnanci očekávají vysoký růst mezd kvůli rekordním výsledkům firmy. "Je třeba si však uvědomit, že tento růst je vytvářen z velké části ve světě nikoli u nás a firma Škoda musí v Česku výrazně investovat. To neoddělitelně souvisí se zaměstnaností a každé rozumné odbory jí musí dát přednost. Nelze očekávat, že růst mezd bude přímo úměrný růstu zisku. Jen tak může firma nadále v Česku fungovat a případně nepřesouvat výrobu tam, kde jsou náklady nižší," upozorňuje odborářský týdenník.

Odbory KOVO tedy budou požadovat co nejvyšší růst mezd, ale nelze prý očekávat nějaký extrémní růst, avšak rozumné navýšení. "Je třeba si uvědomit, že ani letošní rok nemusí být z hlediska odbytu stabilní, diskutovat se bude o přesunech zaměstnanců ze svařovny do výroby, o hloubce výroby a také o koncepci údržeb," podotýkají škodováčtí odboráři.

Současný mzdový systém vznikl v roce 1992 a od počátku měl 12 stupňů. V roce 2009 odbory KOVO uspěly se zrušením nejnižší třídy L a naopak byla zavedena třída A1. Součástí jsou nyní i dvě mezitřídy A0 a B0. Úpravami prošel i systém bonusů a příplatků. Roste i procentuální výše osobního ohodnocení, které nyní tvoří průměrně 15 procent tarifních mezd.

Nárůst tarifů během kolektivních vyjednávání od roku 1992 je výrazný, což svědčí o úspěchu odborů KOVO při vyjednávání. Například ve zmiňované nejpočetnější tarifní třídě "I" byl v roce 1992 tarif 4 526 korun, od té doby byl při každém vyjednávání navyšován na hodnotu 17 759 korun v roce 2010 a 18 469 korun v roce 2011. Samozřejmě podobně rostly i ostatní složky mzdy.

V roce 1989 byla průměrná mzda 3159 korun a následně už do roku 1992 došlo k téměř stoprocentnímu nárůstu (rok 1992 6031 Kč/měsíc). V roce 2009 byla celková průměrná mzda pouze tarifních zaměstnanců 30 088 korun a v roce 2010 pak došlo k jejímu navýšení na 32 015 korun (tj. nárůst o 6,4 procenta). V roce 2010 byla průměrná mzda dělníků 28 223 korun a tarifních zaměstnanců (bez vedoucích) činila průměrná mzda 40 879 korun.