Ničivá síla vody

Povodně mohou způsobit extrémní škody. Škody, kterým je přinejmenším zčásti možné předcházet. V rozvojových zemích mají nedostatečné investice do preventivních opatřeních a budování podvědomí o rizicích za následek to, že udeří-li povodeň, vyžádá si velmi často oběti na životech. Ve vyspělých zemích naopak působí povodně velké materiální škody. I tady platí, že by větší vědomí si rizik vedlo k minimalizování škod.

Voda - dobrý sluha, zlý pán

Voda je jedním z nejvzácnějších přírodních zdrojů na naší planetě. Pijeme ji, používáme ji při vaření, myjeme se v ní. voda tvoří 70 % lidského těla. Bez vody bychom relativně brzy umřeli žízní. Ve velkém a nekontrolovatelném množství však může ta samá věc, se kterou si každé ráno oplachujeme zubní kartáček, velmi rychle smést automobily, budovy a zranit či dokonce zabít lidi. Voda rozvíjí svou ničivou silu unikátním způsobem prostřednictvím vydatných dešťů, bouřek či vysokých úrovní vody a povodní.
Povodně patří mezi nejvíce zničující přírodní katastrofy vůbec. 180 milionů lidí v Pákistánu a Číně, ale také v mnohých částech Evropy bylo v roce 2010 zasaženo povodněmi. Povodněmi, které si vyžádali velké oběti jak na majetku tak na životech.

Sledujte zpravodajství z oblasti pojišťovnictví na http://www.penizenavic.cz/pojisteni

Falešný pocit bezpečí

Téměř žádný region na naší planetě není před povodní plně v bezpečí. Svůj majetek má však proti tomuto riziku pojištěno jen málo obyvatel. Ten zbytek pak musí na odstranění povodňových škod vynaložit velké množství peněz ze své vlastní kapsy. Ne každý stát totiž může svým občanům poskytnout dostatečnou pomoc v době, kdy to opravdu potřebují.

Jen malé množství lidí žije v oblastech, ve kterých se nelze proti povodni pojistit, říká Clement. B. Booth, člen představenstva společnosti Allianz SE. A nebydlí-li lidé přímo u břehů řek či u pobřeží moří a oceánů, neberou riziko povodní příliš vážně a konejší se falešným pocitem bezpečí. Když se pak náhle přižene přírodní katastrofa, je již pozdě bycha honit.

Coby jedna z největších pojišťovacích institucí na světě, používá Allianz model, který ji pomáhá odhadnout rizika a výši očekávaných škod co možná nejpřesněji. Svým klientům rovněž nabízí v případě povodní velmi rychle pomoc. Allianz má celou řadu matematických, meteorologických a risk analytiků pracujících na modelování vývoje katastrof a ve výzkumu ztrát. Z téměř 150. 000 zaměstnanců společnosti Allianz po celém světě tedy pracuje buď v oblasti zákaznického servisu nebo likvidace pojistných událostí. Obětem přírodních katastrof jsou rovněž připraveni pomoci agenti a zástupci zprostředkovatelských společností, kteří jsou velmi často těmi, na které se oběti katastrof obrací na prvním místě.
Markus Stowasser a Korbinian Breinl pracující v Cat Research & Development Team společnosti Allianz SE zpracovávají komplexní model vývoje povodňových událostí za účelem co možná nejpřesnější kalkulace nákladů při budoucích událostech, což v konečném důsledku vede k vyšší pojistitelnosti majetku.

Lidé v Cat Research ví o povodních vše. Rozlišují přitom mezi třemi typy povodní

říční povodně – ty jsou způsobeny vysokou úrovní vody v řekách v důsledku vydatných a dlouhých srážek.
bleskové povodně – ty se mohou objevit náhle takřka kdekoliv a jsou výsledkem vydatných srážek v krátkém časovém horizontu.
bouřkové rázy – ty se mohou objevit v pobřežních regionech. Oblasti nízkého tlaku nad oceánem produkují vítr o vysokých rychlostech, který žene povodňové vlny směrem k pevnině. Tato kategorie zahrnuje i hurikány. Poté co způsobila v roce 2005 Katrina spoušť v New Orleans, celý svět už ví, jak zničující efekt mohou mít tropické hurikány na pobřežní regiony. Ničivou sílu vody může více přiblížit i přirovnání, že metr čtverečný vody váží stejně jako malé auto.

Velmi důležitá je komunikace s pojišťovnou

V listopadu roku 2009 napadlo v oblasti Cumbria v severní Anglii během 48 hodin více srážek než kolik obvykle napadne za celý měsíc. Výsledkem toho bylo více než 1 000 poškozených budov, stovky lidí bez střechy nad hlavou a velké škody na dopravní infrastruktuře. Odstraněno muselo být více než 2 500 tun suti a nánosů bahna. Celkové ztráty převýšily částku 300 milionů eur, přičemž pojištěny byly zhruba dvě třetiny. To byl případ i společnosti James Walker Group, mezinárodního výrobce těsnění a těsnících výrobků se 400 zaměstnanců.

Sledujte zpravodajství z oblasti pojišťovnictví na http://www.penizenavic.cz/pojisteni

Poté co se 19. listopadu ocitl výrobní pás pod vodou musela být zastavena výroba. Díky havarijnímu plánu se však podařilo zabránit velkým škodám na majetku . Například, všechny elektrické instalace byly odpojeny již v raném stádiu povodní a důležitá výrobní zařízení byla uložena do vyšších regálů, mimo dosah vody. Jen dva dyn po katastrofě tak mohla být výroba opět spuštěna, i když, trvalo celkem šest měsíců, než se společnosti podařilo dosáhnout předpovodňové produkce.
Významnou roli v odstraňování povodňových škod hráli i zaměstnanci Allianz Global Corporate & Speciality (AGCS). Martin Henson, vedoucí divize pod níž v ACG spadají vnitrozemské přírodní katastrofy říká: Každá velká škoda je příležitostí ukázat náš pro klientský přístup. Naši likvidátoři byli na místě jak rychle to jen bylo možné, což bylo v této situaci velmi důležité.
Stuart Pyper, finanční kontrolor v JWG hodnotí zpětně spolupráci pozitivně. Již od samého začátku bylo zřejmé, že hlavním cílem společnosti Allianz bylo pomoc nám zpět na nohy jak rychle je to jen možné. Abychom se vyhnuli problému s cash flow, byla nám nabídnuta finanční pomoc. A to i bez toho, abychom si o ni museli sami říct. Po vzájemné dohodě nám tedy byly velmi rychle poskytnuty zálohy na pojistné plnění.

Povodňové škody dramaticky rostou

V posledních 40 letech se průměrné roční náklady na pojistná plnění způsobená katastrofami násobí. V roce 1970 činily tyto náklady celosvětově ještě kolem 5 miliard amerických dolarů. Tato částka však do roku 2010 narostla o více jak 40 miliard dolarů, přičemž i v budoucnosti bude zachován rostoucí trend.

Klimatické modely, které experti ve společnosti Allianz používají potvrdily předpoklad toho, že vyšší globální teploty vedou k vyšším odparům vody v atmosféře a tím tak zvyšují pravděpodobnost srážek. Simulace ukázaly, jen v Německu by se měl objem pojistných událostí do konce století zdvojnásobit. Tyto simulace však stále nejsou nejpřesnější.

Nelze vinit jen změny klimatu

Bylo by však chybou svalovat veškerou vinu za rostoucí povodňové katastrofy na změny klimatu. Kromě globálního oteplování je tu ještě celá řada faktoru, které přispívají k rostoucímu riziku povodní, zejména podél řek. Obrovské plochy jsou utěsňovány betonem a dopravními stavbami, v důsledku toho pak směřuje více a více vody přímo do řek. Vedle zhutňování půdy pak celou věc zhoršuje také intenzivní zemědělství. Svou roli hraje také narovnávání toků řek ve prospěch vnitrozemské plavby. Někde tak zcela zmizely dlouhé zákruty, což vede k rychlejšímu toku a vyšší hladině vody. Nové developerské projekty v lokalitách blízko břehů řek či oceánů rovněž hrají svou roli. Tyto projekty jsou často chráněny hrázemi, to však problém neřeší, pouze přenáší směrem dolů po proudu, kde může mít povodňová voda ještě více zničující účinek.
Vedle toho našli Breinl a Stowasser celou řadu dalších vysvětlení nárůstu pojistných škod v uplynulých dekádách. Stále více lidí se stěhuje do oblasti s vyšším rizikem povodní, roste tedy i počet v těchto oblastech pojištěného majetku. Je obtížné oddělit čistě fyzikální faktor, tj. že je zde opravdu více srážek od faktoru sociálně-ekonomického, říká Markus Stowasser. Oba vidí globalizaci jako důvod pro to, proč se dopad přírodních katastrof neúměrně zvyšuje. V současné době jsme podstatně více propojeni. Ještě před dvaceti či třiceti lety bychom se o některých povodňových událostech na jiných kontinentech nedozvěděli. Rostoucí dopad globálních médií může velmi rychle šířit dojem, že je riziko povodní roste podstatně rychleji než je tomu ve skutečnosti, říká Korbinian Breinl.

Prevence, prevence, prevence

Více obezřetnosti je zapotřebí zejména v rozvíjejících se zemích. Co většina lidí neví je to, že dokonce i údajně bezpečné budovy mohou utrpět škody v důsledku rostoucí hladiny řek nebo přetížené kanalizace.
Aby bylo množné rizika posoudit co možná nejpřesněji, a eliminovat tak také škody, spolupracuje Allianz po celém světě s celou řadou externích partnerů, což ji pomáhá s vytvořením rizikových modelů pro co možná největší počet regionů. Pracovníci Allianz Cat Research & Development a JBC Consulting spolupracovali na vývoji modelu rizik pro rostoucí trh v Indii. Tento model simuluje povodňové situace v největších indických městech jako jsou Bombaj, Kalkata a Nové Dillí. Během čtyři měsíce trvajícího monsunového období napadne v těchto městech stejné množství srážek jako v Mnichově či New Yorku za celý rok. Tento rizikový model je vůbec prvním svého druhu v Indii. Díky neustále vývoji modelů rizik mohou pojišťovny řídit přesněji svá portfolia a zajistit si finanční bezpečí. Modely rizik rovněž pomáhají určit, kde a za jakou cenu je možné majetek pojistit, což v konečném důsledku vede k vyššímu stupni pojistitelnosti, ze kterého profitují klienti pojišťoven. Ačkoliv, pojištění se proti riziku není začátek a konec. Pojišťovny, média i politikové musí i nadále pokračovat ve vytváření podvědomí o nutnosti efektivní prevence rizik.