Federalizace, nebo krach? Co teď čeká eurozónu?

Ratingová agentura S&P v pondělí přivodila eurozóně šok. Jean-Claude Juncker, šéf euroskupiny, tento krok nazval doslova ránou pod pás. Zhoršení výhledu ratingu 15 členských zemí přišlo v době, kdy se Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy chystají na summitu EU představit převratný plán změny smluv směrem k větší federalizaci eurozóny. Ten by měl uklidnit trhy a znamenat zásadní pokrok v boji s dluhovou krizí. Je však federalizace skutečně to, co může Evropu dostat z krize? A kdyby ano, dokáže se eurozóna dohodnout včas, než bude pozdě na hledání cesty ze začarovaného kruhu?

Jiskru optimismu ze společné evropské akce uhasila S&P hrozbou snížení ratingu 15 členských zemí včetně 6 silných ekonomik dosud hodnocených nejvyšším ratingem AAA.

Riziko snížení ratingu utvrdilo představitele dvou největších evropských ekonomik, německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, v názoru, že je jedinou cestou z dluhové krize posílení ekonomické spolupráce v eurozóně směrem k fiskální unii a zavedení nových pravidel pro dodržování rozpočtové disciplíny.

Na pondělní schůzce v Paříži se shodli na nutnosti zavedení automatických sankcí pro dluhové hříšníky a zakotvení limitů pro zadlužení do ústav členských států. Takovýto krok by mohl znamenat cestu z krize a připravil by lepší zázemí pro monetární politiku ECB.

Z krize by Evropě měla pomoci ECB

"Cokoli, co ohrožuje bonitu hlavních garantů eurozóny, je špatnou zprávou pro plánované kroky směrem k fiskální unii," říká Nicholas Spiro, výkonný ředitel londýnské Spiro Sovereign Strategy. "Navíc to zvyšuje tlak na zásah ECB."

Protože myšlenka eurobondů byla zavržena, může Evropě z krize pomoci jedině ECB tištěním peněz (nákupy bondů a poskytováním obrovských půjček). Analytici navíc očekávají, že ve čtvrtek sníží základní úrokovou sazbu.

Summit klidně zaspěte, ale ve čtvrtek si nezapomeňte naladit "Rádio ECB"!

Nový fiskální plán přinese podle šéfa ECB Draghiho další opatření. Důležité bude zejména zajistit bankovní systém a opatřit dodatečné záchranné prostředky.

"ECB bude zejména zajímat, jak mají fungovat avizované automatické sankce," říká Klaus Baader, ekonom Société Générale. "Pokud Francie a Německo na tiskových konferencích tvrdí, že se na všem dohodly, je to nutné brát s nadhledem."

Někteří komentátoři ovšem považují zhoršení výhledu ratingu zemí eurozóny paradoxně za dobrou zprávu. Tlak před summitem EU v Bruselu na dohodu členských zemí nad záchranným plánem zvyšuje šance na úspěch.

Paul Donovan, ekonom z londýnské pobočky UBS, se na nové plány evropských lídrů dívá skepticky. "Za poslední tři roky se ukazuje, že vlády eurozóny nejsou schopny přesvědčit trhy, že dokáží jednat ve shodě." Závěr týdne možná přepíše historii.

Horší rating může zhatit záchranu eura pomocí EFSF

Mezi dalšími plány, na kterých se Německo a Francie dohodly, je rozhodování o záchraném mechanismu kvalifikovanou většinou (85 %) namísto dosavadního jednomyslného schvalování všemi členskými vládami. S ostatními zeměmi chce Sarkozy dosáhnout konsenzu ohledně změn smluv nejpozději do března příštího roku. "Vzhledem k vážnosti situace není času nazbyt," varoval francouzský prezident.

Německo a Francie chtějí trestat. Když ECB dá, bude koho

Pondělní rozhodnutí ratingové agentury S&P však programy na záchranu eura skrze EFSF značně komplikuje. Snížení ratingu Německa a Francie by významně ohrozilo kredibilitu záchranného fondu, která se odvíjí zejména od hodnocení těchto nejsilnějších ekonomik eurozóny. V současnosti státy hodnocené AAA přispívají do fondu 58 %. Samotná Francie se podílí 20,3 %.

I kdyby tedy S&P srazila nejlepší rating pouze Francii, na celkové hodnocení fondu to bude mít zásadní negativní dopad. Zvýší se jeho rizikovost, čímž se ztíží přístup k financování a k pojištění. EFSF je pro eurozónu jediným nástrojem prevence šíření krize v krátkodobém horizontu.

Bez záchranných prostředků nepřežijí Itálie a Španělsko déle než do března 2012, což je mimochodem nejzazší datum, kdy mají vstoupit v platnost plánované pozměněné smlouvy.

Evropští politici by měli konat hned, jinak najdou cestu ze začarovaného kruhu jen těžko. Pokud se totiž plány na velkou palebnou sílu EFSF zhatí, nebudou mít lídři EU jinou alternativu než čelit kruté realitě.

Banky vs. státy v Evropě: Bitva roku 2012 o 2 biliony dolarů může začít

Čtěte také:

Petr Koblic: Dejte si víno a při investování nedávejte všechna vejce do jednoho košíku

Když varuje El-Erian, měli bychom naslouchat