O co se hraje ve světové ekonomice? Detaily nám brání vidět celek

Gorily a labutě nemají zdánlivě nic společného. Pomohou nám ovšem vysvětlit, že se současné ekonomické dění dost možná odehrává podle špatné písničky. Využiji v tomto zamyšlení experiment, který poprvé provedli studenti na Harvardově univerzitě.

Skupina studentů byla požádána, aby sledovala video trvající zhruba minutu a půl. Na videu je šest hráčů basketbalu, dva týmy po třech, kde si spoluhráči z každého týmu velmi rychle mezi sebou vyměňují míč. Divák měl spočítat počet přihrávek jednoho z týmů. Rychlost přihrávek vyžadovala pekelné soustředění.

Po zhruba 45 sekundách záznamu vstoupila na hřiště studentka převlečená za gorilu, pomalu přešla doprostřed, zabouchala pěstmi na hruď a opět odešla mimo záběr. Nikdo z hráčů jí nevěnoval pozornost a přihrávali si ještě zhruba další půl minuty.

Kolik padlo přihrávek? Správná odpověď je 15. 86 procent studentů řeklo, že viděli alespoň 13. To není špatný výsledek a mnoho z nich dokonce odpovědělo přesně.

Selektivní vidění

Máte pravdu, pointa je někde jinde. A to v gorile. Další otázkou bylo, kolik z nich vidělo gorilu. Tento pokus byl opakován mnohokrát. Výsledek byl vždy stejný. V průměru polovina lidí gorilu neviděla.

Co to dokazuje? Naše práce, ale i soukromý život je často orientován na detaily, na drobné úkoly a na rutinu. Kvůli tomu nám často uniká něco většího. Něco, co by nám uniknout nemělo.

A kam se vytratila labuť? Do ekonomické terminologie pronikl pojem černá labuť, jejímž autorem je Nassim Taleb (kniha Black Swan). Jde o událost, kterou neumíme předpovědět na základě minulé zkušenosti. Dále jde o událost, která má velký dopad. A především událost, kterou umíme zpětně naprosto jasně vysvětlit.

Nassim Taleb: Život v nejistotě

Za černou labuť je například považován finanční kolaps v roce 2008 a krach Lehman Brothers. A ona to je přitom i gorila. Šlo o něco, co drtivá většina lidi proste neviděla, ačkoli mohla, kdyby se odtrhla od detailů a viděla "velký obrázek".

Proto si dnes můžeme přečíst už desítky knih, které jasně ukazují, že varování byla spousta a že tento kolaps byl vlastně logickým následkem. Jen jsme tuto gorilu neviděli.

Naprosto logicky se ptáte, co je nyní onou gorilou na hřišti. Je to skutečnost, že EMU není odhodlána udělat kroky, které by vedly k přežití eura? Nebo je to postupný růst populismu a pokles důvěry v demokracii? Tedy vývoj, který vedl v minulém století k nástupu nacionalismu, fašismu, komunismu a nakonec ke druhé světová válce?

Nebo je to rychlé stárnutí obyvatelstva, na které ekonomiky nejsou připraveny a které způsobí mnohem větší problémy státním financím, než jaké vidíme nyní?

Na světě žije 7 miliard lidí. S těmito firmami na tom vyděláte