Finance | 24.10.2011 14:15:49

Analýza: Řecký haircut a rekapitalizace bank

Klíčovými prvky nového plánu boje proti dluhové krizi v eurozóně bude velikost „haircutu“ řeckého dluhu a rekapitalizace evropských bank, hlavních věřitelů Řecka. Výsledné řešení musí najít kompromis, který bude přesvědčivým krokem k zastavení krize a zároveň nebude tak nákladný, že sám o sobě zažehne další problémy. Příliš malý haircut neumožní stabilizaci Řecka a jeho návrat na trajektorii udržitelných veřejných financí. Příliš velký haircut a vysoké požadavky na kapitál bank mohou ohrozit stabilitu veřejných financí a ratingu celé řady evropských zemí. Správné řešení nesmí být ani málo, ani moc.

Řecko ke konci letošního roku dosáhne dluhu vládního sektoru 166 procent HDP. Smysluplným řešením je haircut alespoň 50 procent dluhu na 83 procent HDP. Pokud by se mělo Řecko více přiblížit maastrichtským kritériím a zvýšit šanci na dlouhodobě udržitelný fiskální vývoj, mohlo by se uvažovat o haircutu 60 procent, který by snížil dluh na 66 procent HDP.

Haircut řeckého dluhu by zatížil banky relativně snesitelnými náklady Odpis 50 procent dluhu by evropské banky zahrnuté do zátěžového testu EBA přišel na 26 miliard euro, 60procentní haircut na 31 miliard euro.

Zásadní vliv na rekapitalizaci bank bude mít požadavek na zvýšení kapitálové přiměřenosti. Podle současných požadavků by evropské banky měly postupně dosáhnout poměru jádrového Tier 1 kapitálu vůči rizikově váženým aktivům na úrovni 5 procent. Uvažuje se o jeho zvýšení a nejčastěji se mluví o 9 procentech. To by znamenalo, že banky budou muset nalézt dodatečných 194 miliard euro, a to buď z budoucích zisků, nebo externích zdrojů.

Následující tabulka ukazuje potřebnou rekapitalizaci evropských bank pro různé kombinace haircutu řeckého dluhu a požadované kapitálové přiměřenosti.

Tab 1. Rekapitalizace evropských bank (mld. euro)

	Cílová kapitálová přiměřenost bank (core Tier 1)
Haircut řeckého dluhu	5%	6%	7%	8%	9%	10%
40%	20	31	68	132	224	341
45%	23	34	71	135	228	345
50%	26	37	75	139	232	349
55%	28	40	78	142	235	353
60%	31	43	81	146	239	357

Jedním z nejpravděpodobnějších scénářů je 50procentní haircut řeckého dluhu a navýšení kapitálové přiměřenosti na 9 procent. S těmito předpoklady pracujeme po zbytek této analýzy. Při těchto parametrech by největším požadavkům na doplnění kapitálu čelily britské, německé a francouzské banky. Naopak mezi nejlépe připravené patří skandinávské banky a do první desítky patří také maďarská OTP a polská PKO.

Tab. 2 Největší požadavky na rekapitalizaci (mld. eur)

RBS	19,0
Deutsche Bank	13,4
Unicredit	12,7
BPCE	12,1
Societe Generale	12,1
Barclays	11,1
BNP	10,6
Commerzbank	9,7
National Bank of Greece	7,9
LBG	7,0

Tab. 3 Nejlépe kapitalizované evropské banky (core Tier 1)

Danske Bank	13,0%
Jyske Bank	12,6%
Sydbank	13,6%
OTP Bank	13,6%
Irish Life & Permnt	20,4%
PKO Bank	12,2%
Banca March	23,5%
Op-Pohjola	11,6%
Bqe/Cs D'Epargne (LUX)	12,9%
Rabobank	10,7%

Doplnění kapitálu bank by měl primárně poskytnout soukromý sektor. Za současné situace je ovšem obtížné odhadnout zájem investorů. Pokud by musely prostředky k rekapitalizaci poskytnout vlády jednotlivých zemí, zatížilo by to nejvíce v relaci k velikosti ekonomiky Kypt a Řecko. Absolutně největší náklady by podle očekávání nesly Velká Británie, Německo, Francie a Španělsko.

Tab. 4 Náklady rekapitalizace pro jednotlivé země

Náklady rekapitalizace pro jednotlivé země:
	% HDP	mld. EUR	dluh/HDP
Kypr	25,9%	4,7	88%
Řecko	13,8%	30,3	157%
Španělsko	3,4%	37,0	68%
Velká Británie	2,5%	42,7	84%
Portugalsko	2,4%	9,0	102%
Francie	1,9%	37,8	85%
Slovinsko	1,7%	0,6	43%
Německo	1,6%	39,9	82%
Rakousko	1,4%	4,1	74%
Itálie	1,3%	21,1	120%

Problém je v tom, že u některých zemí by mohla rekapitalizace bank ohrozit jejich vlastní veřejné finance. Zcela jasným případem jsou řecké a kyperské banky s výraznou expozicí vůči řeckému státnímu dluhu, na jejichž sanaci by lokální zdroje téměř jistě nestačily. Nicméně pod tlak by se mohly dostat Španělsko, Portugalsko, Francie či Itálie, resp. jejich ratingu a trhy s jejich státními dluhopisy. Tyto země by se proto mohly obrátit s žádostí o prostředky na rekapitalizaci svých bank k EFSF a čerpat z něj až 103 miliardy euro.

Otazník visí nad britskými bankami, jejichž rekapitalizace by mohla zatížit veřejné finance až 43 miliardami euro a vzhledem k tomu, že Velká Británie není členem eurozóny, není pravděpodobné čerpání z EFSF. Nicméně 2,4 procenta HDP není nezvládnutelné, při celkové výši vládního dluhu 84 procent HDP.

David Marek, Patria Finance