Střední a východní Evropa: Ekonomika připravena na krizi lépe než po pádu Lehman Brothers

Jsou země střední a východní Evropy (SVE) připraveny na nové turbulence lépe než v roce 2008? Dluhová krize eurozóny zůstává podstatným faktorem, její dopady na jednotlivé země SVE se ovšem liší. Ve srovnání se západními ekonomikami zůstává státní dluh v zemích SVE na nízké úrovni, snížil se strukturální schodek veřejných financí i schodek běžného účtu. Navíc jsou místní ekonomiky jen omezeně cyklicky založené - rozsah možného poklesu ekonomiky je tak omezen.

Tři roky po bankrotu Lehman Brothers se finanční trh musí znovu potýkat se silnými turbulencemi. Neustále rostoucí míra zadluženosti průmyslových zemí a příliš mnoho nezodpovězených otázek ohledně budoucí podoby eurozóny zvýšily nejistotu na trzích.

"Na první pohled se může aktuální situace v zemích SVE jevit podobná vývoji po krachu Lehman Brothers, protože způsoby nákazy jsou stejné: možný propad celosvětové poptávky a náhlá stagnace, či dokonce inverze kapitálových toků. Pokud dojde k silnému oslabení konjunktury v eurozóně, nezůstane ušetřena ani střední a východní Evropa. Tentokrát by však země SVE měly situaci zvládnout ve srovnání s eurozónou podstatně lépe, a to ze tří důvodů," tvrdí Juraj Kotian, šéf analytiků trhů SVE v rakouské Erste Group.

Které tři důvody má na mysli?

1. Země SVE jsou méně zadlužené než západní ekonomiky

Státní dluh v evropských zemích

Žádná z osmičky zemí SVE se nenachází ve srovnatelně obtížné situaci jako periferní státy eurozóny ohledně nerovnováhy běžného účtu, únosnosti státního dluhu a potenciálních závazků bankovního sektoru.

Tento argument platil zčásti již v roce 2009, v době, kdy se trhy soustředily především na externí nerovnováhu některých zemí SVE. Tenkrát však trhy naprosto ignorovaly skutečnost, že jsou země SVE daleko méně zadlužené než státy a domácnosti eurozóny.

Ropný průmysl ve střední Evropě: Pokud vydrží růst zisků, mohou se vrátit dividendy

Ukazuje se, že trhy v současné době výrazněji rozlišují podle výše státního dluhu. Například Rumunsku a České republice byl zvýšen rating na základě pokroku dosaženého při konsolidaci státního rozpočtu. Míra zadlužení zemí SVE je ve srovnání s vyspělými evropskými ekonomikami na solidní úrovni, což podstatně méně ohrožuje jejich růstový potenciál.

2. Strukturální schodek veřejných financí se výrazně zlepšil

Strukturální schodek veřejných financí v zemích SVE nabral během krize na objemu, zůstal však výrazně nižší než v problematičtějších zemích eurozóny. Kořeny schodku veřejných financí sahají v zemích SVE až do předkrizového období, neboť tyto země v době hospodářského boomu nedostatečně sanovaly státní finance. Silný nárůst daňových příjmů - díky dobrému vývoji ekonomiky - zastřel stávající strukturální slabiny, které se však později projevily v plné míře.

Telekomunikační akcie ve střední a východní Evropě: Druhé pololetí bude lepší než první

Téměř ve všech zemích SVE činil strukturální deficit na počátku krize více než 3 % HDP. Mezitím učinily vlády těch států, které byly vystaveny nejsilnějšímu tlaku trhu (a mezinárodního měnového fondu IWF), rozhodující kroky k sanaci státních rozpočtů a snížily své strukturální schodky veřejných financí na úroveň před krizí.

SVE - salda výkonové bilance

Nejpůsobivějšího výsledku dosáhlo Rumunsko, kde se podařilo zredukovat strukturální deficit z téměř 9 % HDP v roce 2007 na přibližně 3,3 % hodnoty HDP, kterou Evropská komise očekává pro rok 2011. Také v Maďarsku bylo docíleno výrazného pokroku, i když pouze díky jednorázovým a přechodným opatřením, která měla často negativní dopady na hospodářský růst. Po těchto opatřeních musí následovat skutečné reformy a úspory v rámci státních výdajů.

"Existuje ještě jiný důvod, proč jsou na tom země SVE nyní o poznání lépe než v období po krachu Lehman Brothers? Schodek běžného účtu, který byl v minulosti Achillovou patou nejednoho státu regionu SVE, se podařil snížit. Schodek běžného účtu Rumunska se snížil z téměř 14 % na méně než 5 % HDP, v Chorvatsku klesl ze 7 % na 1,4 % a v Maďarsku se schodek ve výši 7 % HDP v roce 2007 proměnil na přebytek ve výši 2,8 %. To v regionu SVE podstatně snížilo potřebu peněz ze zahraničí, kvůli které byl v minulosti region tak zranitelný. Pokroku bylo dosaženo velmi rychle, daleko rychleji než v mnoha periferních státech," upozorňuje Kotian.

3. Cyklická část HDP je malá, pokles je tedy omezen

Ekonomiky zemí SVE se dnes nacházejí v naprosto jiné fázi konjunkturálního cyklu než před třemi lety, což znamená, že stávající oslabení nemá na jejich hospodářský růst tak závažný dopad.¨

Philippe Ithurbide (Amundi): Důsledkem oddlužování nemusí být recese, ale dokonce deprese a deflace

V roce 2008 byly investice a zásoby extrémně vysoké, což ekonomikám umožnilo růst rychleji než jejich potenciální HDP. Od té doby došlo u těchto dvou cyklických komponent HDP k postupnému oslabení. Ekonomiky se tak v současné době vyvíjejí přibližně na úrovni svého skutečného potenciálu, případně o něco pomaleji. V případě externího šoku by proto pokles HDP nebyl tak dramatický.

Analytici Erste Group poukazují kromě toho také na skutečnost, že je pravděpodobnost, že se bude opakovat prudké oslabení ekonomiky, velmi malá, jelikož míra investic již výrazně klesla - z předkrizového maxima ve výši 30 % HDP na neutrálnějších 20 % HDP. Kromě toho pracují ekonomiky zemí SVE přibližně na úrovni svého skutečného potenciálu či o něco pomaleji, zatímco rok před krachem Lehman Brothers se gap výroby pohyboval mezi 1,8 % a 10 %.

Prohloubení nejistoty

Přetrvávající krize zvýšila nejistotu, což mělo bezprostřední následky pro řetězec veškerého hospodářského rozhodování - od zhoršení nálady spotřebitelů přes investice do výroby hmotného majetku až po vysokou averzi k riziku, vyšší náklady na refinancování a silnou celosvětovou preferenci hotovosti a jiných vysoce likvidních forem investic.

To všechno v konečném důsledku není přínosem hospodářského růstu, k jehož zpomalení došlo již ve druhém čtvrtletí. Analýza ukazatelů HDP pro druhé čtvrtletí zveřejněných v září ukázala, že v mnoha zemích SVE přispěly k růstu HDP pouze investice a čistý export, zatímco soukromá a státní spotřeba stagnovaly, či dokonce klesly.

Na základě celosvětově neradostného výhledu snížili analytici Erste Group své prognózy pro země regionu SVE. Přesto by region SVE - s výjimkou Maďarska, kde vysoká právní nejistota představuje velkou zátěž – měl v příštím roce růst rychleji než eurozóna. Průměrný růst osmičky zemí SVE se pro tento rok očekává ve výši 2,8 % oproti předchozímu roku, pro příští rok ve výši 2,6 %. Hospodářský růst eurozóny, ve které je pro příští rok riziko dalšího poklesu reálné, by příští rok měl činit 0,9 %.

"Nelze předpokládat, že je možné škody vznikající váhavým pokrokem při řešení krize zadluženosti eurozóny zcela napravit. Pokud by se však našlo řešení, které trhy uklidní, mohlo by to mnohé centrální banky regionu SVE vést ke snížení úroků. Máme za to, že státy ve střední a východní Evropě jsou nyní daleko lépe připraveny čelit krizi, než tomu bylo před třemi lety. Vzhledem k poklesu fiskálních a externích nerovnováh by proces hospodářského poklesu neměl mít tak dramatický průběh jako v roce 2009," míní Juraj Kotian.

Nebojte se evropských akcií, Řecko i recese jsou už v kurzech zahrnuty