Německý ústavní soud rozhodne o stížnosti euroskeptiků na finanční pomoc zadluženým státům

KARLSRUHE (MEDIAFAX) - Německý ústavní soud v Karlsruhe bude ve středu rozhodovat o stížnosti německých euroskeptiků na finanční pomoc pro zadlužené členské země eurozóny. Odborníci ale pochybují o tom, že by soud německé zapojení do pomoci zablokoval.

Ve stížnosti jde o záchranný balík pro Řecko z loňského května ve výši 110 miliard eur (téměř 2,7 bilionu Kč), na který se složí eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle žalobců tyto zásahy porušují německé i evropské právní předpisy, které se týkají práva na demokratické zastoupení a ochrany majetku. Kritici míní, že podle unijního práva nemohou země přebírat dluhy jiných států. Eurozóně by podle nich více prospělo, kdyby se zbavila finančně problémových členů typu Řecka. Vláda uvedla, že je přesvědčena o tom, že žádné zákony neporušila.

Verdikt ústavního soudu tak případně může zkomplikovat snahy o záchranu zadlužených zemí eurozóny. Německo je totiž největší ekonomikou Evropské unie, a tak se má na pomoci podílet významnou částí, a to více než čtvrtinou. Podle expertů ale soud zřejmě příspěvky státům nezablokuje a ani nepřinutí vládu kancléřky Angely Merkelové, aby z programu vycouvala. Většina odborníků podle zahraničních agentur ale míní, že by soud mohl určit podmínky na poskytování finanční pomoci, které by vládě ztížily schvalování dalších půjček pro zadlužené země.

Proces začal 5. července. Žalobci žádají soud, aby zastavil německé příspěvky zadluženým státům eurozóny. Podle nich došlo k porušení práv německých občanů zakotvených v ústavě, protože tyto peníze jdou z daní německých obyvatel, které jsou majetkem státu, tedy vlastně obyvatel.

Větší vliv Spolkového sněmu při rozhodování o další pomoci v eurozóně požaduje i část německých poslanců, dokonce i z vládního kabinetu Angely Merkelové. Nadále je tak nejisté, zda vláda prosadí návrh zákona umožňující rozšíření pravomocí Evropského fondu finanční stability (EFSF), na kterém se v červenci dohodli lídři eurozóny.

Po Řecku o pomoc z dluhových problémů požádalo už také Irsko a Portugalsko. První záchranný balík pro Řecko se ale ukázal jako nedostačující, eurozóna s MMF tak v červenci rozhodla o druhém balíku pomoci ve výši 109 miliard eur (přes 2,6 bilionu Kč). Do něho se ale zapojí i soukromí věřitelé, především banky. Tato půjčka má být financována právě přes EFSF.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz