Řecký parlament schválil bolestivý plán úspor

ATÉNY (MEDIAFAX) - Řecký parlament schválil plán úspor v rozsahu 28 miliard eur a reforem, proti kterým dostane pomoc MMF a eurozóny. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Úsporná a privatizační opatření by státní pokladně měla celkem přinést více než 78 miliard eur.

Právě souhlas řeckého parlamentu byl nezbytnou podmínkou pro zajištění příjmu dalších půjček od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Řecký parlament hlasoval pro plán úspor podle agentury Bloomberg poměrem hlasů 155 ku 138. Vládní PASOK má 155 poslanců, nejméně jeden podle Bloombergu hlasoval proti.

Součástí úspor je i zvýšení daní, privatizace, propouštění ve státním a veřejném sektoru a omezení sociálních dávek. Pokud by s plánem řečtí zákonodárci nesouhlasili, mezinárodní věřitelé, tedy Evropská unie (EU) a MMF, by Řecku nevyplatila životně důležitou tranši v objemu 12 miliard eur (zhruba 293 miliard Kč).

Úspory mají díky snížení platů státních zaměstnanců a zvýšení daní vynést státu během následujících pěti let více než 28 miliard eur (zhruba 683 miliard Kč). Navíc se v Řecku chystá i privatizace podniků se státní účastí. Ta by měla do řecké státní pokladny přinést dalších zhruba 50 miliard eur.

Kdyby ve středu řecký parlament neschválil nový úsporný rozpočet, měl by svět podle hlavního ekonoma ERA Poštovní spořitelny Jana Bureše zaděláno na druhou vlnu finanční krize. Řekové tak podle Bureše v tuto chvíli vyhráli důležitou bitvu, celá válka ale podle něj i tak z pohledu Řecka dál zůstává ztraceným bojem.

"Řecký dluh je totiž příliš velký, celkově by měl v tomto roce dosáhnout 350 miliard eur a jenom na úrocích budou muset Řekové v nadcházejících letech ročně splácet více než osm procent HDP. Dostat rozpočet do tak vysokých primárních přebytků je v málo konkurenceschopném Řecku nadlidský úkol," uvedl Bureš.

Dluh Argentiny se v roce 2002 vyšplhal na 82 miliard dolarů, přičemž šlo o největší poválečný bankrot státu, a v případě Ruska 72 miliard eur (bankrot 1998).

Nové kolo úsporných opatření navíc podle Bureše přichází v nevhodnou chvíli, kdy světová ekonomika začíná zpomalovat. V evropských, amerických i asijských ekonomikách je vidět několikátý měsíc v řadě zhoršování podnikatelských nálad.

"To ukazuje na slabší druhou polovinu roku a riziko, že řecká ekonomika poroste ještě pomaleji, než se v tuto chvíli čeká. Řekové tak mohou již za půl roku řešit podobný problém jako dnes - nižší výběr daní kvůli pomalejšímu hospodářskému růstu," upozornil Bureš.

I když schválení záchranného plánu otevírá Řecku cestu k dalším 12 miliardám eur z MMF, tyto peníze řeší podle Bureše financování Řecka jen v nacházejících měsících. Evropa, především Německo a Francie, zatím není dohodnuta na novém záchranném balíku pro Řecko, který by mu poskytl oddychový čas alespoň do roku 2014.

"Takový balík by pravděpodobně musel mít objem alespoň 90 miliard eur a na krytí nákladů by se dobrovolně měli podílet i soukromí věřitelé. A v tom je právě kámen úrazu. Francie sice představila svůj návrh, jak zapojit dobrovolně banky do druhé vlny pomoci Řecku, celou věc ale neprobrala s ratingovými agenturami. Ty mohou lehce celou snahu zmařit tím, že označí jakékoliv zapojení věřitelů za faktický bankrot Řecka," dodal Bureš.

Ve čtvrtek bude řecký parlament hlasovat o změnách v souvisejících zákonech, které je nutno učinit pro dnes odhlasované úspory a privatizaci.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz