Řecko zasáhla generální stávka proti úsporám, očekávají se masové protesty (15.6.2011)

ATÉNY (MEDIAFAX) - Řecko ve středu ochromila stávka proti úsporným opatřením a privatizaci. Očekává se, že v centru Atén se sejdou tisíce lidí, informovaly agentury Reuters, AFP a řecký list Kathimerini.

Třetí generální stávka v letošním roce má prozatím nejsilnější dopad na dopravu po celé zemi. Nevyjely vlaky, přístavy jsou uzavřené, v Aténách řádně nefunguje ani městská hromadná doprava. Do stávky se zapojili i lékaři, zemi navíc hrozí další informační vakuum, protože do práce nepřišli ani novináři.

Na druhou stranu, dispečeři letového provozu se do stávky nezapojili, obávají se, že takový krok by mohl ohrozit turismus. Právě příjmy z turismu jsou výrazným zdrojem příjmů pro tamní ekonomiku.

Na aténském náměstí Syntagma se již od rána shromažďují davy, které se chtějí zapojit do protestů, jež svolaly největší odborové svazy GSEE a ADEDY. Ty společně zastupují zájmy soukromého i veřejného sektoru. V centru řecké metropole je připraveno zhruba 1500 policistů, kteří hlídají přístup k parlamentu, v okolí jsou již přichystány policejní vozy a vodní děla.

„Zloději, zrádci!,“ ozývá se z davu. „Kam zmizely všechny peníze?,“ pokládají řečnickou otázku demonstranti, mnozí z nich mají v ruce řecké, ale i španělské vlajky. Protesty v zadluženém Řecku totiž čerpají inspiraci z hnutí „rozhořčených“, které v uplynulých týdnech ovládalo španělská města. Z tohoto důvodu se objevují i nápisy ve španělštině, jedním z nich je i „No pasarán“ (Neprojdou), což heslo ze španělské občanské války.

Právě řecký parlament bude jednat o novém kole úsporných opatření z pera tamní vlády. Jen v letošním roce by se mělo ušetřit 6,4 miliardy eur (154,3 miliardy Kč), Atény navíc slíbily urychlit i privatizaci. Premiér George Papandreou musí tento balíček úspor a škrtů prosadit, protože je to jednou z podmínek mezinárodních věřitelů, tedy Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

V současné době se hlavním otazníkem stal druhý záchranný balíček pro Řecko, který prozatím rozděluje eurozónu. Největší ekonomika zemí platících eurem, Německo, důrazně prosazuje účast soukromého sektoru, proti se ale neméně silně vyslovuje Evropská centrální banka. Ministrů financí eurozóny se na svém úterním zasedání nepodařilo dospět k dohodě právě o podobě finanční pomoci.

Podle původního odhadu by evropští lídři měli dokončit jednání o podobě druhého balíčku pro Řecko na bruselském summitu ve dnech 23. a 24. června. Dle neoficiálních dat by Atény měly dostat finance v objemu až 120 miliard eur (2,9 bilionu Kč). Z toho by ale 30 miliard (723,5 miliard Kč) mělo pocházet z privatizačního programu řecké vlády.

Simone Radacicova, radacicova@mediafax.cz