Gonzalo Lira, Ekonomika, 14.06.2011

Madam Evropa je rozpolcená osobnost, říká Gonzalo. Finanční a političtí vůdcové Evropy prosazují své představy navzdory vůli jejích občanů. Hájí blaho bank a bankéřů na úkor blaha obyčejných lidí: protože s blahobytem bank spojují svůj vlastní blahobyt. Ve druhém díle své psychiatrické diagnózy se mistr Lira tak trochu přinasral...

• Čtěte také první díl seriálu: Eurofrenie: Duševně rozpolcená Evropa (I.)

Vše, co evropští politici dělají již od počátku globální finanční krize, slouží pouze zájmům bank, nikoli zájmům lidí. Záchrany bank, záchrany států, úsporná opatření, prostě všechno. Banky získaly, lidé přišli zkrátka.

Chcete příklady? Těch mám celou nůši:

• Brian Cowen, Irsko: V září 2008, na vrcholu globální finanční krize, vystoupil a nevysvětlitelně se zaručil za všechny pohledávky irských bank. Irsko je dnes na dně právě vinou tohoto rozhodnutí. Zcela zbytečného, protože v té době byl irský stát plně financovaný a v pohodě. Ale jakmile premiér Cowen podepsal ty strašlivé záruky, v podstatě znárodnil všechny bankovní ztráty. Proto dnes Irsko figuruje na seznamu ohrožených pacientů a proto jej Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka nutí k dalším půjčkám a škrtům.
• Angela Merkelová, Německo: Zachránila tzv. Landesbanken, tedy státem vlastněné spořitelny, které se před vypuknutím krize v roce 2008 dopustily několika děsivých přehmatů, a pak se zasazovala o další půjčky zemím PIIGS, aby se měly Landesbanken na čem zahojit. Je přitom jasné, že kdyby Německo neposkytlo Řecku a ostatním zemím další úvěry, následoval by bankrot a ono by muselo spolknout ještě větší ztráty.

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/eurofrenie-dusevne-rozpolcena-evropa-ii/