Portugalsko - další vepř na porážku?

Dluhová krize eurozóny pokračuje, a tak nebylo žádným překvapením, že Portugalsko minulý týden muselo požádat Evropskou unii o finanční pomoc. Země a její vláda zůstávají pod tlakem již několik měsíců. Pro Portugalsko bylo v poslední době stále těžší získávat peníze na mezinárodních trzích za přijatelnou cenu. S ohledem na hromady dluhů se splatností v průběhu roku bylo téměř jisté, že Lisabon nebude mít jinou možnost, než využít peněz ze záchranného fondu EU.

Budoucnost eurozóny

Trvající dluhové problémy vyvolávají vážné otázky o ekonomické budoucnosti eurozóny a o schopnosti evropských špiček tuto svízelnou situaci řešit. Portugalsko je jen dalším signálem o selhání Bruselu ve snaze dluhovou krizi zastavit.

Portugalsko je třetí zemí ze 17 členů eurozóny, která se uchýlila k využití pomoci, a to ani ne rok poté, co tak před ním učinily Řecko a Irsko.

Problém je v tom, že investoři stále nedůvěřují tomu, že by aktuálně nastavená politika eurozóny mohla vést ke zmírnění dluhového zatížení slabých států, nebo aspoň určitým způsobem zjednodušovala vládám možnost splácet dluhy.

Kvůli značnému německému odporu byly návrhy na komplexní řešení dluhové krize zatlačeny do pozadí, takže břemeno teď leží na samotných postižených ekonomikách. Portugalsko čeká podobný osud jako Řecko a Irsko. Na oplátku za poskytnutí prostředků ze záchranného fondu bude eurozóna v čele s Německem trvat na zavedení přísných úsporných opatření.

Teorie vs. praxe

Teoreticky má tento krok poskytnout Lisabonu čas k nápravě svých financí a postupně obnovit důvěru investorů. Prakticky však zařazuje tuto nejzápadnější jižní ekonomiku mezi nejchudší země Evropské unie a odsuzuje ji k bolestivě pomalému růstu, který Portugalsku sotva zajistí lepší postavení pro snadnější splácení dluhů v budoucnosti.

Premiér José Sócrates odstoupil před dvěma týdny poté, co nedokázal úsporná opatření protlačit parlamentem. Zůstává otázkou, podobně jako u Irska a Řecka, zda je vůbec politicky uskutečnitelné závažné fiskální reformy umožňující restrukturalizaci vládních financí provést.

Dokud takové pochybnosti budou přetrvávat, bude na základě stávajícího záchranného systému pro Portugalsko a ostatní "zachráněné" ekonomiky nemožné obnovit důvěru investorů. Přízrak restrukturalizace dluhu, která se nakonec stane jediným možným řešením a přenese ztráty na držitele bondů, pronásleduje evropské dluhopisové trhy již přes rok. Tvrdá realita je navíc potvrzována degradujícím hodnocením ratingových agentur, a to u Řecka a Irska i poté, co obdržely prostředky ze záchranného fondu.

Záchranné balíčky samy o sobě nejsou skutečným řešením dluhových problémů PIIGS a investoři si toho jsou vědomi, oklamat se nenechají.

Jaké je konkurenceschopnost zemí PIIGS, kdo je další na řadě a skončí "evropské přátelství"? Pokračování článku najdete ZDE: