Tomáš Sedláček: Za vším hledej peníze aneb Marxovy výčitky

Máme proti sobě dva pohledy na svět. Jeden jen takový, že peníze hýbou světem, člověka lze manipulovat, systém (finanční) je určující a dusící a jedinec se v něm topí. Keynes naopak věřil, že kde se najde dobrá myšlenka, najít peníze už nebude problém.

V rámci prvního pohledu je svět vnímán skrze, marxisticky řečeno, ekonomickou základnu a vše ostatní je jen jakousi kulturní nadstavbou, která je pohříchu odvislá a závislá právě na ekonomickém systému a penězích. Právě proto mohl Marx věřit v to, že pokud se změní (kapitalistický) systém – tedy ona ekonomická základna, ze které vše vyvěrá –, pak se změní samotné srdce člověka. Tedy: za vším hledej peníze a myšlenka se přidá.

Trochu jiný pohled měl Keynes. Ten naopak věřil, že peníze jsou jaksi sekundární, instrumentální – a že vlastně samy od sebe nezmohou nic, že musí být v něčí službě. Proto nemá smysl pohrdat malými hloučky aktivistů, kteří chovají bláhovou naději, že změní svět. Skoro by se chtělo říci, že svět je měněn máločím jiným než právě těmito – zprvu zcela naivně a bláznivě vypadajícími skupinkami, myšlenky, slovy.

Ten první, paradoxně právě marxistický pohled na ekonomiky a svět dává, dle mého soudu, příliš velikou roli právě ekonomii. Tento světonázor vidí peníze za vším: tak třeba za druhou světovou válku údajně může velká hospodářská krize z dvacátých a třicátých let. Zcela se přitom pomíjí skutečnost, že v USA, kde krize začala a vybrala si mnohem krutější daň, k žádné válce nedošlo. Ta si musela počkat až na znesvářenou Evropu, kde jsme druhou světovou válkou nakazili celý svět a završili a ukončili tím dlouhé období, kdy světovou supervelmocí byla právě Evropa.

Kdo hraje první housle?

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/za-vsim-hledej-penize-aneb-marxovy-vycitky/