Evraz Vítkovice Steel v Ostravě letos očekává nulový hospodářský výsledek

OSTRAVA (MEDIAFAX) - Nulový hospodářský výsledek jako důsledek přetrvávající krize letos očekává Evraz Vítkovice Steel v Ostravě. Situace je přesto lepší než loni, kdy huť vytvořila provozní ztrátu 1,6 miliardy korun, informoval v úterý na setkání s novináři Pavel Tatyanin z vedení Evraz Group.

"Naše předchozí očekávání oživení zdejšího trhu po krizi byla příliš optimistická," řekl Tatyanin s tím, že český a slovenský trh s hutními produkty už pro Evraz Group není tak zajímavým, jak se jevil před pěti lety, kdy ruská firma vítkovickou huť kupovala.

Podle Tatyanina měla na letošní neuspokojivý hospodářský výsledek vliv i odstávka ocelárny, kterou Evraz v červenci zavřel poté, co se nedomluvil s firmou ArcelorMittal Ostrava na ceně vstupní suroviny, surového železa. Promítly se zejména fixní mzdové náklady pro 320 zaměstnanců provozu.

Před pěti lety Evraz vstupoval do Vítkovických železáren koupí jejich hutní části, aby se zavedl na českém a slovenském trhu, aby se uchytil v lodním průmyslu v Evropě a ve výrobě kotlových plechů. Podle Tatyanina ale v současné době všechny tyto trhy v Evropě propadají a Česko se stává nevýhodnou destinací kvůli vysokým cenám dopravy produktů na jiná odbytiště, a to zejména železniční. Jak Tatyanin zmínil, přeprava materiálu mezi Vítkovicemi a Gdaňskem vyjde nákladově stejně, jako transport z Ruska přes Ameriku až do Evropy.

"Přesto svého vstupu do Vítkovic nelitujeme, Evraz Vítkovice Steel je stále vlajkovou lodí našich investic," prohlásil Tatyanins tím, že se firma musí postupně změnit některé strategie. V současné době zvažuje možnost výstavby dalších ocelářských pecí, které by umožnily zpracovávat například šrot, aby nebyla závislá na dodávkách surového železa z ArcelorMittal Ostrava.

Za pět let, co vítkovickou huť vlastní, do ní společnost Evraz Group investovala dvě miliardy korun, další investiční akce připravuje, konkrétní čísla ale ještě nejsou známa. Jedním z největších projektů by mělo být testovací středisko za 150 milionů korun, které vyřeší 85 procent testování kvality všech produktů. Ze současných 170 tisíc tun ročně se bude zvyšovat na 220 tisíc tun za rok kapacita výroby těžkých profilů, což si vyžádá další investiční prostředky. Patnáct milionů eur huť použije na další odprášení ocelárny, do něhož už vložila přes 120 milionů korun. Podle Tatyanina bude splňovat všechny zákonné limity na prašnost do roku 2013, jak nařizují zpřísněná integrovaná povolení.

Vedení hutě se v té souvislosti odmítlo konkrétně vyjádřit k připravované dobrovolné dohodě s ministerstvem životního prostředí, které po osmi největších znečišťovatelích v Moravskoslezském kraji kvůli mimořádně nekvalitnímu ovzduší požaduje závazky na další opatření nad rámec zákona. Z úst představitelů hutě zazněly spíše pochyby o dopadu takových dílčích opatření v Ostravě, když v okolních státech včetně Polska, ale podle Tatyanina u některých látek i v Německu, platí daleko měkčí limity pro znečišťování životního prostředí. Jako důsledek tlaku na výrobce spíše očekává jejich stěhování do jiných zemí s méně přísnými pravidly.

Ivana Gracková, grackova@mediafax.cz