Odvodový bonus: Výbušný slovenský trumf!

Vlak do Košic zastavil několik desítek kilometrů před konečnou stanicí. Povodeň na trati do východoslovenské metropole podemlela koleje, a tak jsme čekali, než nás pustí na závěrečnou část cesty. Bylo po desáté hodině dopoledne. Shodou okolností jsme se ocitli v centru typického romského ghetta.

Ulicemi se toulaly houfy veselých dětí. Postarší Rom, který si vytáhl křeslo před zápraží, spokojeně klimbal v ranním slunci. O kousek dál, před vchodem do místní továrny, postávala skupinka mužů s několika malými chlapci. Zřejmě čekali, jestli se pro ně náhodou neobjeví nějaká práce…

Maďarská karta a romský problém

Romský problém je dnes pro Slovensko mnohem vážnější než ten maďarský: demograficky (počet Maďarů na Slovensku pozvolna klesá), politicky (společné členství Budapešti a Bratislavy v NATO a EU), ale i ekonomicky (vyšší ekonomická úroveň Slovenska). A zdaleka nejde jen o otázku kulturní a etnickou, tedy o to, že odlišnost romského etnika od okolní společnosti. Jde především o obrovský problém sociální.

Na Slovensku dnes v půlmilionu Romů existuje skupina obyvatelstva, která je dlouhodobě, mnohdy desítky let, bez práce, bez uplatnění. Často se jedná dokonce už o několikátou generaci Romů, která za svůj život nepoznala trvalejší pracovní poměr. Žijí (respektive přežívají) ze sociálních dávek. Bez budoucnosti a bez východiska. Jde o desetinu obyvatelstva, která je na sociálním dně o několik pater nižším, než je dno majoritní „bílé“ společnosti. Navíc, přes všechny předchozí snahy postkomunistických slovenských vlád, se trend nemění. Dnes tak dospívá další generace Romů s prachmizerným vzděláním a minimální šancí na uplatnění. Jedinou možností, jak přežít restriktivní politiku státu, proto stále zůstává „velká rodina“ a život strávený na sociálních dávkách.

(Skoro) každý dostane přidáno

Tento hrubý nástin hloubky romského problému na Slovensku je nutný, abychom si uvědomili důvody a dopady chystané reformy nové vlády, takzvaného „odvodového  bonusu“. Jeho autorem je duchovní otec slovenské rovné daně Richard Sulík, dnes šéf druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a Solidarita (SaS).

Velice zjednodušeně řečeno se „odvodový bonus“ snaží racionalizovat slovenský sociální systém a podpořit snahu dlouhodobě nezaměstnaných najít si jakékoli zaměstnání, byť by v něm pobírali jen minimální mzdu. Na první pohled vypadá všechno lákavě. Ve slovenských novinách vycházejí články s titulky jako „Odvodový bonus by zvýšil výplaty pracujících“.

Podle výpočtů SaS by se měly čisté mzdy pracujících lidí zvýšit o deset až patnáct procent. Přitom podle Sulíkových výpočtů bude stav, kdy se všechny sociální dávky smrsknou do 185 eur (asi 5 000 korun) měsíčně, pro státní rozpočet neutrální, možná i ziskový.

Ušetří se především na dlouhodobě nepracujících rodičích s několika dětmi, kde jsou dnes dávky výrazně vyšší. Pohorší si ale i drobní podnikatelé. Ti jsou na Slovensku (ostatně podobně jako v Česku) fakticky parazity sociálního systému, když ve srovnání se zaměstnanci platí jen zcela minimální odvody. Podle Sulíkova návrhu jim přestanou platit dosavadní výjimky na placení daní a odvodů. Zároveň by se však měla snížit (díky tomu, že platit budou všichni podnikatelé) průměrná výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění. To povede ke zvýšení čisté mzdy zaměstnanců.

Chceme motivovat dlouhodobě nezaměstnané

Hlavním smyslem „odvodového bonusu“ je finančně motivovat dlouhodobě nezaměstnané, aby se jim vyplatila i práce v podobě minimální mzdy, při níž budou mít zároveň nárok na celou podporu. Ta se bude snižovat až s výraznějším růstem příjmů. Dalším cíle je omezit počet vyplácených sociálních dávek, kterých je nyní sedmdesát, na pouhých šest. Co  bude s těmi, kteří práci nenajdou, reforma neřeší. V rámci bonusu bude zároveň zavedena „superhrubá mzda“, ale danit rovnou devatenáctipro­centní daní se bude pouze stávající „hrubá mzda“.

Plný přechod na systém přijde za dva roky. Až tato fáze bude zásadní. „Zrušení současných sociálních dávek a dávek ze sociálního pojištění a jejich nahrazení odvodovým bonusem bude možné až po lednu 2013,“ říká budoucí ministr práce za SaS Jozef Mihál. „Máme dva roky na to, abychom dali finance do pořádku. Pak můžeme uvažovat, jaké mají být sazby odvodů,“ odpověděl Mihál na otázku slovenského deníku Pravda, kdy „bonus“ zvedne Slovákům čisté mzdy.

Půjde znovu armáda na Romy?

Přes radikálnost Sulíkova systému s ním nakonec koaliční partneři vyslovili souhlas. Mnohem důležitější ale bude zjištění, zda je Sulíkův plán sociálně únosný. Heslo „kdo nepracuje, ať nejí“, zní sice dobře, ale v případě, že se týká deseti procent obyvatelstva, není důsledně uplatnitelné. Musí ho provázet rozsáhlý systém veřejných prací, investic do vzdělání Romů a dalších opatření. Za připomenutí stojí, že když druhá Dzurindova vláda provedla po roce 2002 tvrdou sociální reformu (a odvodový bonus je ještě tvrdší), došlo v romských osadách k rozsáhlým nepokojům, které musela potlačovat armáda.

Ne nadarmo slovenští novináři připomínají, že by si Slovensko už konečně zasloužilo ministerstvo pro romskou otázku. Protože „odvodový bonus“, i kdyby byl sebegeniálnější, vyřeší jen malou část tohoto největšího problému Slovenska.

Autorem článku je Luboš Palata.