Podpora integrace Romů stála vloni více než 157 milionů korun

PRAHA (MEDIAFAX) - Na financování romské integrace vyčlenila loni vláda ze státního rozpočtu více než 157 milionů korun, dalších 332,7 milionů na podporu začleňování Romů přerozdělilo z evropských fondů MPSV. Informuje o tom Rada vlády pro záležitosti romské menšiny ve zprávě, kterou v pondělí projednala vláda.

Dokument, jenž rada předkládá kabinetu pravidelně každý rok, pozitivně hodnotí institucionální změny, které přispěly ke zlepšení podmínek pro začleňování Romů do společnosti. Vyzdvihuje především posílení členské základny Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, jejímž předsedou se nově stal premiér.

Zajistit se podařilo také pokračování činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, která na své další fungování obdržela od MPSV podporu ve výši 44,8 milionů korun. Agentura působila loni ve 13 pilotních lokalitách a v letošním roce bylo její působení rozšířeno do dalších deseti lokalit.

Co se týče podpory romské kultury a rozvoje romského jazyka, je nutné podle rady připomenout především posun v úpravě pietních míst obětí romského holocaustu v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. „V Letech u Písku se podařilo dosáhnout vyrovnání majetko - právních vztahů s majiteli pozemků, kde bude probíhat úprava pietního místa, zároveň se podařilo zajistit úpravu zeleně a pomníku na pietním území. Byly zhotoveny informační tabule v okolí Letů a odsouhlasen projekt připravovaných stavebních úprav,“ uvádí se ve zprávě. Majetkové komplikace nastaly při snaze upravit pietní místo v Hodoníně u Kunštátu, nakonec se ovšem podařilo na konci minulého roku odkoupit rekreační areál od soukromé majitelky a nyní jsou vypracovávány konkrétní návrhy památníku.

MŠMT se také aktivně snažilo o zmírnění individuálních, sociokulturních a systémových bariér, které zabraňují romským dětem vzdělávat se v hlavním vzdělávacím proudu. Právě zařazení romských dětí je totiž podle rady základním předpokladem pro zvýšení vzdělanosti romské komunity a tedy i k jejímu efektivnějšímu začleňování do společnosti.

Hospodářská krize znatelně zhoršila zaměstnanost Romů. „Oproti roku 2008, kdy měla nezaměstnanost Romů více méně strukturální charakter, se pozice Romů na trhu práce progresivně zhoršovala díky hospodářské recesi, kvůli níž přicházeli o zaměstnání i kvalifikovaní pracovníci s vyšší úrovní vzdělání než je obvyklá v romských komunitách,“ poukazuje rada.

Romské obyvatelstvo zasáhlo propuštění v nemalé míře a vzhledem k nízké úrovni jeho vzdělanosti a kvalifikace je podle předkladatelů o to obtížnější, aby se tito pracovníci znovu na trhu práce uplatnili. Zpráva proto kladně hodnotí, že Romové využili možností podílet se alespoň na veřejně prospěšných pracích, v menší míře také využili nabídek rekvalifikace. Přetrvávajícím problémem je malý počet rekvalifikačních a obecně vzdělávacích programů, které by zvýšily možnosti mladých nezaměstnaných Romů nalézt práci.

Ani v oblasti bydlení nedošlo k výraznějším pozitivním změnám. „Romové stále čelí celé řadě strukturálně i individuálně podmíněných bariér v přístupu k odpovídajícímu a důstojnému bydlení. Významný vliv na jejich bytovou situaci má také diskriminace a další nezákonné praktiky ze strany pronajímatelů,“ konstatuje rada. Doplňuje ovšem, že slibným trendem v tomto směru se jeví zájem místních samospráv o komplexnější revitalizace vyloučených území. Zájem obcí v této oblasti podpořily zejména finanční pobídky ze strany Evropské unie.

V oblasti zdraví byla podle rady skutečným průlomem oficiální omluva vlády za protiprávní sterilizace romských žen.

V minulém roce se rapidně zhoršila bezpečnostní situace romských komunit. Ty se musely vypořádat hned s několika incidenty a násilnými útoky ze strany extremistů. Problematická byla tato skutečnost o to více, že pravicoví extremisté zneužívali romskou tematiku k získávání veřejnosti na svou stranu. To se do jisté míry podařilo loni v červnu při eurovolbách Dělnické straně, kterou podpořilo více než jedno procento voličů.

"Nejzávažnějším skutkem, kterým se neonacistická scéna prezentovala v roce 2009, byl útok na romskou rodinu v obci Vítkov dne 19. dubna 2009. Tento čin byl odsouzen ze strany klíčových politických činitelů, kteří zvýšili úsilí v boji proti extremismu v ČR, zároveň však vyvolal i vlnu solidarity s poškozenou romskou rodinou, která se projevila protestními akcemi a veřejnou sbírkou," uvedla rada.

Předkladatelé vyzdvihli celkové úsilí ministerstva vnitra, které se začalo intenzivněji, aktivněji a důsledněji angažovat v boji proti extremismu. Ministru Martinu Pecinovi se rovněž podařilo dotáhnout do konce spor s Dělnickou stranou, která byla finálně Nejvyšším správním soudem rozpuštěna.

Zpráva se také dotýká odchodu Romů do zahraničí v minulém roce a zavedení vízové povinnosti pro Čechy cestující do Kanady. Opatření kanadské vlády vyplývalo z vysokého počtu českých žadatelů o politický azyl, jejichž podstatnou část tvořili Romové. Zpráva připomíná, že odchod Romů do Kanady nebyl bezdůvodný. Pádným důvodem k emigraci byla podle předkladatelů zejména tíživá socioekonomická situace, nepříznivé etnické klima české společnosti, nárůst extremismu a výskyt diskriminace.

Poradní orgán kabinetu dodává, že se nyní zvyšuje počet Romů, kteří se do Česka vracejí zpět. Po návratu je jejich situace ovšem ještě horší, než když odcházeli, protože nemají vybudované zázemí, finance a jejich děti nezvládají výuku ve škole. Také samy obce nejsou na příliv navracejících se Romů dostatečně připraveny.

Předkladatelé finálně připomínají, že v prosinci minulého roku zveřejnila Agentura EU pro základní práva výsledky šetření, z nichž vyplynulo, že čeští Romové jsou menšinou, která je v Evropské unii nejvíce vystavena diskriminaci. 64 procent dotázaných Romů v ČR tehdy tazatelům potvrdilo, že se během posledních 12 měsíců setkalo s diskriminací vyplývající z jejich etnické příslušnosti.

Pavlína Heřmánková, Denisa Čermáková, hermankova@mediafax.cz