10.květen-Den svatého Býka, problémy Evropy však zůstávají?

Dnešní den zůstane zapsán zlatým písmem v deníčku býků. V posledním týdnu se jim nejednou zpotilo čelo. Zatímco ještě v pondělí 3.května čekali na pravidelnou autobusovou linku číslo 12.000 (Dow Jones), ve čtvrtek se o ně pokoušel infarkt a v pátek pak nechápavě kroutili hlavou a spásně očekávali na víkendové jednání hlav pomazaných na úrovní Evropské unie.

Jeho výsledek zde:

https://zpravy.kurzy.cz/224451-masivni-zachranny-kruh-eu-asie-euro-a-ropa-posiluji/  

Víkendová jednání a jeho výsledek jistě uklidní trhy a možná ne pouze na jeden den. Zůstává ovšem otázkou, zda masivní balík „peněz“ (uvozovky jsou zde záměrně) větší než americký TARP z roku 2008 řeší dlouhodobý problém.

Evropská Unie se dlouhodobě potýká s problémy nízké produktivity a s ní spojené konkurenceschopnosti a se zadlužením. Nízká konkurenceschopnost daná především drahou pracovní silou spolu se stárnoucí populací vytváří dlouhodobou past, ze které vede jen trnitá cesta reforem. Spojené Evropě navíc chybí instituce, která by koordinovala a kontrolovala fiskální politiku (daně, státní výdaje).

Celá Evropa a nyní i svět ukazuje prstem na Řecko, mluví o něm jako o odstrašujícím případu (a mnohdy poprávu vzhledem k falšování tamějších ekonomických statistik). Snaží se tím však zakrýt problém významnější problém a tím je zadlužení zemí větších – mnohdy lídrů eurozóny (zejména Velká Británie, Španělsko, Itálie). Jejich veřejné dluhy také dosahují více než 100% HDP stejně jako řecké. Paradoxem však zůstává, že většina zemí nebyla schopna udržet přebytkové rozpočty a snižovat zadlužení ani v období hospodářské konjunktury v letech 2003-2007. Není tedy divu, že se „bumerang“ v podobě masivních dluhů vrátil po dvouleté krizi a několikaprocentních propadech HDP.

Cesta řeckých úsporných opatření těžko povede ke kýženému růstu o řádově 10% ročně, což je nutnou podmínkou pro splacení dluhů. Restriktivní fiskální politika (růst daní, snižování státních výdajů) působí spíše protirůstově než naopak. Hrozí také vytvoření deflační spirály, což je dlouhodobý strašák ekonomů.

Evropa má proto před sebou běh na dlouhou trať, problém je daleko složitější než americké rizikové hypotéky z roku 2008.

Bc. Miroslav Hlavoň