Na poplatcích platíme jak mourovatí, vzkazují statistiky

„Statistika nuda je, má však cenné údaje,“ zpívalo se v jedné televizní pohádce pro děti. Statistika nedávno ukázala, že české peněžní domy vybraly na poplatcích za své služby za loňský rok 47 miliard korun (přesné číslo budeme vědět na konci března). Suma je ve srovnání s rokem předchozím o téměř 300 milionů větší. Ze srovnání výkonu bank s inkasem poplatků v Evropě dále vychází, že české banky za poplatky účtují nejvíce ve střední Evropě a domácí poplatky dokonce převyšují i světový průměr.

Zástupci peněžních domů říkají, že snižovat poplatky nelze. Jenže to zas taková pravda není. Pokud nad sebou cítí dostatečný tlak, který je ke změně donutí, jde to. Například po I. ročníku ankety o Nejabsurdnější bankovní poplatek zrušily vítěze ankety, totiž poplatek za příchozí platbu hned tři banky – Poštovní spořitelna, Raiffeisenbank a eBanka. Celá řada bank má ale tento poplatek ve svých sazebnících dosud (viz tabulka níže). Například došlá bezhotovostní platba v České spořitelně vyjde klienta na pětikorunu, u ČSOB může stejná služba stát o korunu více. Pravdou ale je, že velké banky dnes nabízejí většinou „balíčky“, ve kterých jsou vyjmenovány podobné transakce na seznamu služeb, které jsou zahrnuty v měsíčním paušálu.

Jenže je tu jiný problém. Banky nerady mění své „jisté“ příjmy a dnes si pomáhají v tvrzeních pro zachování stávající struktury poplatků dopady krize. „Copak chcete, abychom museli investovat do rizikových aktiv?“ ptají se a cítí Pyrrhovo vítězství. Jistě, inkasovat příjmy z, na první pohled ziskových, ale fakticky hodně rizikových operací je možná sebevražda. Ta finanční aspoň. Jenže s poplatky je to ještě horší. Ukazuje to totiž na to, že peněžní domy neberou pohodlí a spokojenost svých klientů vážně. Například studie společnosti Scott & Rose, kterou citovala některá česká média, říká, že poplatky v České republice proti roku 2008 narostly a jsou nejvyšší ve střední Evropě. Zatímco průměrný český klient za bankovní služby loni zaplatil 1656 korun, lidé v Rakousku na ně v přepočtu vydali 1625 korun, v Maďarsku 1373 korun, na Slovensku 1272 korun a v Polsku 1202 koruny.

Pohled do sazebníků peněžních domů ale naznačuje, že se možná časy mění. Tedy co se týká rušení nesmyslných poplatků. Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek ukázala, že i takové libůstky jako poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky či za vedení běžného účtu zrušit lze. Mimochodem - ten první poplatek, který byl veřejností vybrán jako vítěz ankety ve druhém ročníku hlasování, zrušila oficiálně např. UniCredit Bank, ale další banky výrazně zvýhodnily výběry z bankomatu vlastní banky v rámci svých balíčkových účtů, takže v tabulce najdete u většiny nulu s hvězdičkou. Je to sice úspěch, ale klienti bank by jistě byli radši, kdyby seznam peněžních domů byl větší.

A to nemluvím o poplatcích za vedení běžného účtu. Po III. ročníku zrušily tento nejabsurdnější poplatek GE Money Bank či Raiffeisenbank, které podmínily nulové účtování určitými podmínkami (kreditní obrat nebo průměrný zůstatek). Bankám navíc nahrává to, že své ceníky upravily do balíčkových úprav. Takže pohled do přehledů účtů bank, čistě jen na poplatek za vedení běžného účtu, dnes opravdu spíše zeje prázdnými okénky. Jenže, věc má háček v tom, že u většiny bank si klient musí objednat právě onen balíček, kde může zaplatit i za služby, které zrovna nepotřebuje.

V průběhu IV. ročníku ankety, který vyhrál poplatek za nadměrný vklad, jej Komerční banka od 1. ledna 2009 zrušila pro fyzické osoby. Po skončení ankety zrušila tento poplatek Raiffeisenbank k 1. červenci 2009, poté Česká spořitelna, a Volksbank zvýšila limit pro jeho výběr z 250 tisíc na půl milionů. Volksbank pak také loni zrušila poplatek za příchozí platbu a za vklad na účet.

Příslovím text začal, příslovím i skončí. Musíme se, milí klienti bank, více hlásit o svá práva. Za výši poplatků si totiž můžeme i my sami. Je to sice opakované moudro, ale i smlouva s bankou nemusí být uzavírána jen podle scénáře peněžního domu. Až vedení vaší banky zjistí, že mu odchází měsíčně výrazné procento klientů k levnější konkurenci, pak se třeba něco změní. Jinak to zřejmě nepůjde. A jak říkají lidé, kteří to už zažili: „Je to sice pakárna, ale ušetříte. A o to snad jde“.

Přehled aktuální výše poplatků - pěti vítězů ankety o nejabsurdnější poplatek

Jde o poplatky fyzickým osobám aktuální k 6. březnu 2010 a platí pro jednorázové položky v české měně a uskutečňované majitelem účtu.

Petr Kolář