Pavel Kohout: Europrotektrorát Řecko

Vývoj v Řecku je nyní natolik dramatický, že bez zásahu zvenčí by asi nemohl skončit jinak než částečnou platební neschopností vlády. Ta by samozřejmě měla dramatické dopady na další rizikové země eurozóny: Španělsko, Portugalsko, Irsko, možná i na Itálii.



Další důsledky lze stěží dohlédnout. Riziko, že se Řekové stanou „evropskými Lehman Brothers“ a odstartují ostrou fázi další finanční krize, dnes berou všichni vážně. Problémy Řecka jsou reálné a hmatatelné.

Řecko v současnosti prochází nejméně dvěma krizemi. První z nich je rozpočtová krize. O možnosti jejího propuknutí se diskutovalo na zasedáních NERV již v únoru 2009. Ale tehdy se řeckému ministerstvu financí podařilo prodat velkou emisi dluhopisů, čímž země získala zhruba rok času.

Rok uběhl a akutní rozpočtová krize je za dveřmi. Během dubna a května bude muset řecká vláda prodat dluhopisy za 20 miliard eur. Pokud neuspěje, nastane akutní krize likvidity. Následovala by částečná platební neschopnost, což je jen méně hrozivý výraz pro státní bankrot.

Dále je tu měnová krize. Euro je pro řeckou ekonomiku zkrátka příliš tvrdé. Země by potřebovala levnější měnu, aby mohla vyrovnat svou obchodní a platební bilanci. Deficit obchodní bilance Řecka dosáhl v roce 2009 hodnoty 14,5 procenta HDP. Deficit běžného účtu platební bilance byl jen o málo lepší – 12,5 procenta HDP. Tato čísla svědčí o tom, že Řecko pod tíhou silného eura stále více chřadne. Potřebovalo by oslabení měny, podobně jako Turecko, jemuž depreciace liry během období recese pomohla. To však není v eurozóně možné.

Před deseti lety optimisté tvrdili, že silná měna donutí ekonomiky slabších států k vyšší výkonnosti a produktivitě. To se nestalo. Pro Řeky (a také Portugalce, Italy, Španěly, Slovince a Francouze) je příliš silné euro kamenem na krku. Za normálních okolností by následovalo oslabení měny, podobně jako v zemích postižených v roce 1997 asijskou krizí. Podobný příběh se ostatně odehrál ve stejném roce i v české ekonomice.

Namísto ozdravné devalvace zřejmě přijde Německo a Francie se záchranným balíčkem dalších úvěrů v hodnotě asi 30 miliard eur. Balíček bude stát značné politické ústupky. Z Řecka se stane jakýsi protektorát centrálních mocností. Řecko nemá jinou šanci než dopředu souhlasit se všemi podmínkami. Cynik by mohl podotknout, že státem organizovaná pomoc jinému státu je jen pokračování války jinými prostředky.

Ještě větší cynik by se mohl zeptat, kdo bude dotovat Německo a Francii, až se za nějakých dvacet let (možná dříve) samy dostanou do rozpočtové krize. Ano, i tato otázka jednou bude na pořadu dne.

Autor je ředitelem pro strategii Partners. Psáno pro E15.

Tyto zprávy pro vás vytváří Finmag.cz.