ČNB ve čtvrtek bude jednat o sazbách, názory analytiků jsou tentokrát nejednotné

PRAHA (MEDIAFAX) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek jednat o nastavení základních úrokových sazeb. Čtyři ze sedmi analytiků oslovených agenturou Mediafax předpokládají snížení o 25 bazických bodů, ostatní se domnívají, že ČNB ponechá 2T Repo sazbu na stávající úrovni 1,50 procenta.

O potřebě okamžitého snížení sazeb je přesvědčen David Marek, hlavní analytik společnosti Patria Finance. „Ty důvody jsou celkem jasné. Na jedné straně je tady recese s prohlubující se nezaměstnaností, na druhé straně inflace, která se v následujících měsících přiblíží nule. K tomu je třeba připočíst relativně stabilní kurz koruny, který není překážkou k dalšímu snižování,“ vypočítává Marek.

„Za nejpravděpodobnější variantu vidím snížení sazeb o 25 bazických bodů,“ přidává se do tábora ´holubic´ (tedy k zastáncům uvolňování měnové politiky) Vojtěch Benda, analytik společnosti ING. „Spotřebitelská inflace zpomaluje, ceny výrobců klesají, nezaměstnanost dále poroste, růst mezd se přinejlepším zastaví,“ upozorňuje. Data o záporné inflaci v eurozóně navíc podle něj zaručují, že české ekonomice nehrozí ´import inflace´ z okolních zemí. Zásadní problém ovšem vidí v tom, že klientské sazby jsou stále vysoké a přispívají k prohloubení ekonomické recese. „Reakce klientských sazeb na předchozí prudké kroky ČNB nebyla výrazná. Takže případný argument centrálních bankéřů může znít, že snižování sazeb stejně nemá valnou cenu a bude lepší ponechat si prostor pro případ, že by došlo k dalšímu zhoršení ekonomické situace,“ zamýšlí se Benda. Podle jeho názoru ovšem ani přesto není na co čekat. „Další snižování úrokových sazeb by ČNB neměla brzdit. Stále jsme ještě 0,5 procentního bodu nad sazbami Evropské centrální banky (ECB),“ připomíná.

Ke snížení sazeb o 25 bazických bodů se přiklání také Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus. „Ten předpoklad tam určitě je, i vzhledem k makrodatům, která přicházejí. Kurz koruny je na solidní úrovni a rozhodně se nemusíme obávat inflačních tlaků,“ je přesvědčen. Také on však varuje před malou účinností měnové politiky v současné době. „Vliv na dlouhodobé sazby je velmi omezený. Přitom to je fakt, který ovlivňuje reálnou ekonomiku.“

Mezi stoupence dalšího uvolnění měnové politiky se řadí také Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance. „Hlasování nebude jednoznačné, budou tam určitě i hlasy pro zachování stávajících sazeb. Ale těsnou většinou projde snížení o 0,25 procentního bodu,“ domnívá se Pikora.

O těsném výsledku hlasování je přesvědčen také Petr Sklenář, hlavní ekonom společnosti Atlantik FT. Na rozdíl od jiných analytiků ovšem míní, že centrální bankéři ponechají sazby beze změny. „Členové bankovní rady v uplynulých týdnech sice vyjadřovali odhodlání sazby snížit, ovšem vždycky tam následovalo slůvko ´ale´. Jsou tam totiž zahrnuta rizika. Tím jedním je neúčinnost takového kroku, tím druhým tlak na oslabení koruny,“ upozorňuje Sklenář. Ke snížení sazeb by podle něj mohlo dojít až na dalším měnovém jednání. To se uskuteční ve čtvrtek 6. srpna.

Ponechání sazeb na stávající úrovni předpokládá také Petr Dufek, analytik ČSOB. „I když nyní je to opravdu hodně těžké odhadovat,“ připouští. „Na jednu stranu je tady silnější recese, než se očekávalo, ovšem je tady nebezpečí inflace v horizontu dvou let,“ varuje. Také podle něj je problematické časové zpoždění, s kterým se kroky měnové politiky projevují. „To, co nyní udělá bankovní rada, se projeví nejdříve za rok.“ Za správný považuje krok ECB, která zakotvila sazby na úrovni 1,00 procenta, a nadále už je nehodlá snižovat. „Bylo by dobré vyčkat na další čísla z ekonomiky. Na to, jestli se potvrdí odhad ČNB, že nejhorším obdobím jsme si prošli v prvním čtvrtletí,“ doplňuje Dufek.

Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Poštovní spořitelny, prostor pro pokles sazeb existuje. „Ekonomika se ještě neodráží ode dna a několik dalších kvartálů se bude pohybovat pod úrovní potenciálního produktu. Ani riziko inflace ve vzdálenějším horizontu nevidím příliš veliké,“ nesouhlasí s Dufkem. Ovšem také podle něj česká centrální banka se sazbami hýbat nebude. A přidává jednu zajímavou informaci. „Jednání se nezúčastní viceguvernéři Miroslav Singer a Mojmír Hampl. Právě absence Singera může být klíčová, protože většinou stojí na straně snižování.“ Podle Bureše ČNB ještě sazby upraví, ovšem až v srpnu. „Je tam ještě prostor pro snížení o 25 bazických bodů. Ovšem dál už centrální banka nepůjde, na úrovni 1,25 procenta vidím dno,“ je přesvědčen.

I současná hodnota už představuje rekordní minimum. Naposledy 29. dubna 2005 snížila ČNB sazby na 1,75 procenta. K poslednímu zvýšení se odhodlala 8. února 2008. Tehdy to bylo o 25 bazických bodů na 3,75 procenta. Od té doby je snížila celkem pětkrát v souhrnu o 225 bazických bodů.

Bankovní rada jedná o měnových otázkách osmkrát ročně, výjimečně též na mimořádných zasedáních. Do konce roku 2007 bankovní rada jednala o měnových otázkách jednou měsíčně. Na posledním zasedání ve čtvrtek 7. května snížila 2T Repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl, viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Vladimír Tomšík a vrchní ředitel Pavel Řežábek, dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: vrchní ředitel Robert Holman a vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.

Tomáš Cížek, cizek@mediafax.cz