Britští konzervativci utrpěli
volební porážku historického rozsahu. Labouristé triumfují. Trhy jsou ale celkem v klidu, termínové kontrakty na
britské akcie rostou,
libra zpevňuje. Jak to? Vždyť labouristé jsou středolevou partají, kterou trhy tradičně příliš rády neměly. Rozhodně mnohem méně než pravicové konzervativce.
Jenže trhy – tedy akcioví, dluhopisoví, měnoví investoři a další – mají v živé paměti
britskou dluhopisovou
krizi během jepičího vládnutí kabinetu
premiéry Liz Trussové od září do října
2022. Té zlomilo vaz, když slíbila výrazné daňové škrty, aniž by ovšem řekla, kde na ně vezme peníze.
Vyhlídka dalšího zadlužování
britské veřejné kasy vylekala trhy natolik, že začaly za půjčení
Británii požadovat citelně vyšší úrokovou míru, která by zohlednila navýšené riziko platební neschopnosti monarchie. Vznikla tak
britská dluhopisová
krize, kterou musela zažehnávat dokonce tamní
centrální banka.
Krize přitom Trussovou stála premiérské křeslo, do nějž tak mohl usednout nyní končící Rishi Sunak.
V nynějších
volbách bude Trussová ráda, pokud uhájí své křeslo v parlamentu. Což jen podtrhuje rozsah debaklu konzervativců. Labouristy ale od rozmáchlejších reforem odstaví dluhopisové trhy, stejně jako odstavily Trussovou.
Pokud by snad labouristé chtěli ekonomiku reformovat stylem navyšování výdajů bez odpovídajícího zvýšení příjmů, dluhopisové trhy jim – jako Trussové – rychle ukážou, že tudy
cesta nevede. Právě víra v tuto ukázňující roli dluhopisových trhu dnes pohání vzhůru
britské akcie a zpevňuje
libru.
Vítězství labouristů je z hlediska trhů příznivě ještě – možná paradoxně – právě pro svoji drtivost. Ta by totiž měla zajistit tolik kýženou stabilitu země, bez parlamentního rozklížení. To je po letech skandálů a fatálních přehmatů v podání konzervativců – včetně zmíněné dluhopisové
krize za
vlády Trussové – z hlediska trhů vítaná změna, dokonce i když ji přináší levice.
Konzervativci platí nejen za své skandály a fatální přehmaty. A platí vydatně. Jejich „míra přežití“ v křesle zákonodárce, jak ji spočetl jistý
britský profesor politologie, byla ve včerejších
volbách 41 procent. Přitom
cestující v druhé třídě Titaniku měli míru přežití 42 procent. Takže příměr, že pro konzervativce je
výsledek voleb horší než zkáza Titaniku, vlastně platí doslova.
Klíčovým důvodem této jejich zkázy je to, že sice „zařídili“
brexit, avšak nedokázali doručit sliby s ním spojené. Vždyť jedním z těch zásadních bylo omezení imigrace. Přitom v letech
2021 až
2023 imigrace do
Británie poměrně dramaticky narostla, na historicky rekordní hodnoty. V
roce 2021 činila
čistá imigrace do země takřka půl
milionu osob, o
rok později dokonce přes 700 tisíc osob a loni pak šlo o takřka 700 osob. Pro srovnání, v letech
2004 až
2010 odpovídala imigrace do
Británie v průměru necelým 300 tisícům osobám ročně.
To přitom byla doba po rozšíření
EU, ale zároveň ještě předtím, že se v nejvyšších politických
kruzích začala možnost
brexitu, resp. referenda o něm, vážně skloňovat. Byla to ale tedy doba, kdy u
britské veřejnosti zásadně bujela nespokojenost se členstvím v
EU. Mnohým
Britům tehdy vadili přísloveční
polští instalatéři. Že se po
brexitu dostane počet přistěhovalců až na více než dvojnásobek tehdejšího průměru, a že navíc půjde převážně o osoby s horší uplatnitelnosti na
trhu práce, než jakou má
polský instalatér, to čekal málokdo.
I proto je nynější rozčarování z
vlády konzervativců tak enormní a jejich porážka tak masivní.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz