Průmyslová výroba v dubnu: opět na sestupné dráze

Průmyslová výroba se v březnu meziročně snížila o 22,1 procenta. Předběžná data uváděla pokles o 23,2 procenta. Mírná revize k lepšímu ovšem nemůže zastřít fakt, že recese v českém průmyslu pokračuje s nezmenšenou intenzitou.

Zatímco březen nabídl mírnou dávku optimismu, průmyslová výroba se meziměsíčně zvýšila o 0,6 procenta, duben představuje návrat ke šňůře záporných čísel trvající již od října loňského roku. Je zřejmé, že šrotovné a protikrizová opatření v zahraničí mají jen omezený vliv na českou ekonomiku.

Nejtěžším závažím českého průmyslu jsou i nadále automobilky a ocelárny. V prvním se produkce meziročně snížila o 25,5 procenta, ve druhém dokonce o 36,1 procenta. Jedním z mála odvětví s rostoucí produkcí zůstává potravinářství. Inu, jíst se musí recese nerecese.

Naději bohužel neskýtá pohled na tržby a zakázky. Tržby průmyslových firem se v dubnu snížily o 23,1 procenta a klesly tak ještě o něco více než produkce. Zakázek ubylo dokonce o 27,5 procenta.

Problémy v průmyslu se projevují i ve poklesu zaměstnanosti. V dubnu pracovalo v průmyslu zhruba o 130 tisíc méně osob (11,1 procenta). Pro srovnání, celková nezaměstnanost v české ekonomice se ve stejném období zvýšila o 141 tisíc osob. Průměrná mzdy v průmyslu je nyní o 2,3 procenta vyšší než loni. Pokles produkce a tržeb je ovšem rychlejší než propouštění a dochází k poklesu produktivity práce a zvýšení jednotkových mzdových nákladů.

Dnešní data nabízí první indikaci stavu české ekonomiky ve 2. čtvrtletí a přináší zklamání. Pokles HDP (v mezikvartálním srovnání) patrně nebude ve 2. čtvrtletí tak silný jako v prvních třech měsících, návrat ke kladným číslům ale ještě bude chvíli trvat. Za celý rok očekáváme pokles průmyslové produkce o 10-15 procent.

Tento vývoj zvyšuje pravděpodobnost dalšího prohloubení deflace v produkčních cenách, posiluje desinflační tlaky u spotřebitelských cen a otevírá prostor pro centrální banku k dalšímu snížení úrokových sazeb.