Definice úvěrových podvodů a hodnocení situace nejen v rámci EU, ale i uvnitř českého trhu. Na úvod bychom se podívali trochu do nedávné historie českého prostředí na počátku devadesátých let, kdy začínala vznikat novodobá česká ekonomika a finanční trh. Pachatelé / Podvodníci specializovaní na úvěrové podvody byli počátkem devadesátých let orientováni a zaměřili svoji pozornost na bankovní sektor. Byl to boom vzniku nových bank (celkem se jednalo cca o 70 nových bankovních ústavů), všichni poskytovali úvěry a v novém tržním prostřední české ekonomiky byl obrovský zájem, mohli bychom dokonce říct i hlad po úvěrech a finančních zdrojích k zajištění počátečních investic do rozvoje soukromého podnikání všeho druhu. V této době jsme se všichni učili novým ekonomickým podmínkám a pravidla pro podnikání byla v zárodku a postupně se vylepšovala.

Obdobná situace byla i v bankovním sektoru a to i z pohledu regulátora v oblasti bankovního dohledu a kontroly ze strany centrální banky. Na pracovním trhu byl obrovský nedostatek specialistů a odborníků na úvěrová rizika, rovněž pravidla pro hodnocení kapitálové přiměřenosti bank a hodnocení úvěrového portfolia se vyvíjela. Když bychom, v této době, problematiku získávání úvěrů zjednodušili na základní problém, dostali bychom zajištění úvěrů, nebo jinými slovy pouze poskytnutí dostatečné záruky věřiteli. V bankách jsme se setkávali velice často s otázkou: „Čím budete ručit za úvěr?“ a z důvodu nedostatečných pravidel a zkušeností nebyla dostatečně posuzována návratnost poskytnutých finančních prostředků a reálnost úspěšnosti podnikatelského záměru.

Pokud mluvíme o otázce úvěrových podvodů musíme zmínit i poznámku k vývoji trestního práva. V minulosti nebyla v trestním právu kodifikovaná samostatná skutková podstata trestného činu úvěrový podvod § 250b, který byl do tr. zákona zapracován až v roce 1997 jako reakce na  vývoj a rozšíření této trestné činnosti v českých podmínkách. Tyto podmínky velice nahrávali podvodníkům, kteří se zaměřili na vytváření různých fiktivních zajišťovacích instrumentů – záruk, pro získání úvěrů u bank.

V tomto okamžiku lze popsat několik druhů úvěrových podvodů, například podle nadhodnocení zástav různého typu od nemovitostí až po speciální typy jako např. drahé kameny (rubíny, safíry, smaragdy apod.) Nebylo neobvyklé, že na základě falešné a fiktivní dokumentace se snažili podvodníci vykonstruovat „perfektní“ hodnotnou záruku na bázi „know how“ dle znaleckých a odborných posudků. Pokud se podvodníkům povedlo vytvořit vhodnou záruku tak již nebylo problémem kontaktovat nějakou banku a získat úvěr. Další scénář byl, že poskytnuté peníze se rychle převedli na další účty a vybrali v hotovosti, banky nedostatečně kontrolovali účel použití poskytnutých finančních prostředků a v závěru docházelo ne zřídka k situaci, že daný dlužník přišel do banky s tím, že mu „nevyšel“ podnikatelský záměr a že není schopen splácen daný úvěr a že již nic nemá. Mechanizmy, které existují dnes jako je exekuce majetku apod. ještě nebyly zcela funkční. A tak v mnoha případech banka se musela spokojit se zárukou, která v těchto případech, byla bezcenná a k ničemu. Ve finále pak banky tyto nedobytné pohledávky byly nuceny odepsat a zaúčtovat ztrátu.

Je logické, že na tuto nepříznivou situaci musel bankovní sektor reagovat. Několik bank ukončilo svoji činnost, fúzovali, byli převzaté jinými bankami, centrální banka zpřísnila dohled a kontrolu, byli vyškoleni úvěroví pracovníci bank a rovněž se zkvalitnila oblast řízení úvěrových rizik. Proto snad nebude chozením kolem horké kaše, když v tomto místě autoři článků prohlásí, že ti, kdo mají rádi řeč paragrafů, se konečně dočkají. Protože úvěrový podvod je trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. A teď možná rána nebo překvapení pro některé čtenáře, kteří žádali, nebo dokonce žádají o poskytnutí úvěru v bance, hypotéční bance, nebo u finanční instituce. Problém totiž je, že za jednání, které naplňuje definici podvodu již pouze skutečnost a to, když se budete, laskaví čtenáři, pokoušet mírně zveličit příjmy domácnosti nebo nevykázat skutečnou výši pravidelných a povinných měsíčních plateb (například leasingových splátek) jiným finančním institucím či věřitelům, než u kterých člověk žádá o další peníze. Tyto aktivity však mohou skončit také tím, že tento nepoctivý žadatel potrestá sám sebe, neboť brzy zjistí, že není schopen své závazky splácet a nese pak důsledky nejenom finančně/majetkové, ale i trestně právní. Pásky kolem jeho majetku, obydlí, či auta s visačkou „ZABAVENO“ jsou jistě mnohým už známé.

A jak je to z velkými úvěrovými podvody dneska? Experti upozorňují, že i díky špatné škole z počátku devadesátých let lze konstatovat, že trendy velkých úvěrových podvodů v bankách mají klesající tendencí. V oblasti retailového bankovnictví a poskytování nižších spotřebitelských nebo hotovostních úvěrů občanům stále existuje značné riziko. Dané hodnocení opět vychází z podmínek pro poskytovaní těchto „malých“ spotřebitelských půjček. Konkurenční vztahy mezi bankami vytvářejí nabídku stále rychlejších služeb, není výjimkou v dnešní době poskytnutí půjčky i do 200 – 300 tis. Kč bez ručitele a velmi rychle např. do 24 hodin. Celá řada našich čtenářů se stále ještě mylně domnívá, že tzv. vylepšení svých příjmů (prostřednictvím známé mzdové účetní) nebo vystavení falešného potvrzení o příjmu a o zaměstnavateli nenese žádné riziko a odpovědnost.

Dalším trendem je to, že úvěrové podvody se z bankovních institucí přesunuly do oblasti zejména zprostředkování poskytnutí velmi výhodného úroku, bez ručitele, někdy i bez zajištění. Základním a podstatným problémem těchto aktivit jsou poplatky, které musí žadatel zaplatit předem. Jedná se řádově o několik desítek tisíc, které si „zprostředkovatel“ ponechá a vlastně nezařídí vůbec nic protože jenom vylákání poplatku bylo jeho cílem. Další oblastí, do které se přesouvají zájmy podvodníků, je tzv. podnikání v oboru finančního poradenství. Existuje celá řada firem a společností, které dnes nabízejí „VYŘEŠENÍ VAŠÍ TÍŽÍVÉ FINANČNÍ SITUACE“ levou zadní, jenže nikdo si pořádně neprostuduje za jakou cenu. Je to prakticky proces pouze vybrání poplatku v rozmezí 15 000 – 80 000,- Kč a pak jsou již jen sliby, výmluvy na nepředvídané okolnosti, problém s jednatelem společnosti, který uvízl v zahraničí nebo mu zemřela babička nebo dědeček apod.

Jenže lidé v České republice jsou nepoučitelní. Co je platné to, že se lidé všude možně dočtou, že by si měli velmi důkladně přečíst úvěrové smlouvy, aby nemuseli řešit své potíže u pochybných finančníků nebo dokonce podvádět. Opakujte si stále dokola – již jsme to napsali v předchozích dílech – NIC vám nedá NIKDO ZADARMO!!! Buďte alespoň trochu zdravě opatrní a lehce podezíravý… NIKDY nespěchejte…zastavte se a zamyslete se! Pokud si nevíte rady pokuste se zkonzultovat danou nabídku, obchod či velice výhodnou transakcí s někým ve VAŠEM OKOLÍ KDO MÁ ALESPOŃ TROCHU ZKUŠENOSTÍ A ZNALOSTÍ. V případě časového nátlaku („nabídka je platná pouze několik dnů nebo dokonce pouze 24 hodin“) nebo utajení celé operace ještě více zbystřete svoji pozornost a zvyšte svoji opatrnost. Protože hlavním důvodem časového nátlaku a utajení je fakt a snaha podvodníka aby utajil svoji totožnost a maximálně oddálil dobu, kdy dojde k odhalení celého podvodného záměru.