Kapesní přehled podlahových materiálů

Stavba a zařizování domu či bytu přináší nejednu svízelnou situaci, kdy máte před sebou spoustu rozhodování, často o věcech, které nemusejí být právě vaší parketou. Stavební trh je v současné době přeplněn novinkami snad ve všech oblastech stavebnictví a vybrat nejlepší a nejvhodnější řešení bývá leckdy oříšek. Následují článek by vám, milí čtenáři, měl podat pomocnou ruku a symbolickou červenou nitku v labyrintu světa podlahových krytin, tak, abyste získali základní přehled o podlahových materiálech, na které můžete během vašeho hledání narazit. Jaké podlahy se kam hodí, důležité vlastnosti, přírodní versus umělé materiály, cenová dostupnost a v neposlední řadě trendy a nekonečná vylepšování, jimiž výrobci v rámci zachování životaschopnosti firmy každoročně ohromují zákazníky na světových veletrzích.

Začněme třeba rozdělením podlah dle původu na přírodní a umělé materiály. Žijeme v době imitací, maskování a matení. Dlažba se tváří jako dřevo, laminát jako dlažba, klasické dřeviny díky novým technologiím nabírají podoby dřevin exotických, korek dávno není k mání pouze ve své klasické přírodní barvě, PVC se dodává v lamelách se zkosenými hranami, jež jsou v konečné podobě od parket takřka k nerozeznání, nemluvě o tom, že není lino jako lino, to pravé, linoleum, je přírodní. Ale pěkně po pořádku.

 

Přírodní materiály

Dřevo

Korek

Bambus

Dlažba

Linoleum

Vlněné koberce

 

Umělé materiály

Laminátové podlahy

PVC

Akrylové koberce

Lité podlahy

 

Dřevěné podlahy

Dřevo patří k materiálům tradičním, ušlechtilým, vytrvalým  a esteticky vysoce hodnotným. Jako přírodní produkt má však svá specifika, se kterými musíme počítat. Dřevo zůstává stále živé. To znamená, že reaguje na vzdušnou vlhkost, která se během topné sezóny může zásadně měnit. Obecně platí, že ideální relativní vlhkost vzduchu pro dřevěné podlahy by se měla pohybovat mezi 45 až 60 %. Ústřední topení může během topné sezóny tyto hodnoty srazit až cca na 25 %. Dřevo se pak vysušuje, parkety zmenšují objem a vznikají spáry (dle normy jsou přípustné spáry 1,5 mm). Naopak, pokud vzdušná vlhkost překročí ideální hodnoty, dřevo bobtná a zvětšuje se. Existují metody a technologie, mj. účinné zvlhčovače vzduchu, které tato rizika minimalizují, ale pokud dřevo máte rádi, měli byste s tímto faktem počítat a neděsit se, pokud se přece jenom nějaká spára objeví. Každé dřevo reaguje na změny vlhkosti jinak, vyšší stabilitu vykazuje např. teak, akát nebo dub, nejméně stabilní jsou naproti tomu buk, olše nebo ořech.

Další otázkou, kterou budoucí uživatelé řeší, je odolnost povrchu vůči poškození. Patříte-li k lidem, kteří jsou ochotni lézt po kolenou a kontrolovat svou podlahu téměř mikroskopicky, dřevo si nepořizujte, neboť by vás sebemenší karambol v podobě čehosi spadlého na zem mohl zbytečně znervózňovat. Pokud dřevo máte rádi a jste připraveni brát ho takové, jaké je, není třeba se obávat. V současné době existuje řada praktických přípravků na povrchovou úpravu dřeva, které nebezpečí poškození minimalizují. Už se nemusíte rozhodovat pouze mezi lakem či olejem, specializované firmy nabízejí novinky, které v sobě spojují příjemné vlastnosti oleje a praktičnost, zejména co se údržby týče, kterou skýtá lak.

Pokud pořizujete podlahu, která je opatřena povrchovou úpravou již z výroby, řiďte se třídou zátěže, která je na výrobku uvedená, případně radou odborníka.

Různé dřeviny mají různý stupeň tvrdosti, jehož hodnota koresponduje s odolností podlahy. Tyto hodnoty udává tzv. Brinellova stupnice, z tuzemských dřevin nejlépe vyhovuje buk či dub, nejhůře jsou na tom jehličnany. 

Dřevěné podlahy se vyrábějí v mnoha podobách. Palubky, vlysy, kazety, klasické parkety, mozaikové parkety, lamparkety, průmyslová mozaika (kantovka) a dvou nebo třívrstvé podlahy.

Vícevrstvé dřevěné podlahy představují výbornou alternativu s řadou výhod. Skládají se z nášlapné vrstvy z pravého dřeva (různé tloušťky), středové a spodní stabilizační vrstvy. Díky své konstrukci a spojování systémem suchých zámků vykazují dobrou stabilitu a jednoduše se pokládají. Výrobci nabízejí tento typ podlah v široké škále dřevin, s různě velkými lamelami, včetně selských prken nebo parketových vzorů. Jednotlivé lamely mohou mít po obvodu zkosené hrany, které vytvářejí tzv. V drážku.

 

Způsoby pokládky

1. Celoplošné lepení

Vlysy, lamparkety, mozaikové parkety, vícevrstvé podlahy

Podklad: vyrovnaný potěr nebo kompozitní desky

Výhody celoplošného lepení: lepší zvukově izolační vlastnosti podlahy, vyšší stabilita

 

2. Připevnění na dřevěný rošt

Masivní prkna s perem a drážkou

 

3. Plovoucí způsob

Vícevrstvé podlahy lepené ve spoji pero-drážka nebo se spojovacím systémem suchých zámků.

Podlaha není spojena s podkladem ani obvodovými stěnami. Mezi stěnami a podlahou se nechává dilatační spára, která je následně zakryta lištou. Mezi podklad a krytinu se pokládá podložka, která zlepšuje tepelně a zvukově izolační vlastnosti podlahy.

 

Trendy

Nové úpravy dřevin, zejména dubu – kartáčování, bělení, tónování, termizování atd. Dubové dřevo tak získává široké spektrum odstínů, od sněhově bílých prken s více či méně prokreslenou strukturou, přes prkna ve stádiu různých stupňů poškození či sešlosti věkem, až po tmavé, čokoládové či černé podlahy. Tímto způsobem lze uspokojit například zákazníky toužící po cenově náročnějších exotických dřevinách a zároveň přibrzdit kácení vzácných exotických stromů.

Objevují se velké formáty prken, stále dokonalejší povrchové úpravy, které zvyšují odolnost dřeva, např. povrchová úprava na bázi nanotechnologie propůjčuje podlaze hedvábný matový vzhled, vysokou odolnost a možnost lokálních oprav. Vícevrstvé dřevěné podlahy se díky novým úpravám, kdy jsou ve spojích chráněny gumovou páskou a na povrchu olejem, dostávají i do koupelen. Příjemné zvukově izolační vlastnosti zase vykazuje dýhovaná podlaha, kdy spodní vrstvu tvoří 2 mm korku.

Za splnění určitých podmínek lze dřevěnou podlahu úspěšně použít i na podlahové vytápění.

Vhodnost použití

V závislosti na typu dřevěné podlahy a povrchové úpravě kdekoli. Dodržením doporučených postupů a výběrem správného materiálů lze dřevěnou podlahu použít i na podlahové vytápění.

 

Cenové rozpětí

Dýhované nebo vícevrstvé dřevěné podlahy pořídíte cca od 800 Kč za m², masivní dřevěné podlahy od 300 Kč za m² až po tisícové částky plus cena pokládky.

 

Korek

Korkové podlahy se vyrábějí z kůry korkového dubu, která po čase opět dorůstá. Pro uživatele jsou příjemné zejména díky pružnosti a měkkému nášlapu, teplu, snadné údržbě a dlouhé trvanlivosti, která je samozřejmě podmíněna správnými postupy. Nevýhodou korkové podlahy je její šisování na sluníčku, což ovšem neplatí v případě korku barveného, a nižší odolnost vůči poškození např. během posouvání nábytku s kovovými nožičkami. Kvůli izolačním vlastnostem korek nelze použít na podlahové vytápění. Korkové podlahy se dodávají jako masivní dlaždice, které lze renovovat přebroušením, a v sendvičové konstrukci složené z pružného korkového jádra a vrchní dekorativní dýhy. Povrchová úprava je možná lakem, olejem, voskem nebo PVC fólií.  Pokládka se provádí buď celoplošným lepením, nebo plovoucím způsobem.

 

Trendy

Korek býval oproti ostatním krytinám v jisté nevýhodě díky omezenému množství designů. Tento fakt je už dávno překonaný. Nejprve přišli výrobci s korkem barveným, který vzhledem připomíná dlažbu (k výslednému dojmu přispěly i zkosené hrany po obvodu jednotlivých čtverců), nyní se objevují tištěné dekory. Proužky, linky, barokní květinové motivy, ale i dekory dřeva či kamene představují designově zajímavou podlahovou krytinu s již zmiňovanými vlastnostmi, které korek svým uživatelům poskytuje. Inovace se ovšem netýkají pouze vzhledu, ale i použitých materiálů. Existují nová pojiva pro výrobu korkových podlah bez obsahu formaldehydu a jiných látek, jež ovlivňují výši emisí. I zde se objevují nanotechnologická vylepšení pro vyšší odolnost podlahy a jednodušší údržbu.

Vhodnost použití

Byty, zejména dětské pokoje, kuchyně, domácí sauny, koupelny – pokud je korek nalakovaný dvousložkovým lakem a koupelnu větráme. V komerčních prostorách se používá korek s PVC na povrchu.

Cenové rozpětí

Od 400 Kč za m²

 

Bambus

Designově zajímavá podlahovina, která se dobře vyjímá v moderních interiérech. Ačkoli je bambus botanicky příbuzný travinám, vykazuje vyšší tvrdost než dub, což při použití na podlaze přináší velkou výhodu v podobě vysoké odolnosti. Navíc se bambusy velmi rychle obnovují, takže dostojíme v případě této volby i ekologickému hledisku. Bambusové podlahy se dodávají buď masivní, které se celoplošně lepí k podkladu, nebo jako podlahy plovoucí. Povrchová úprava je podobně jako u dřeva možná lakem či olejem, záleží na výrobci. Na výběr máme hned několik designů, přírodní vzhled, různé stupně tónování mořením nebo tmavý, tzv. coffee (vzniká karbonizací). Dle uspořádání vláken můžeme volit mezi vertikálním a horizontálním. Zvláštní úpravou, kdy jsou bambusové štěpiny slisovány s pryskyřičným pojivem do tvaru podlahového dílce, vznikají mramorované dekory. Podle použitých štěpin buď světlé, tmavé nebo žíhané. Bambusové podlahy se dodávají ve speciálních úpravách například na podlahové vytápění (snížená tloušťka), nebo do koupelen.

Vhodnost použití

Bytové i komerční prostory, speciální snížený rozměr vhodný i na podlahové vytápění.

 Cenové rozpětí

Cca od 900 Kč za m²

 

Dlažba

Dlažba patří k materiálům tradičním, používá se v interiéru i exteriéru, svou oblibu si získala zejména pro vysokou odolnost a jednoduchou údržbu, je doporučována také jako ideální krytina na podlahové vytápění, které eliminuje jinak pro dlažbu typický chlad. Na druhou stranu bychom měli počítat s tím, že podlaha z dlažby je velmi tvrdá, takže trpíme-li bolestmi zad nebo nohou, nemuselo by být dlouhodobější pobíhání např. po dlážděné podlaze v kuchyni zrovna to pravé.

Dlaždice se vyrábějí z různých materiálů, nejtypičtější známe v podobě keramiky, přírodních kamenů, zejména mramoru, ale i luxusního leštěného granitu nebo onyxu, v Čechách máme dokonce světový unikát, firmu, která vyrábí netradiční dlažbu z čediče.

Trendy

Velké formáty dlaždic (45 x 45 cm se již stává standardem), minimum spár, kalibrované hrany, jež jsou zabroušeny na přesný rozměr a umožňují pokládku s minimální spárou, probarvený střep dlaždic, což výrazně prodlužuje životnost podlahy. Na dlaždicích a obkladech se objevují odlesky zlata či platiny, třpytkové efekty, textilní struktury inspirované látkami, textilními tapetami nebo koberci, v nabídce najdeme například design barvené kůže, či ošlapaného perského koberce. Stálicí zůstávají designy přírodních kamenů, ozvláštněné lapovaným povrchem, který podlaze propůjčuje efektní střídání matu a lesku a přirozený vzhled.

Vhodnost použití

Interiér i exteriér, kuchyně, koupelny, chodby, komerční i reprezentační prostory. Ideální krytina na podlahové vytápění.

Cenové rozpětí

Od 300 Kč po tisícové položky za m²

 

Linoleum

Označení lino bývá často zavádějící. Ačkoli si spousta lidí pod ním představí hojně rozšířenou umělou krytinu z PVC, linoleum je materiál přírodní a dokonce starší. Často se používalo na počátku 20. století, zatímco PVC zaznamenalo bouřlivý nástup až po 2. světové válce. Nyní zažívá linoleum, jako materiál přírodní, svou renesanci. Vyrábí se ze směsi lněného oleje, dřevité nebo korkové moučky, přírodní pryskyřice a vápence, podklad tvoří juta. Podlaha z linolea je příjemná, teplá, měkká, odolná vůči oděru, otlaku či popálení od cigarety, bezespará (linoleum bylo použito například na podlahy chodeb a pokojů ve Střešovické nemocnici), nemění barvu a dobře tlumí kročejový hluk. Existují různé úpravy linolea, určené např. do tělocvičen, nebo místností s přístroji citlivými na statickou elektřinu. Linoleum se vyrábí v široké škále barev, jež se dají vzájemně kombinovat a vytvářet různé obrazce či bordury. Na výběr máme designy jednobarevné, mramorované, inspirované přírodními kameny, strakaté v barvách klidnějších i temperamentních, elegantní kombinace černé a bílé, ale i dekory avantgardní. Linoleum se prodává buď v rolích, nebo jako plovoucí podlaha v lamelách či ve čtvercích, kdy nosnou vrstvu tvoří HDF deska opatřená z rubu vrstvou korku. Jako přírodní krytina má linoleum také své vrtochy, kterým však můžeme předejít správným postupem a ošetřováním. Např. reakci na vlhkost vzduchu je třeba brát v úvahu už při pokládce, kterou zcela jistě svěřte prověřenému odborníkovi. Obsah dřevité složky dále způsobuje větší citlivost na alkálie, které mohou narušovat strukturu vlákna a tím negativně ovlivnit životnost podlahy, stejně tak jako nebezpečí změny barvy vlivem silné alkálie. Krytinu lze chránit různými způsoby povrchové úpravy, jež se neustále zdokonalují a následně usnadňují údržbu. Linoleum může být takto ošetřeno vrstvou polymerů, která se musí čas od času obnovit, ale zachovává linoleu jeho přírodní charakter a vlastnosti, nebo PUR úpravou, jež vytvoří trvalou vrstvu a povrch linolea prakticky změní na nenáročné PVC.

Trendy

Dvouvrstvá povrchová úprava materiálu na bázi vodní disperze, která zajišťuje efektivní ochranu vůči špíně i známkám oděru. V tomto případě odpadá nutnost ošetřovat krytinu polymerní vrstvou a ušetříme náklady na údržbu.

Vhodnost použití

Pouze interiéry, není vhodné do vlhkých prostor, odolá vysoké zátěži.

Bytové prostory, nemocnice, školy, školky, domovy pro seniory, hotely, jídelny apod.

Vhodné jako krytina pro alergiky.

 

Cenové rozpětí

Od 800 Kč po tisícové položky

 

Vlněné koberce

Koberce představují měkké, teplé a útulné řešení. Lze je použít v celé ploše nebo jako doplněk a zjemňující prvek k jiné krytině. Často se kobercům připisují nesympatické vlastnosti v podobě úložiště alergenů, na rozdíl od ostatních podlahovin však zabraňují víření prachu, který se tak nedostává do dýchacího ústrojí. Pokud budeme koberec pravidelně vysávat, není důvod se jej zříkat. Koberce se vyrábějí z vláken umělých, nebo přírodních, v tradičních i moderních designech. Přírodní koberce se vyrábějí např. z vlny, bavlny, juty, sisalu, kokosu nebo mořské trávy.

Vlněné koberce od akrylových na první pohled těžko rozeznáme. Oba materiály jsou atraktivní a příjemné na dotyk, srovnatelná je i cena. Vlněné koberce vykazují dlouhou životnost, díky pružným vláknům obsahujícím lanolin dobře odolávají stopám po nábytku. Zpočátku pouštějí chlupy, v případě kratšího vlákna může tento jev trvat tři až šest měsíců, u delšího zhruba rok. Koberce můžeme chránit impregnací, která zabraňuje vsakování tekutin a prachu. Impregnovaný koberec čistíme suchou cestou nebo chemicky. Vlněné koberce nejsou vhodné pro alergiky.

Trendy

Efekty s lesklými či třpytivými materiály, střídání různých výšek vláken, plastické vzory,  kombinace s kovem, sklem, hedvábím nebo kůží. Pokud jde o barvy, pro letošní rok stojí v čele černobílé kombinace, proužky v různých barvách a směrech, netradiční květinové vzory, zejména růže. Důraz je kladen na vysokou kvalitu materiálů, většina výrobců z tohoto důvodu používá novozélandskou vlnu, která je sice dražší, ale tyto koberce vydrží při běžné údržbě dvacet až třicet let.

Použití

Vlněný ručně vázaný koberec s nižším vlasem krásně oživí např. obývací pokoj, vyšší vlas se výborně hodí do ložnice.

Cenové rozpětí

Dle rozměrů a kvality vlny, od 500 Kč po statisícové částky.

  

Umělé materiály

 

Koberce z umělých vláken

Akryl je syntetické vlákno se stejnou strukturou, jakou má vlna. Výhoda akrylového koberce spočítá v jeho antialergičnosti, příjemném vnímání na dotek a bohatém výběru barev. Oproti vlně má nižší životnost, časem žmolkovatí.

Polyester představuje další variantu umělého vlákna, které dodává barvám vysoký jas a umožňuje prakticky neomezené barevné možnosti. Pokud jde o mechanické vlastnosti, lze zařadit polyester mezi polyamid a polypropylen. K nejdůležitějším kladným vlastnostem patří vysoká odolnost proti šisování na světle, mikroorganizmům či malá navlhavost (rychlé sušení).

Mnohé vlastnosti se dají ještě vylepšit chemickými nebo mechanickými procesy, například pevnost, žmolkovitost, afinita k barvivům, srážlivost apod.

Trendy

Stejné jako v případě vlněných koberců.

Použití

Ideální do dětského pokoje, kde vyžadujeme protialergenní vlastnosti.

Cenové rozpětí

Velmi široké dle rozměrů a kvality.

 

PVC

Podlahy z PVC se ve slovníku uživatelské veřejnosti často nesprávně označují jako „lino.“  Vinylové podlahy mohou mít podobný vzhled, ale na rozdíl od přírodního linolea se jedná o krytiny syntetické. Během druhé světové války byl velký nedostatek přírodních surovin, mj. také korku, který je zapotřebí k výrobě linolea. Proto bylo nutné přijít s novou alternativou, kterou se stal počátkem padesátých let syntetický materiál na bázi ropy, polyvinylchlorid – PVC. První PVC vyrobila společnost Dinamic Nobel na linkách od DLW, původně sloužících k výrobě linolea. Od té doby nastartovalo rychlý vzestup. Jednalo se o poddajný, hygienicky nezávadný materiál, s možností barvení a poměrně jednoduchou výrobní technologií, rychlejší a tudíž i levnější než je výroba linolea.  Současné PVC podlahoviny se však s těmi původními nedají srovnávat. Za půl století prodělaly značný skok vpřed, takže v současné době najdeme na trhu širokou škálu druhů této krytiny, od cenově dostupných alternativ určených pro běžné použití v domácnostech až po speciální krytiny například s protiskluznou úpravou.

PVC podlahoviny se dělí na homogenní a heterogenní. Homogenní PVC je vyrobené z jedné, většinou 2 mm silné vrstvy probarvené v celé tloušťce, obvykle v mramorovaném nebo „čipsovém“ designu.

Heterogenní PVC se skládá z nosné, vzhledové a transparentní nášlapné vrstvy, která může být opatřena vrstvou polyuretanu. Kvalitnější krytiny mají nosnou vrstvu tvořenou z čistého nerecyklovaného PVC,  v levnějších variantách určených pro menší zátěže může být výchozí granulát z recyklovaného PVC s přídavkem náhradních plnidel. Vzhledovou část tvoří u dražších materiálů fototapeta, nebo je tištěná. Díky této vrstvě máme na výběr širokou škálu imitací různých přírodních materiálů, jako je dřevo, kámen, dlažba, kovy, výrazných barevných designů, třpytivých vzorů atd.

Tloušťka nášlapné vrstvy rozhoduje o vhodnosti použití podlahoviny a její odolnosti proti oděru. Heterogenní PVC bývá zpravidla několikanásobně tužší a tvrdší než homogenní, a tedy lépe odolává případnému poškrábání.

Trendy

Dražší materiály jsou na povrchu opatřeny autentickou strukturou, která koresponduje s příslušným designem, takže podlahy nejen vypadají přirozeně, ale i na dotek je od těch pravých těžko rozeznáte. Také formáty se přibližují klasickým materiálům, seženeme např. PVC lamely  se zkosenými hranami jako alternativu k dřevěným parketám, čtverce nebo klasické pásy.

Použití

Bytové i komerční prostory.

Cenové rozpětí

Cca od 400 Kč / 1m²

 

Laminátové podlahy

Laminátové podlahy jsou velmi rozšířeným materiálem. Cenově se pohybují v příznivých relacích a díky neustálému vývoji a vylepšování najdeme na trhu velmi zdařilé designy v nepřeberném množství podob. Vzhled laminátové podlahy udává vlastně fototapeta opatřená na povrchu fólií. Imitovat a vymýšlet jde prakticky cokoli, od různých druhů dřevin v různých stádiích opotřebení, přes imitace kamene, dlažby, hrubého betonu či rezavé oceli po abstraktní barevné vzory, dětské motivy, 3D efekty nebo zrcadlově lesklé povrchy. Také povrch jednotlivých lamel přispívá k věrohodnosti podlahy, různé druhy struktur plasticky prokreslují např. kresbu dřeva nebo spáry mezi dlaždicemi, vyrábějí se lamely se zkosenými hranami, jež věrně napodobují klasické parkety.Technologickou novinkou jsou přímo tištěné lamináty, kdy se dekor tiskne na nosnou HDF desku speciálními ekologickámi barvami. Odpadá dekorační vrstva papíru, podlaha je teplejší a tišší a pocitově bližší dřevu. Výrobci se předhánějí v různých typech vylepšení, ať už se jedná o akustické vlastnosti, antistatickou úpravu, odolnost proti vlhku nebo dokonce podlahy opatřené systémem, který pohlcuje pachy a škodliviny ze vzduchu. Laminátové podlahy se pokládají plovoucím způsobem.

Trendy

Snaha o co nejpřirozenější imitace dřeva, v designech, které jdou v linii s podlahami dřevěnými. Bělené, tepelně upravené dřevo, imitace starých podlah. Objevují se kombinace černé a bílé, např. černobílé zebrano nebo tmavá břidlice kontrastující s bílým mramorem. U dlaždicových vzorů vynikají přírodní světlé odstíny carrarského mramoru nebo béžového přírodního kamene. Zastáncům pestřejších variací jsou určeny květinové vzory, proužky, digitální motivy, designy industriálních kovových materiálů byly obohaceny o měděné či zlaté odlesky.

Použití

Tradičně obytné a středně zatěžované komerční prostory, na trhu najdeme i lamináty určené pro vysoké zatížení.

Cenové rozpětí 

Cca od 300 Kč / m²

 

Lité podlahy

Lité podlahy přinášejí uplatnění všem, kteří hledají kreativní individuální řešení. Z průmyslových objektů, kde byly k vidění nejčastěji v klasické šedé barvě, se nyní přesouvají do reprezentativnějších oblastí butiků, salónů, klubů, ale i obytných prostor. S designy litých podlah se dá krásně improvizovat, míchat barvy, vkládat dekorace, tvořit originální vzory, malovat, vytvářet různé struktury atd. Podlaha je teplá, bezespará, s příjemnými akustickými vlastnostmi. Lité podlahy mohou být buď na bázi syntetických pryskyřic, nebo cementové samonivelační stěrky.