ČEZ: Skupina do r. 2025 proinvestije přes 4,3 mld.Kč na rekultivaci

Energetická společnost ČEZ vrací krajině co jí vzala. Do roku 2025 předpokládá na rekultivace po ukládání popelovin z uhelných elektráren a revitalizaci krajiny věnovat 4,34 miliardy korun. Za dobu existence akciové společnosti na tyto účely vynaložila přibližně 3,2 miliardy korun.

Řadu významných kroků na ochranu životního prostředí zahájila energetická společnost ČEZ když v 90tých letech snížila na minimum škodlivé emise uhelných elektráren. Následovala certifikace vedlejších energetických produktů na materiály s průmyslovým využitím a zahájení  výstavby nových zdrojů s vyšší účinností a menšími emisemi CO₂. Po celou dobu provozu uhelných elektráren plní zákonnou povinnost vracet území zasažená provozem uhelných elektráren do původního stavu.

„Celková plocha úložišť určených k rekultivaci v energetické společnosti ČEZ je cca 2568 ha. Z toho bylo v letech 1992–2007 technicky zrekultivováno 1251 ha a biologicky 430 ha. Do roku 2025 tedy společnost čekají ještě biologické rekultivace na ploše cca 2138 ha,“ uvedl Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba ČEZ, a. s., a dodává: „V souladu s českou legislativou i legislativou EU musí společnost ještě před zahájením výstavby elektráren vědět, jakým způsobem zahradí v krajině stopy provozu svých zdrojů.“

Skupina ČEZ vyprodukovala v roce 2007 při výrobě elektrické energie a tepla celkem 9,9 mil. tun vedlejších energetických produktů. Z tohoto množství bylo více než 99% využito jako certifikované výrobky, z toho 71,5% pro rekultivace a krajinotvorbu a 28% prodáno cizím firmám. Zbývající množství, tedy necelé 1% vedlejších energetických produktů bylo uloženo jako odpad v souladu se zákonem o odpadech. Za takto uložený odpad zaplatila Skupiny ČEZ, včetně finanční rezervy na rekultivaci, 31 mil.Kč.

„ČEZ hledá nejvýhodnější způsoby rekultivace tak, aby její výsledek vrátil život tam, kde byl v minulosti provozem uhelných elektráren ohrožen,“ uvádí František Šťastný, vedoucí odboru příprava a realizace investic klasických elektráren. Nejrozšířenější formou rekultivace je dnes tzv. biologická rekultivace lesnickým způsobem. Její úspěšnost je závislá především na stanovišti a klimatických podmínkách. Zahrnuje výsadby vhodných druhů dřevin a pěstební péči o založené porosty. Založení lesních porostů na úložištích popelovin má za cíl rychleji toto území začlenit do krajiny a nastartovat v něm hydrické, hydrogeologické a biologické procesy  za účelem obnovy funkcí území jako biologického celku v rámci systému ekologické stability. Lesní porost může sloužit i jako zdroj dříví coby suroviny, kromě jiného i jako energetické biomasy.

K nejvýznamnějším partnerům ČEZ při rekultivacích patří Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Praha, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Opočno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze a Botanický ústav AV ČR v Praze a další odborníci v oblasti rekultivací. Předmětem spolupráce je např. aplikovaný výzkum a stanovení optimálních způsobů rekultivace a zlepšení životních podmínek zakládaných porostů, výzkum půd a pěstování dřevin na půdních směsích nebo určování vhodné dřevinné skladby a volba vhodných technologických postupů, nejnověji se jedná o výzkum „mykorhizních“ symbióz pro zlepšení přežívání a růstu dřevin na rekultivovaných plochách.


Ivana Vejvodová,
tisková mluvčí ČEZ, a.s.