Česko v arbitrážích hraje o 180 miliard

Právě dnes se projednává v Londýně jedno řízení proti České republice. Společnost European Media Ventures žádá po česku odškodné zhruba miliardu korun. Tvrdí, že stát poškodil její investici do televizní stanice TV3. EMV tvrdí, že ji poškodila Rada pro televizní a rozhlasové vysílání, když nedovolila, aby licence k vysílání TV3 byla převedena z Martina Kindernaye na firmu KTV, financouvanou EMV, ale naopak licenci nechala převést na RTV Galaxie. Přitom EMV byla už s Kindernayem domluvená.

Dnes probíhají procesní jednání, kde se obě strany sporu dohodnou na dalším postupu. Pokud EMV odsouhlasí návrh České republiky, budou právníci státu reagovat námitkou nepříslušnosti tribunálu, a to mimo jiné proto, že jde o soukromoprávní spor mezi EMV a Kindernayem. Podle průběžné zprávy Ministerstva financí o vedených sporech běží nyní devět arbitrážních řízení, z nichž v osmi je žalováno Česko a jednou je naopak stát žalobcem. Další čtyři spory jsou v přípravné fázi, v níž mají strany šanci vše urovnat smírem, případně těsně po ní, kdy se čeká, zda firmy, které se Českem cítí poškozené, podají žalobu.

Největší suma, o niž se hraje, je zhruba 112 miliard korun. Ty požaduje Česko po Nomuře v takzvané curyšské arbitráži, jejíž poslední slyšení proběhlo v září. Právníci české strany tvrdí, že japonská banka poškodila stát tím, že se chovala jako špatný investor a kvůli tomu zkrachovala Investiční a Poštovní banka, což stát následně přišlo na desítky miliard korun. S Nomurou je pak spojena i druhá potenciálně nejdražší arbitráž. V ní naopak Nomura požaduje po České republice 40 miliard korun za to, že stát nesanoval IPB podobně jako ostatní banky na trhu. Arbitři už rozhodli, že Česko porušilo smlouvu o ochraně investic. O částce odškodného se teprve bude rozhodovat. "Konečné rozhodnutí padne nejdřív na počátku roku 2008," píše se v materiálu ministerstva.

Dvoucifernou miliardovou sumu žádá podle neoficiálních informací, které zveřejnil týdeník Euro, po Česku už jen Mittal Steel, a to konkrétně 20 miliard korun. "Sumy zveřejňujeme pouze, pokud jsou přímo součástí žaloby. Pokud je odškodné na arbitrech, nechceme sumy nijak komentovat," vysvětlila Petra Krainová, mluvčí ministerstva financí.

Kromě toho Mittal vede s Českem spor také o zhruba 14 procent akcií v bývalé Nové huti, nyní Mittal Steel Ostrava. Českou stranu v předání akcií tak, jak se zavázala, brzdí jiný vleklý spor. Cenné papíry, jejichž vydání Mittal Steel požaduje, měly původně připadnout společnosti Petrcíle, s níž stát v devadesátých letech minulého století podepsal dohodu o manažerské privatizaci Nové huti. Petrcíle však nesplnila privatizační podmínky a stát jí smlouvu vypověděl.

Jedinou další potenciálně plusovou položkou pro českou státní pokladnu je spor s Williamem Nagelem. Irský podnikatel přes původní smlouvu s Českými radiokomunikacemi nedostal společnou licenci provozovatele mobilní sítě. Tehdejší ministerstvo hospodářství totiž rozhodlo, že partner radiokomunikací vzejde z tendru. Nagel se tak obrátil na arbitrážní soud. Ten dvakrát zamítl jeho nároky a vyměřil mu zaplatit náklady Česka. Nagel odmítl dobrovolně uhradit své závazky vůči České republice a v současné době probíhá proti němu vykonávací řízení. Celková výše vymáhaného plnění je přibližně šest set tisíc dolarů, tedy asi třináct milionů korun.

Probíhající arbitrážní řízení