Čínské akcie stále středem zájmu - doporučení pro PGJ index

V posledních několika letech se mnoho investorů začalo usilovně zajímat o asijské trhy. Velmi nepřehledné a rizikové trhy se během posledních deseti letech staly vyhledávaným a velmi atraktivním zdrojem nemalých zisků. Neustálá expanze především čínských a indických firem se stala často hodně diskutovaným tématem. S pozvolnou změnou zákonů a pravidel, která by se měla blížit západním standardům, mnoho firem úspěšně uvedlo svoje IPO a řada dalších tento krok teprve chystá. Musíme si uvědomit, že celý proces je velmi důležitým znakem přijímání nových kritérií. Například v minulosti byla cena akcie určena spíše nařízením čínské komise než poptávkou trhu. Spolu s výměnou předpisů vidí analytici stále pozitivněji svoje působení přímo na trzích v Shanghai nebo Shenzhen, kde se často provádělo nedovolené insader trades a obchod byl sužován následnými bankroty a skandály. Většina mrzutých obchodníků, ale stále raději investuje do bezpečných cenných papírů v Hongkongu nebo v USA, kde i nadále hledá útočiště většina rozumných investorů. Dokonce i Bank of China (HK:3988) si pro svůj úpis vybrala nedaleký Hongkong.

Tržní pozorovatelé navíc očekávají příliv nových fondů, které vloží miliony dolarů do čínských cenných papírů. Už působení takových institucí jako Goldman Sachs (GS), Citigroup (C) nebo JPMorgan (JPM), které na tomto trhu točí stále více peněz by mělo rozhodně v dohledné době přesvědčit i řadu dalších zatím váhajících investorů

Vzhledem k neustálému rozvoji čínské ekonomiky lze i nadále očekávat tak zajímavé investiční příležitosti jako byly China Life (LFC), 51Job Inc (JOBS), Actions Semiconductor (ACTS), Aluminium Corp China (ACH), (BIDU)  Baidu Com, China Med Technologies (CMED), China Telecom (CHA), Suntech Pwr Hldgs (STP)  a mnoho dalších. Je jasné, že monitorovat tyto čínské IPO není rozhodně ztrátou času.

Čína vědoma si svých problémů postupně přejímá nové technologie a stále více se otevírá světu a tento trend bude pokračovat i nadále. Západní svět si uvědomuje, že už není jen nutné, ale velmi výhodné a prospěšné investovat do progresivních technologií nebo jen do zahájených restrukturalizací takových zemí jakou Čína bezesporu je.

Největší investice jsou patrné v energetickém odvětví, které je v poslední době úzce spjato s oblastí životního prostředí a to jak ekonomicky tak eticky. Podle údajů Světové banky dosáhly náklady na obnovu životního prostředí včetně nemocí s tím spojených neuvěřitelných 54 miliard dolarů. Země s 26 miliony automobily v místních silnicích (podle odhadů by se mělo toto číslo do roku 2010 přinejmenším zdvojnásobit) a s populací, která přesáhla 1,3 miliard obyvatel (nachází se zde více než 100 měst s počtem obyvatel přesahující jeden milion - šest z deseti největších měst na světě je právě zde v Číně) lze jednoznačně očekávat, že tyto náklady i nadále porostou. Navíc 70% čínských jezer je silně znečištěno, celá jedna čtvrtina obyvatel nemá přístup k pitné vodě a méně než 20% pevného odpadu je šetrně zpracováno. Na jedné straně můžeme tyto údaje považovat za šokující a na straně druhé je můžeme chápat jako příležitost ze strany investorů a jako obchodníci je tak i chápat musíme.

Jen pro představu, Čína konzumuje třikrát více energie než je celosvětový průměr v přepočtu na jeden dolar hrubého domácího produktu, což je 4,7 krát více než je průměr pro USA, 7,7 krát více než Německo a 11,5 krát více než Japonsko a je tak jednou z nejméně energeticky účinných národů světa. Tato vysoká neefektivnost  otevřela dveře společnostem jako General Electric (GE) nebo Veolia France pro dodávky svých technologií, které redukují ať již zplodiny, těžké kaly nebo další odpad. Daimlerchrysler Ag (DCX) spolupracující s Ballard Pwr Sys (BLDP) začal poměrně nedávno dodávat ekologické hybridní motory do autobusů ve velkých aglomeracích jako je Peking nebo Shanghai. Dalším významným dovozcem je třeba americko-kanadský joint venture – Cummins-Westport. Energetický nedostatek by mohl Čínu v blízké době přivézt do velkých potíží. Nedostatek ropy a zemního plynu vede k výstavbám vodních a větrných elektráren. Do roku 2010 má Čína v plánu vybudovat větrné turbíny s kapacitou 4000 megawatt. Dánská společnost Vesta Group již dostala objednávky na výstavbu 50 turbín. Dalším významným hráčem je na tomto poli je opět GE nebo španělská Gemesa Energy.

Má-li Halter Usx China Index (HXC) potažmo PowerShares Halter USX China (PGJ) nějakou vypovídající hodnotu, jako že má, tak je jasně patrné, že Čína svou perspektivu rozhodně ještě nepohřbila. Během masivního uzavírání pozic v průběhu posledního měsíce se index přiblížil svému 200 dennímu průměru, což lze opět chápat jako určitou příležitost.

Ne všichni jsou ale přesvědčeni, že Čína je již „problem free country“. To rozhodně není, ale je potřeba se dívat do budoucna „investing in China – thing ahead“. Každá investice potřebuje pohled vpřed. Historie nám naznačuje, současnost nás utvrzuje, ale teprve budoucnost nám ukáže, že jsme měli pravdu.