BH Sec. - KB by při troše obratnosti mohla na současné kauze získat.

Komerční banka by při troše obratnosti mohla na současné „kauze“ získat.

Komerční banka by při troše obratnosti mohla na současné „kauze“ šetření bankovních poplatků získat. V trojici bank vyšetřovaných pro podezření z kartelového spojení v oblasti bankovních poplatků (ČS, ČSOB a KB) je jedinou bankou, která např.nemá poplatky za zrušení účtu, které zrušila již před rokem s účinností od 1.2.2004[PH1] , což lze za současné situace marketingově zúročit. Poplatky za zrušení účtu jsou u ČSOB[PH2]  200 až 400 Kč podle typu produktu, u ČS [PH3] pak 300 Kč (Sporožirový účet).

Tímto směrem lze totiž tipovat vývoj zmíněné kauzy. Vzhledem ke složitosti, jak objektivně stanovit spravedlivou hodnotu bankovního poplatku a prokázat kartelovou dohodu, nebo zneužití dominantního postavení, lze spíše očekávat neutrální výsledek:

-    kritika a případná rozhodnutí ÚOHS se soustředí na nejzřetelnější neetické případy: poplatky za zrušení účtu, poplatky spojené s reklamacemi, případně křížové dotace,

-    pokud ÚOHS vyměří  bankám pokutu, bude pravděpodobně v symbolické výši (ani několik desítek mil Kč banky nepoškodí),

-    konstrukce bankovních poplatků vlivem veřejné diskuse vyvolané šetřením se stanou postupně transparentnější a banky budou obezřetnější,

-    stát se v dalším bude soustředit pravděpodobně finanční produkty, ve kterých je daňově, či příspěvkově účasten a bude zvažovat míru jejich finanční, či daňové podpory

-    výstupy z této kauzy lze očekávat do konce tohoto roku, druhé mediální maximum přijde pravděpodobně na podzim,

-    kauza neohrožuje zisky bank, znepříjemňuje ale jejich mediální vzhled a působení PR, boj o zákazníka učiní méně „jednoduchý“

Rovněž vývoj výnosů z  poplatků a provizí u KB svědčí spíše o růst vlivem rostoucího objemu transakcí a úvěrů než o samoúčelném zdražování. Vzrostly-li  meziročně tyto výnosy u KB o cca 2,0%, pak například počet hypotečních úvěrů vzrostl o 34,8%, počet spotřebitelských úvěrů o +28.7% atd.

Charakteristika a komentář kauzy:

1.   argumenty ziskovosti bank a nepřiměřené výše bankovních poplatků jsou/budou argumenty spíše mediálními.

Pohledem do tisku a vyjádření jednotlivých stran se zdá, že ziskovost bank je skloňována především médii, kam se dostala patrně přesahem z diskuse o výši bankovních poplatků. Jako důvod pro případné sankce nepřichází v úvahu.

Podobně je na tom i výše bankovních poplatků. Argument nepřiměřené výše bankovních poplatků byl v odůvodnění šetření České obchodní inspekce (ČOI[PH4]) , které se opírá o došlých 260 stížností u tohoto úřadu.

„Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2004[PH5] “ MF sice označuje šířeji poplatkovou politiku finančních subjektů za nejvíce diskutovaný problém finančního trhu roku 2004 a konstatuje potřebu zesílení role státu jako regulátora v této oblasti, nehovoří však o nějaké cílové absolutní , či relativní výši poplatků za bankovní služby.  V Pozičním dokumentu MF[PH6] , kterým se dává prostor veřejné diskusi nad postavením klientů bank, pak již chybí vůbec. Slabiny zregulování absolutní, či relativní výšky ceny bankovních služeb jsou ve vztahu k volné soutěži a volnému podnikání zřejmé, proto jich ráda používá hájící se bankovní strana.

Z další citované studie: “World Retail Banking Report 2005“[PH7]  si oba tábory vybírají to své. Na jedné straně studie ukazuje na nižší cenu českých bankovních služeb pro jednotlivce v jejich roční absolutní výši (68 € proti 78 €), na straně druhé ukazuje Česko po Číně a Polsku jako zemi, kde klient zaplatí nejvíce ve vztahu k HDP na obyvatele (cca 1%) v množině zkoumaných zemí.

Studie samotná pak shrnuje a interpretuje tuto skutečnost jako projev  míry vyzrálosti trhu: „ Bankovní služby stojí více na méně vyzrálých trzích, což se projevuje 2,1 %  poměrem k HDP v  Polsku a 3,3 % v Číně  (v ČR to je 1,01 %) proti jen  0,2 % až 0,6 % na více vyzrálých trzích. Bankovní služby zjevně vykazují standardní vývoj v jiných průmyslových odvětvích, kde se relativní výše cen snižuje s mírou zralosti trhu.“

2.   odlišná interpretace míry  konkurence na českém trhu bankovních služeb

ČNB, která  zpočátku poněkud neobratně obhajovala konkurenční prostředí v ČR počtem vydaných licencí[PH8]  (včetně stavebních spořitelen poboček zahraničních bank) bez zřetele k tržním podílům, postavila ve své stanovisko[PH9]  o dostatečném konkurenčním prostředí na vývoji Herfindahl-Hirshman indexu1 (HHI), který se standardně používá pro měření tržní koncentrace. HHI nabývá hodnot mezi 0 a 10 000 a jeho pokles je ukazatelem zvyšující se rovně konkurence na daném trhu. Jako takový jej řada antimonopolních úřadů používá jako základní ukazatel pro hodnocení celkové míry konkurence na daném trhu. ČNB demonstruje pokles HHI z 1750 v roce 1999 na 1336,6 v roce 2004.

Skutečností naopak je, že z 19 států zkoumaných studií World Retail Banking Report  2005, je Česká republika s nejvíce koncentrovaným trhem, na kterém 3 banky „ovládají“  73% deposit a 59% úvěrů. Ve srovnatelném pásmu se to v ostatních zemích prakticky pohybuje počet bank na dvojnásobku a výše.

3.   samotné poplatky nejsou problémem současnosti, ale budoucnosti ,

protože např. platby v EUR v rámci tzv. přeshraničního převodu[PH10]  (což je ale i cizoměnový převod do jiné banky v tuzemsku !) jsou zpoplatněny zhruba desetkrát více, jak ukazuje příklad porovnání poplatků za korunový tuzemský bezhotovostní převod / přeshraniční (EUR) převod: KB do 10 Kč / 225 Kč[PH11] , ČS  do 8 Kč /  220 Kč [PH12] , ČSOB do 40 Kč / 250 Kč[PH13] .

Navíc nezřídka jsou zpoplatněny i platby příchozí, nejen odchozí. Přechod na EUR při zachování výše těchto poplatků pak může být mnohem nepříjemnější.

4.   diskuse zatím postrádá jednotkové kalkulace poplatků, tj. na klienta, na produkt, na transakci apod. (přes použití lokálního profilu (v analýze World Retail Banking Report  2005), který zohledňuje četnost spotřeby jednotlivých sledovaných služeb, resp. produktů).

Konkrétně u Komerční banky růst výnosů z  poplatků a provizí (níže) souvisí do značné míry s rostoucím počtem objemu transakcí a úvěrů, jak ukazuje porovnání údajů v grafu[PH14]  a tabulce[PH15]  ní; v tabulce jsou uvedeny jen produkty detailového bankovnictví pro občany. Vzrostly-li  meziročně tyto výnosy o +2,0%, pak například počet hypotečních úvěrů vzrostl o 34,8%, počet spotřebitelských úvěrů o +28.7% atd. Dodejme ještě, že počet klientů KB se meziročně zvýšil o cca 90.000 na 1.421.000 o cca +7%.

5.   hlavní je PR

Medializace otázky poplatků se dotkla ega bankovních ústavů, jak lze cítit např. z  reakce[PH16]  České spořitelny: „Vyšetřování ÚOHS s podporou vlády poškozuje bankovní sektor a mezinárodní reputaci České republiky, protože bez důkazů podrývá důvěru v banky a jejich zaměstnance. Důvěryhodnost je podmínkou bankovnictví.“

Veřejný obrázek bank před veřejností je pro banky velice citlivou otázkou a odpovídají podobným způsobem, viz např. reklamní kampaň [PH17] ČSOB, která staví na porovnávání kvality a dostupnosti bankovních služeb před deseti léty a nyní, nebo konkurenčních nabídek ČSOB a Poštovní spořitelny komunikovaných v duchu happeningu[PH18] .

6.   kauza je kauzou kompetenční

Ruku v ruce s PR se dotkla kauza kompetencí  jednotlivých stran, a to i za hranicemi subjektů zúčastněných v procesu šetření. Odkrývá tak třecí plochy např. mezi vládou a ČNB, jak tomu čas od času bývá, i když  pokud bychom soudili dle pozdějších vyjádření např. premiérova dopisu [PH19] a následně vyjádření guvernéra centrální banky v interview[PH20]  pro BBC, jde o postoje vstřícné.

7.   evropský kontext

Evropa za prvé usiluje o  jednotný evropským platební prostor[PH21]  (Single Euro Payment Area, SEPA). Jednotný platební trh ovlivní způsob, jak se budou se bude platit prostřednictvím debetních karet, a stejně tak rovněž to, jak budou banky a poskytovatelé služeb tyto transakce zajišťovat, což ovlivní i ppoplatkovou politiku bank. Právě SEPA ba měla změnit způsobit přechod od hotovosti k bezhotovostním platbám; hotovosti se v Evropě používá stále přibližně k 70 % veškerých transakcí a náklady na tyto hotovostní transakce představují 0,6 % celoevropského HDP, což je dosti nákladné.

Evropská komise vydla k diskusní dokument: Zelená kniha [PH22] Evropské komise o politice v oblasti finančních služeb na léta 2005-2010, který obsahuje hlavní priority dalšího vývoje v oblasti finančních služeb, ato zejména:

-    konsolidovat proces k jednotnému, otevřenému, konkurenčnímu a hospodářsky efektivnímu finančnímu trhu v rámci EU,

-     podporovat takový trh, který umožní volný a co nejlevnější tok finančních služeb a kapitálu po celém území EU - při zachování přiměřené a účinné úrovně obezřetností kontroly, finanční stability a vysoké úrovně ochrany spotřebitelů,

-    zavést, vynucovat a průběžně hodnotit stávající právní rámec, přísně dodržovat pravidla lepší regulace v případě budoucích iniciativ, zlepšit konvergenci orgánů dozoru a posílit evropský vliv na globální finanční trh,.

8.   celá kauza může bankám prospět, pokud se regulací rozumí především snaha o srozumitelnost.

Z pohledu každodenní praxe by k lepší průhlednosti a porovnatelnosti poplatkové zátěže pro drobné i velké klienty stačilo možná jen málo, např.  povinné rozšíření výpisů z bankovních účtů o další shrnující položky. Kromě počátečního a konečného zůstatku účtu, by byly uvedeny i:

-    celková přijatá částka na daný účet v daném období (např. měsíc) , z toho celkové přijaté úroky připsané bankou,

-    celková placená částka z daného účtu v daném období, z toho celkové úroky odepsané bankou (např. při debetu na účtu) a celkové poplatky odepsané bankou,

-    celkový obrat na účtu jako rozdíl přijaté a placené celkové částky, případně čistý (externí) obrat počítaný shodně, ale očištěný o vliv banky, tj. připsané, odepsané bankovní úroky a bankovní poplatky,

-    četnost transakcí , ale to by byl již asi luxus.

Jedná se tedy celkem o zhruba 6 snadno dostupných položek z informačního systému banky, které by doplnily stávající výpisy z bankovních účtů. Na klientovi samém by pak byla možnost dopočítat si „poměrové ukazatele“, sledovat nákladovost a ziskovost, příspěvky fixní a variabilní a klást bance otázky. Na marketingu banky by pak bylo, jakou měrou vyjde (těm kterým skupinám klientů vstříc) a nabídne jim zmíněné poměry, či bohatší strukturu údajů na výpise z účtu, např. v analogii, jak jsme zvyklí v přehledech u telefonních operátorů. Na médiích a odborném tisku by pak bylo klást bankám obecné principiální otázky a porovnávat podmínky z širšího pohledu.

Rekapitulace dosavadních událostí:

Pozn.: použitím zkratky cca je vyjádřeno, že se jedná o přibližný údaj odvozený např. z obsahu a data informačního zdroje.

Pravděpodobné budoucí události:

Kalendář budoucích událostí je zatím stručný, ale je pravděpodobné, že bude obohacen o možná vícestranná jednání zahrnující profesní organizace a spotřebitele – klienty.

Petr Hlinomaz                                                                                                                                                                

BH Securities a.s.