Jako formu zajištění proti krizi či inflaci
většina investorů doporučuje (kromě kryptoměn) především zlato. Mnozí ale zapomínají,
že stříbro je také vzácná surovina, která má navíc bohaté průmyslové využití:
od elektroniky až po fotovoltaiku. A právě ekologie může s cenou bílého kovu pořádně
zamávat.
Během minulé i současné
krize se cena zlata dostala na svá dosavadní maxima, investoři se tím totiž chrání
proti neočekávaným propadům standartních aktiv. Cena stříbra však stoupá vždy
až „v závěsu“ žlutého kovu, přitom stříbro
je taktéž vzácné a na rozdíl od zlata se z 60 % využívá pro průmyslové
využití v oborech, které se překotně rozvíjejí. V příštích letech nás
tedy bílý kov může překvapit, protože se zatím rozhodně nepohybuje na svých
maximech:
Stříbro má nejlepší
elektrickou a tepelnou vodivost ze všech známých kovů, je odolné vůči vlivům
okolí, má vysokou odrazivost pro viditelné světlo a mj. i silné antibakteriální
účinky. Není tedy divu, že se významně využívá v řadě oborů:
v elektronice, lékařství, chemii, textilním průmyslu, nanotechnologiích,
ale i v ekologii.
Právě ekologie je
zajímavá. Stříbro se široce využívá v elektrických vozidlech (např.
v polovodičích nebo v kabelech) a cca 20 g tohoto kovu je potřeba na
jeden solární panel. V souvislosti avizovanými mohutnými investicemi do
bezemisní ekonomiky ze strany EU, USA nebo Číny se tedy dá očekávat silný
nárůst poptávky po stříbře. Bílý kov ovšem uplatní svůj potenciál také v rychlém
rozvoji síťové infrastruktury či vysokorychlostního internetu.
Dalším faktorem
zvyšujícím atraktivitu stříbra bude současná politika centrálních bank po celém
světě. Záporné úrokové sazby a tištění peněz povedou k čím dál vyšší
inflaci, která má umazávat astronomické dluhy po celém světě. Tradiční aktiva
jako dluhopisy nebo akcie jsou touto politikou uměle nadhodnocené, proto investoři
hledají bezpečný přístav, jenž jim ochrání jejich majetek. Tím je vedle rostoucích
nemovitostí a zlata právě stříbro, které během minulých krizí stoupalo až na
desetinásobek.
Také je nutné zohlednit,
že cena bílého kovu je nyní přibližně 73 krát levnější než zlato, ačkoliv
historicky byl tento poměr vždy okolo 15:1, což odpovídá reálnému výskytu
stříbra a zlata v zemské kůře, které je 17:1. Rovněž během posledních sta
let je současný poměr jeden z nejvyšších se značným prostorem k „dorovnání“ cen.
Potenciální podhodnocení
naznačuje i relativní vzácnost, resp. postupný pokles celosvětových zásob
stříbra. Pesimistické prognózy různých odborníků varujících před akutním
nedostatkem tohoto kovu jsou nejspíše přehnané, avšak stříbro se bude nadále
těžit s vyššími náklady z méně přístupných míst.
Výše uvedené okolnosti
slibují v následujících letech prudký nárůst ceny bílého kovu, reálný může
být i dvojnásobek současné hodnoty. Tím spíše, že konkurent mezi „bezpečnými přístavy“ v podobě
kryptoměn je stále považován za rizikovou volatilní investici.