SB: Fiskální reformy v nových zemích EU jsou nedostatečné

Fiskální reformy v zemích střední a východní Evropy, které se v květnu staly členy Evropské unie, jsou nedostatečné a mohou být příčinou zpoždění při vstupu těchto zemí do eurozóny. Uvádí to zpráva Světové banky, podle níž by noví členové neměli promarnit šanci v době, kdy mají ekonomiku v silné růstové fázi. Zatímco menší země jako Litva, Estonsko nebo Slovinsko chtějí přejít na euro už v roce 2007, větší země s vysokým deficitem se k euru nepropracují dříve než v roce 2009 nebo 2010, tvrdí banka. To odpovídá představě České národní banky, která dříve naznačila, že za reálný považuje rok 2009. "Přijetí eura je teď hlavním střednědobým cílem hospodářské politiky, ale pro některé země to bude dlouhá a bolestná cesta," napsala banka. V ní hodnotila postkomunistické země ve střední a východní Evropě, které jsou nyní členy EU. Nepočítá se k nim Malta a Kypr, které šly před vstupem odlišným vývojem. Všech osm zemí střední a východní Evropy předložilo oficiální konvergenční program, ve kterém je popsána cesta vedoucí k přijetí eura. Dodržování těchto plánů ale podle banky často vázne. Banka poukázala na Českou republiku, Maďarsko a Polsko, které potřebují ke snížení deficitů více času než ostatní země. Pro Slovensko a Maďarsko zase může být problémem přísná kontrola inflace. "Dodržování konvergenčních plánů bude mnohem důležitější pro důvěryhodnost, než pro konkrétní datum vstupu do eurozóny," uvádí banka. Většina zemí podle ní prosazuje zdravou měnovou politiku, což se ale netýká Slovenska. To nedávno snížilo úrokové sazby ve snaze bojovat s devizovým trhem o kurz koruny. Banka uvedla, že většina z osmi postkomunistických zemí je na cestě splnění cíle fiskální politiky na letošní rok, hlavně díky silnému růstu ekonomiky v prvním čtvrtletí. Zatím ale podle banky váznou skutečné rozpočtové reformy. "Banka doporučuje, aby rozpočtové plány na rok 2005 v zemích, kde ještě nezahájily reformu, v sobě měly dostatečnou pružnost, což zajistí, že bude splněn fiskální cíl na příští rok," uvedla banka. Podle ní brání prosazení změn slabá podpora veřejností. Banka ale upozorňuje také na zhoršení vnějšího prostředí, na které se tyto země spoléhají. Vysoké ceny ropy způsobily, že nyní začíná váznout oživení v západoevropských zemích, kam směřuje většina vývozu z nových členských zemí EU.