Evropská komise se dnes pozastavila nad škodlivými dopady rozmanitosti spotřebních daní z alkoholických nápojů v Evropské unii pro jednotný vnitřní trh. Zveřejnila k tomu obsáhlou analytickou zprávu, jež se má stát podkladem pro celoevropskou debatu o tom, zda více sladit zdanění alkoholu nebo ne. Zpráva v podstatě dospívá k závěru, že by bylo v zájmu EU a jejích členských států zdanění trochu lépe sladit, a to směrem vzhůru. Jinak bude přetrvávat tendence nejen vozit nápoje přes hranice pro vlastní spotřebu, ale také je masově pašovat za účelem zisku, což výrazně poškozuje producenty a obchodníky v zemích, kde jsou daně vyšší, nehledě na jejich státní pokladnu. "Za nynějších podmínek je nemyslitelné předkládat přímo návrh směrnice - na to je vinařská lobby moc silná," uvedl mluvčí EK Jonathan Todd. Připomněl, že postoj členských států ke spotřebním daním se různí - některé je pěstují jako důležitý zdroj příjmů, jiné je zase považují za škodlivé pro domácí ekonomiky. Směrnice EU stanoví minimální zdanění piva (deset centů na litr), tvrdého alkoholu (1,54 eura na láhev 0,7 litru) a silných vín (31 centů na láhev). Pro vína a šumivá vína žádná minimální hranice neexistuje. Státy si mohou stanovit jakékoli vlastní daně, které nesmějí být nižší než unijní. Například ČR aplikuje minimální hranici na pivo a na víno. Šumivá vína zatěžuje daní 51 centu na láhev a na tvrdý alkohol aplikuje daň 2,33 eura. Vyjednala si s EU trvalou výjimku, která umožňuje méně zdaňovat podomácku vyrobenou slivovici. Česko tak patří mezi země, kde je alkohol nejméně daňově postižen. Nejvyšší daně praktikují Švédsko, Finsko a Británie. Například k sedmičce destilátu musejí Švédové na spotřební dani připlatit 15,41 eura. V ceně láhve vína v Británii je započítána daň 1,77 eura. Evropská komise doufá, že se do debaty zapojí nejen výrobci alkoholu a zejména vinaři, ale také spotřebitelé a lékaři. Chce totiž poukazovat i na zdravotní aspekt požívání alkoholu a činit souvislost mezi cenou, tedy dostupností, a mírou spotřeby. |