Na udržení důchodů bychom do konce století potřebovali 5,5 milionu migrantů
Aktuální demografická situace není pro budoucí vývoj příliš příznivá. V roce 2025 se v Česku narodilo nejméně dětí v historii statistického sledování a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na jednu ženu.
Seniorů ve věku 65 a více let u nás na konci loňského roku žilo 2,273 milionu a jejich počet se v příštích letech bude dále zvyšovat. V roce 2050 by jich měly být již více než 3 miliony a na konci století by se jejich počet mohl blížit 3,5 milionu.
Pokračování článku Kdo zaplatí náklady na důchody? Může zahraniční migrace zajistit finanční udržitelnost důchodového systému?
Zdroj: Tomáš Fiala, VŠE
I v případě, že bychom optimisticky předpokládali, že se úhrnná plodnost do roku 2030 zvýší na 1,40 dítěte na jednu ženu, a do roku 2050 dále vzroste na 1,60, budeme na udržení poměru mezi osobami v poproduktivním a produktivním věku na současné úrovni 40 : 100 potřebovat doplňovat stavy obyvatel v produktivním věku z externích zdrojů, tedy migrací.
Pokud bychom ponechali stávající systém postupného navyšování věku odchodu do důchodu (přičemž by se po roce 2030 nárůst zpomalil na 1 měsíc pro každý další ročník narození a v roce 2100 by důchodový věk činil 70 let 5 měsíců), stačilo by do roku 2050 mít migrační přírůstek 49 tisíc osob ročně. Jestliže by se však horní hranice odchodu do důchodu zastropovala po roce 2030 na 65 letech, zvýšila by se každoroční potřeba migrantů na 83 tisíc.
Mezi lety 2051 a 2075, kdy budou pobírat důchod silné ročníky tzv. Husákových dětí, by bylo i při zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu nutné mít migrační přírůstek 135 tisíc osob a při zastropování důchodové hranice na 65 letech dokonce 231 tisíc osob ročně. To jsou pochopitelně naprosto nerealistické počty.
Rozdíl mezi postupným zvyšováním věku odchodu do důchodu a zafixováním na 65 letech by se nejvíce projevil v posledním čtvrtstoletí. V tu dobu totiž začnou pobírat penze i migranti, kteří k nám přicházeli „doplnit stavy“ v první půlce století. Při průběžně rostoucí hranici důchodového věku by na vyrovnání nepoměru mezi důchodci a pracujícími stačil migrační přírůstek jen 37 tisíc osob ročně, kdybychom ji však zafixovali na 65 letech věku, potřeba by vystoupala na 288 tisíc.
V průměru za celá tři následující čtvrtstoletí vychází průměrná roční potřeba migračního salda na 74 tisíc osob při navyšování důchodové hranice a na 201 tisíc při zafixování na 65 letech. Vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech se roční migrační saldo pohybuje pouze okolo 40 tisíc, není reálné, že by se vznikající zvyšování poměru mezi příjemci důchodů a přispěvateli do důchodového systému podařilo přílivem migrantů zvrátit.
I při zvýšení úhrnné plodnosti do roku 2050 na 1,6 a při pokračujícím zvyšování důchodového věku do roku 2100 na 70 let 5 měsíců by potřebné úhrnné migrační saldo do konce století muselo v Česku dosáhnout více než 5,5 milionu osob. Takový počet lidí by bylo Česko stěží schopno přijmout a integrovat.
CO NÁS ASI ČEKÁ
Jaké jsou tedy realistické scénáře budoucího vývoje? Při úhrnné plodnosti 1,4 dítěte na jednu ženu a stabilním migračním saldu 40 tisíc osob ročně by v případě, že zůstane zachováno postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, u nás v roce 2100 žilo asi 52 osob v poproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku. Pokud bychom ovšem důchodovou hranici ponechali na úrovni 65 let, zvýšil by se poměr mezi poproduktivními a produktivními až na 71 ku 100. Na konci století by tedy byl téměř dvojnásobný v porovnání s aktuální situací. Jakým způsobem by v takové situaci bylo možné ufinancovat důchody, je otázkou.
Zdroj: Tomáš Fiala, VŠE
Více k důchodům
Více zpráv k tématu Důchod
Poslední zprávy z rubriky Důchody a penzijní:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Důchod a penze 2021 - aktuální informace k důchodům
- Valorizace důchodů - jak stoupají důchody?
- Výpočet důchodu - Jak vysoký budete mít důchod?
- Změna času - střídání času 2019, konec střídání času, letní a zimní čas
- Důchodová kalkulačka - odchod do důchodu
- Invalidní důchod
- Starobní důchod - kdy a kolik
- Kdy do důchodu?
- Kalkulačka důchodu 2021
- Průměrný důchod
- Kalkulačka vdovského důchodu
- Tabulka odchodu do důchodu
Prezentace
26.10.2026 Při diagnóze roztroušené sklerózy mohou…
23.10.2026 Ani spořicí účet, ani burza. Třetí cesta pro…
Okénko investora

Miroslav Novák, Citfin

Petr Lajsek, Purple Trading

Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Nová tvář kakaového byznysu: Bude laboratorní kakao opravdu levnější?

Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři

Tomáš Bára, Crypto4me

Mgr. Timur Barotov, BHS

Jaroslav Křůpala, AURUMPRO
Čína v roce 2026: Překoná hranici 1700 tun importovaného zlata?

Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Vývoj ceny zlata v září 2026: volatilita, inflace a politika Fedu
Okénko finanční rady

Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz

Iva Grácová, Bezvafinance
Daňové slevy se od roku 2027 vracejí. Kdo může ušetřit tisíce korun?

Miren Memiševič, Skupina Klik.cz
Věrnost dodavateli se od ledna prodraží. Zdražení se ale nemusí týkat všech

Martin Ždímal, RIXO.cz

Petr Špirit, Bidli
Dluh Česka míří již ke čtyřem bilionům korun. Jak se tento trend projevuje?

Jakub Olšanský, O2 Czech Republic
300 GB v cloudu za 59 Kč, nebo 2 TB za 99 Kč? Jak získat víc místa v telefonu a nepřijít o fotky

Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
First minute zájezdy trhají rekordy. Drahá ropa přiživuje obavy z drahých letenek

Šimon Schloff, Swiss Life Select

Michal Tuček, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
I prodloužený víkend může přinést nečekané výdaje. Jak se správně pojistit?

