Odchod z EU přinesl více škody než užitku, tvrdí britský premiér. Připustil možnost návratu

Před deseti lety si lidé v referendu odhlasovali odchod z Evropské unie, od té doby ale Velká Británie postupně zjišťuje, že to zase taková výhra bez Bruselu není. Toho si je vědoma i současná labouristická vláda premiéra Andyho Burnhama, který v rozhovoru pro BBC naznačil, že by britští voliči v budoucnu mohli dostat možnost Brexit zvrátit.

Burnham, který ve funkci premiéra nahradil letos v létě Keira Starmera, uvedl, že je „možné“, aby se referendum o návratu do EU stalo součástí programu některých budoucích voleb.

Další řádné parlamentní volby se ve Spojeném království odehrají v roce 2029. Premiér sice může vyhlásit předčasné volby se souhlasem parlamentu., to ale Burnham odmítl. V rozhovoru pro BBC nejprve řekl, že referendum o návratu do EU „teď není správným řešením“, zároveň ale dodal, že Británie musí „zvážit možnosti“ svého budoucího vztahu s EU, protože „současný stav není dostatečný“.

Na konkrétní otázku, zda by se referendum o členství v EU mohlo objevit v programu některých budoucích voleb, pak odpověděl: „Ano, všechno je možné.“

„Můžeme zůstat tam, kde jsme. To je určitě jedna možnost, pokud si lidé myslí, že je to správné. Můžeme zvažovat celní unii, jak navrhoval George Osborne (bývalý ministr financí, pozn. red.), můžeme se podívat na jednotný trh, nebo můžeme jít až na úplný návrat,“ dodal.

Burnhamovo vyjádření následuje po jeho úterním projevu na výroční konferenci Labouristické strany, kde prohlásil, že „Brexit nám nepřinesl kontrolu“. Přitom kampaň za Brexit v roce 2016 slibovala právě získání kontroly zpět, ať už nad imigrací či uvolněním peněz pro britské zdravotnictví (NHS), připomněl server CNBC.

Přestože hodnota britského exportu zboží a služeb za poslední dekádu výrazně vzrostla, podle vládních statistik zůstávají otázky migrace i financování NHS velmi kontroverzní. „Nemohu vám upřímně říct, že současný stav je dostatečný. Brexit způsobil více škody než užitku a musíme obnovit vyšší hospodářský růst a prosperitu,“ řekl Burnham ve svém projevu.

Ačkoliv se o Brexitu rozhodlo 23. června 2016, tak formálně Spojené království opustilo EU až o čtyři roky později. V mezidobí zůstával Brexit jedním z nejvíce polarizujících témat britské politiky. Stoupenci setrvání v EU organizovali masové protesty a některé politické strany postavily své volební kampaně na snaze rozhodnutí zvrátit.

Britská ekonomika po Brexitu nezažila očekávané oživení, libra se nikdy nevrátila na úrovně z období před referendem. Země také vystřídala řadu premiérů a několik z nich doplatilo právě na způsob, jakým řešili Brexit a následné ekonomické problémy.

Komplikovaný návrat

James Smith, ekonom ING pro vyspělé trhy, pro CNBC uvedl, že Burnham svými výroky sice otevřel dveře možnosti opětovného plného členství v EU, na druhé straně však podotkl, že čelí stejným omezením jako jeho předchůdci. Veřejnost totiž většinově asi souhlasí s tím, že Brexit neproběhl dobře, není však jisté, zda existuje většina podporující návrat do EU. Zároveň není jasné, jak ochotná bude sama EU udělat vůči Britům ústupky, zejména s ohledem na politickou nestabilitu země a možnost budoucí vlády strany Reform UK, jež kampaň za vystoupení z EU vedla.

Smith připomněl, že cesta od referenda k novému obchodnímu uspořádání s EU trvala více než pět let. „Myslím si, že nalezení a zavedení nové formy vztahu bude nyní trvat ještě déle, protože Brexit už nepatří mezi hlavní priority britských voličů,“ dodal.

Steve Nolan z Liverpool John Moores University uvedl, že některé odhady naznačují, že britský HDP je dnes o 5 až 8 % nižší, než by byl bez Brexitu. „Pro ekonomy to není překvapení. Standardní modely mezinárodního obchodu říkají, že pokud vytvoříte bariéry vůči svému nejbližšímu obchodnímu partnerovi, nevyhnutelně vzniknou problémy,“ uvedl s tím, že podle něj by návrat do EU přinesl výhody.

Cesta k návratu by však mohla být komplikovaná, protože nové referendum by zvýšilo nejistotu i politické napětí v zemi, míní Nolan. Británie by navíc žádala o návrat do klubu z výrazně slabší vyjednávací pozice a mohla by být nucena přijmout podmínky, jako je přijetí eura nebo volný pohyb pracovní síly, což by mohlo vyvolat další ekonomické i politické problémy.

Nigel Green, šéf poradenské společnosti deVere Group, má pak jasno: obnovení vztahů s EU by sice mohlo zvýšit bohatství Británie, ale zároveň by to usnadnilo odliv kapitálu ze země. Hlavně pak ale podle něj musí dojít k domácím reformám, ať už to jsou konkurenceschopné daně, rychlejší povolovací procesy nebo stabilní hospodářská politika, která „firmám umožní plánovat s výhledem delším než do příštího státního rozpočtu“.