Tisková zpráva - Poslanci debatovali o stavu EU: ekonomika, bezpečnost, klima, umělá inteligence, sociální média

Předsedkyně Parlamentu Roberta Metsolová při zahájení rozpravy uvedla: „Naše Unie se vždy posouvala vpřed, protože lidé byli ochotni udělat odvážný krok, když to situace vyžadovala, a proměnit nejistotu v příležitost. Lidé očekávají Unii, která pro ně udělá více, aby je chránila, podporovala a hájila jejich zájmy – v oblasti bezpečnosti, konkurenceschopnosti, dostupného bydlení, kvalitních pracovních míst, klimatu a hranic. Chtějí Evropu, která hrdě stojí na vlastních nohou a hrdě hájí své hodnoty. Nastal čas na odvahu, ambice a výsledky.“

„Naše Unie je silnější než kdy předtím. Můžeme ale také nabýt dojmu, že nikdy předtím nebyla v tak svízelné situaci,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že oživení evropské ekonomiky je naší prioritou číslo jedna, poukázala na plán „Jedna Evropa, jeden trh“ a prohlásila, že „do konce příštího roku můžeme a musíme společně tuto stěžejní reformu jednotného trhu dokončit“.

„Naše budoucí prosperita a bezpečnost však bude do značné míry záviset na tom, jak zvládneme zlomové body naší doby: změnu klimatu a umělou inteligenci,“ řekla a zdůraznila, že „Evropa dokáže zůstat na cestě ke svým cílům v oblasti klimatu, musí tak učinit a také tak učiní“. Oznámila, že Komise představí nový rámec pro odolnost vůči změně klimatu, Alianci pro pojištění klimatických rizik, Evropský plán pro vlny veder a evropskou iniciativu pro vodu.

Pokud jde o umělou inteligenci, Ursula von der Leyenová zdůraznila, že Evropa musí masivně posílit své výpočetní kapacity a vyvinout nové způsoby využití veřejných i soukromých prostředků k investicím do nejslibnějších evropských start-upů a firem. Největší potenciál má průmyslová umělá inteligence v oblasti zdravotnictví, dopravy, zemědělsko-potravinářského průmyslu, pokročilého zpracovatelského průmyslu, obrany a vesmíru, uvedla a následně oznámila, že Komise brzy představí „průlomové iniciativy v těchto odvětvích“.

V souvislosti s roztříštěním mezinárodního systému založeného na pravidlech předsedkyně Komise zdůraznila nutnost „urychleně přetvořit naše partnerství“. Přímo v plenárním sále se obrátila na premiéra Kanady Marka Carneyho se slovy: „Ráda bych s tebou pracovala na tom, aby se Kanadě otevřela cesta k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU.“

V souvislosti s bezpečností a hybridními hrozbami, kterým Evropa čelí, Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa potřebuje nouzový bezpečnostní protokol, který by koordinoval evropskou reakci, odradil od další eskalace a zmírnil dopady. Vzhledem k povaze a rozsahu daných rizik oznámila, že Komise představí své návrhy „na zřízení Evropské bezpečnostní rady“. V souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině zopakovala neochvějnou podporu EU Ukrajině a uvedla, že EU zpřísní vůči Rusku sankce.

V souvislosti s událostmi v Ceutě, k nimž došlo v létě, předsedkyně Komise řekla: „Hranice Ceuty je evropskou hranicí. Ceuta patří Španělsku, Ceuta patří do Evropy. A Evropa v tom bude s vámi.“ Upozornila také na 55% pokles počtu nelegálních vstuů za poslední dva roky a na další 35% pokles v letošním roce. „Poselství, které Evropa vysílá, je jasné: vždy budeme dodržovat naše hodnoty a základní práva. Nikdy však nepolevíme při ochraně našich hranic,“ uvedla.

V oblasti regulace sociálních médií Ursula von der Leyenová oznámila, že návrh nařízení na ochranu dětí, EU Kids Act, bude představen zítra. „Žádné sociální sítě pro děti do 13 let. Do 15 let žádné osobní účty.“ Od 13 do 15 let budou povolené pouze mini účty, které zřídí rodiče a budou na ně dohlížet, s omezenými funkcemi a časovým limitem jedné hodiny denně Pro mládež od 15 do 18 budou platformy muset mít bezpečný design. „Evropa má právo jednat. O našich pravidlech rozhodujeme my, ne velké technologické společnosti,“ uvedla Ursula von der Leyenová.

Zástupci politických skupin

Manfred Weber (EPP, DE) uvedl, že Evropu zasáhly tři zásadní otřesy: rychlé technologické změny poháněné umělou inteligencí, hluboký geopolitický posun a rostoucí ekonomická nejistota, která se projevuje ztrátou pracovních míst v průmyslu. Argumentoval, že Evropa musí reagovat tím, že bude občanům naslouchat, nikoli je poučovat, a že bude prosazovat pragmatickou politiku, mimo jiné v oblasti klimatu a automobilového průmyslu. Podpořil návrh předsedkyně Komise na posílení ochrany dětí na internetu a vyzval k mnohem hlubší evropské spolupráci v oblasti obrany, včetně jednotného trhu se zbraněmi, společných velitelských struktur, dronů a satelitů. V oblasti ekonomiky Manfred Weber vyzval k větším investicím do umělé inteligence a konkurenceschopnosti a podpořil robustní dlouhodobý rozpočet EU (MFF). Obchodní dohody, jako je CETA, podle něj neslouží pouze k zajištění přístupu na trh, ale také k budování spojenectví v měnícím se světovém řádu.

Iratxe García (S&D, ES) vyzvala EU, aby „prokázala odvahu“ v boji proti změně klimatu a ukončila závislost na fosilních palivech pocházejících z autokratických režimů. Evropský projekt „nepřežije, pokud naši občané nebudou moci žít důstojně“, uvedla a vyzvala k přijetí aktu o dostupném bydlení i k přijetí právních předpisů o kvalitních pracovních místech. Iratxe García požadovala záruky práv žen. Trvala také na tom, že hranice EU musí být bráněny „aniž bychom se vzdali našich hodnot“. Vyzvala k pozastavení asociačních dohod mezi EU a Izraelem a ke konfiskaci zmrazených ruských aktiv. Ohledně rozpočtu EU zdůraznila, že „nemůžeme dělat více s méně prostředky“. Iratxe García uzavřela, že „Evropa 21. století bude možná pouze tehdy, pokud budou proevropské síly spolupracovat a nebudou se ohlížet na krajní pravici“.

„V roce 2026 existují dvě Evropy,“ prohlásil Jordan Bardella (PfE, FR). „Je tu Evropa těch, kteří píší pravidla, byrokratů, kteří plýtvají veřejnými penězi a vymýšlejí daně zítřka (...), a pak je tu Evropa těch, kteří musí platit.“ V souvislosti s legislativou ETS2 odsoudil „nesnesitelné zatěžování střední a dělnické třídy“ a dodal, že Evropa „také poskytuje stále méně ochrany“, přičemž poukázal na situaci v Ceutě. „Evropské národy čekají jen na jedinou věc: abyste chránili naše hranice,“ prohlásil. V oblasti hospodářské politiky Jordan Bardella odsoudil „velký evropský paradox“: „Regulujeme to, co už neumíme vyrábět, a dovážíme to, co jsme si sami zakázali vyrábět (...) přijměme konečně evropskou preferenci ve veřejných zakázkách,“ prohlásil.

Patryk Jaki (ECR, PL) uvedl, že nadměrná byrokracie EU i nadále brzdí růst a inovace. Vyzval k přijetí opatření na ochranu občanů a podniků před rostoucími cenami energie, mimo jiné prostřednictvím revize ekologických politik, které podle jeho názoru zvyšují náklady a brzdí konkurenceschopnost. V otázce migrace Patryk Jaki požadoval přísnější uplatňování stávajících pravidel a více prostředků na správu a ochranu hranic EU. Kritizoval rovněž plány na omezení přístupu mladých lidí k sociálním médiím s tím, že mladí lidé potřebují spíše větší ekonomickou stabilitu, kvalitní pracovní místa a důstojné životní podmínky než omezení jejich svobody online i offline.

Valerie Hayerová (Renew, FR) vyzvala k nové vizi pro Evropskou unii a k proevropskému radikalismu. Požadovala evropské právní předpisy pro odolnost vůči změně klimatu a řízení rizik, stejně jako investice do inovací a globální vedoucí úlohu při vytváření právního rámce pro umělou inteligenci. Evropa musí prokázat sílu v postoji vůči Rusku a nadále podporovat Ukrajinu, uvedla. EU musí rozšířit svou sféru vlivu a stát se bezpečným útočištěm pro demokraty z celého světa, dodala Valerie Hayerová. Na závěr vyzvala k přijetí ambiciózního rozpočtu, který přinese občanům hmatatelné výsledky.

Terry Reintkeová (Greens/EFA, DE) zdůraznila, že Evropa se již nachází v klimatické nouzi, a obvinila vedoucí představitele EU, že adekvátně nereagovali na letošní letní lesní požáry, vlny veder a úmrtí související s horkem. Kritizovala snahy o oslabení Zelené dohody a oznámila, že její politická skupina bude usilovat o zřízení vyšetřovacího výboru, který se bude zabývat nedostatky při prosazování dohodnuté klimatické legislativy EU. Terry Reintkeová vyzvala k vytvoření jasného harmonogramu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv, k zavedení daně z mimořádných zisků, aby znečišťovatelé platili, a k řádně financovanému plánu adaptace na změnu klimatu v příštím rozpočtu EU. Vyzvala Evropu, aby s větší sebedůvěrou vystupovala proti těm, které popsala jako mocné protivníky, včetně Donalda Trumpa, technologických oligarchů a Vladimira Putina.

„Plná nádrž benzínu již přesahuje 100 eur a miliony lidí si musí vybírat mezi jídlem, bydlením a dopravou,“ prohlásila Manon Aubryová (The Left, FR). Vyzvala k zmrazení cen a k „daně z mimořádných zisků ropných společností“. Odsoudila „rozsáhlý program deregulace“ Komise. „Dáváte přednost politice spálené země, která označuje ekologii za nepřítele, před zásadní transformací ekonomických modelů,“ uvedla. Manon Aubryová kritizovala absenci „demokratického a lidového mandátu“ k zřízení Evropské bezpečnostní rady a navázání zvláštních vztahů s Kanadou. Odsoudila také absenci sankcí vůči Izraeli a nepozastavení asociační dohody v reakci na situaci v pásmu Gazy.

René Aust (ESN, DE) popsal stav Unie jako stav ztracených hranic a ztracené konkurenceschopnosti. Uvedl, že během sedmitýdenního útoku na hranice EU byla situace zoufalá, ale nic se neudělalo, a že Evropa není pevností. Vyzval k méně byrokratickým strukturám a omezení byrokracie s tím, že dosud se dělo pravý opak. René Aust uvítal, že v Evropě získávají na síle vlastenecké strany, které usilují o „Evropu, jakou si všichni přejeme“.

Záznam celé rozpravy je k dispozici na webu Evropského parlamentu.