Projev předsedkyně Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2026

Projev předsedkyně o stavu Unie 2026

Původní znění projevu je k dispozici zde.

„Pouze přednesené znění je závazné“

Vážená paní předsedkyně Metsolová,

vážený pane premiére Carney,

vážené poslankyně, vážení poslanci,

„Byly to nejlepší časy, byly to nejhorší časy.“ Takto popisuje Charles Dickens Evropu ve dnech francouzské revoluce. A je to také výstižný popis světa, ve kterém žijeme nyní. Tempo změn je závratné. Výzvy mimořádné. Když se tedy dnes dívám na Evropu, mám tento dojem: Naše Unie je silnější než kdy předtím. Můžeme ale také nabýt dojmu, že nikdy předtím nebyla v tak svízelné situaci.

Tato dvě tvrzení mohou znít neslučitelně. Obě jsou ale pravdivá. A jsou odrazem těchto mimořádných časů. Tohoto složitého věku velkých možností a velkých nebezpečí, s nimiž si všechny země snaží poradit.

V tomto světě se Evropa rozhodla jít svou vlastní cestou. A nyní vzniká silnější, nezávislá Evropa.

Máme Evropu, která si zajišťuje svou prosperitu. Která se oprošťuje od své toxické závislosti na ruských fosilních palivech. Která se stala největší obchodní mocností na planetě. Která transformuje svou průmyslovou politiku a zároveň zachovává náš jedinečný sociální model.

Máme Evropu, která se dokáže bránit lépe než kdy předtím. Která radikálně přepracovala svůj přístup k zabezpečení našich domovin. Která jen za posledních pět let zvýšila výdaje na obranu o takřka 80 %.

Máme Evropu, v níž jsme jeden druhému oporou. Právě tak, jako stojíme při Ukrajině, která bojuje za svou budoucnost a za naši svobodu. Nebo jako jsme se postavili za Grónsko, když bylo ohroženo. Anebo když se naše demokracie ocitají pod náporem dronů, hybridních útoků či dezinformací.

To vše svědčí o jediném. Že Evropa je tu pro Evropany. A že v mrazivé křehkosti dnešního světa může pouze Evropa dát Evropanům skutečnou suverenitu.

A proto máme, vážené poslankyně a vážení poslanci, Evropu, na kterou můžeme být patřičně hrdí.

Současně je nám všem zřejmé, jakým hrozbám čelíme. S tím, jak se rozpadají dosavadní jistoty a vztahy, ocitáme se tváří v tvář otevřeně nepřátelskému světu. Na našem kontinentu zuří teritoriální útočná válka a v jeho blízkosti vypukly další. Globální konkurence se vyznačuje bojem o průmyslové kapacity. A bitva narativů se snaží oslabit důvěru v Evropu, paralyzovat naše demokracie.

Obavy lidí však nesouvisejí pouze s těmito velkými globálními hrozbami. Současné krize doléhají v Evropě na mnoho rodin, a to nejen pokud jde o životní náklady nebo bydlení. Závratná rychlost změn a technologií má dopad na naše pracovní místa, naše živobytí a naši společnost. A má také zásadní vliv na naši demokracii a na naši komunikaci.

Vidíme to na vzestupu extrému, úbytku nuancí – dokonce i na způsobu, jakým k sobě navzájem přistupujeme.

Tyto reálné obavy jsou účelově zneužívány k tomu, aby mezi nás zasely rozkol. Někdy zvenčí – a příliš často zevnitř. Ale naše cesta je jasně daná. Vybudovat nezávislou a akceschopnou Evropu. Nic nás od toho nemůže odradit. Protože v tomto světě musí osud Evropy zůstat v rukou Evropanů.

Naše volba je tudíž jasná. Chceme silnou a nezávislou Evropu, která si v tomto světě stojí za svými hodnotami? Nebo se necháme brzdit rozpory a závislostmi? Chceme se semknout kolem naší evropské myšlenky, že společně můžeme rozhodovat o svém vlastním osudu? Nebo si necháme své demokracie rozbít přisluhovači a loutkami autoritářů?

Ať už se jedná o ultranacionalisty nebo protievropská hnutí, ať už jde o ruské vměšování nebo dezinformace, jména mohou být odlišná, ale jejich cíl je stejný. Pohrdají našimi hodnotami a chtějí zničit naši evropskou jednotu. Vzdorujme tomu, ale zasazujme se také společně za naši evropskou myšlenku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

naše ekonomika odolala dopadům válek na Blízkém východě lépe, než se čekalo. Nezaměstnanost je téměř na rekordních minimech. Ale tlak vyšších cen energií a výpůjčních nákladů dopadá na lidi i na podniky.

Bude třeba učinit jasná fiskální rozhodnutí, aby se podařilo zachovat fiskální udržitelnost a zároveň ochránit investice. Nastartování evropské ekonomiky je tedy naší prioritou číslo jedna.

Máme obrovský trh, špičkový průmysl a prvotřídní služby, bohaté úspory a jednu z předních světových měn. A přesto jsou náš kapitál, naše sítě i naše kupní síla stále roztříštěné.

Proto jsme při nástupu do funkce přišli s odvážným plánem. Vybudovat ekonomiku, v níž inovace a energie proudí napříč hranicemi. V níž firmy soutěží a rostou po celé Evropě a úspory financují naši budoucnost. To je logika Draghiho i Lettovy zprávy. A společnými silami se nám daří naše předsevzetí naplňovat. Ale všechny instituce musí být rychlejší.

Máme nyní politickou dohodu na plánu „Jedna Evropa, jeden trh“. A do konce příštího roku můžeme a musíme společně tuto stěžejní reformu jednotného trhu dokončit.

V dnešní ekonomice je rychlost klíčová. Povolení nebo formulář, rozhodnutí o připojení k síti nebo o financování. To vše může rozhodnout o tom, kam investice půjde. Kde vzniknou nová pracovní místa. Musíme konat mnohem rychleji. Proto předložíme návrhy na další urychlení povolovacích procesů.

V případě projektů, které jsou ve strategickém zájmu Evropy, potřebujeme výrazně zrychlit. A také musíme odstranit veškerou administrativní zátěž, která brzdí podnikání a malé a střední podniky.

Jak víte, dvanáct souhrnných balíčků, které jsme navrhli, snižuje administrativní zátěž přibližně o 17 miliard eur ročně. Zjednodušování však nemůže jít jenom jedním směrem. Pracovat se na něm musí na všech úrovních Dlouho už mluvíme o škodlivosti gold-platingu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

ano, na evropské úrovni děláme vše pro to, abychom byrokracii snížili. Myslím si však, že je načase, aby se začaly více snažit členské státy. Pokud to se zjednodušováním myslíme vážně, potřebujeme také pakt proti gold-platingu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Evropa nemůže zůstat průmyslovou velmocí, pokud jsou její ceny energií strukturálně příliš vysoké.

Když nás Rusko odřízlo od dodávek plynu, postavili jsme se tomu čelem. Naše dodávky jsou nyní diverzifikovanější. A investovali jsme do čisté energie z domácích zdrojů – do obnovitelných zdrojů a jaderné energie.

Následně však došlo k uzavření Hormuzského průlivu. A opět jsme hořce pocítili náklady naší obecné závislosti na dovážených fosilních palivech. Od zahájení konfliktu nás dovážená fosilní paliva stála dalších 90 miliard EUR, aniž by byla přidána jediná molekula energie.

Musíme se tedy o to více soustředit na cenově dostupnou čistou energii z domácích zdrojů. Ať už se jedná o obnovitelné zdroje a jadernou energii, nebo biometan a další. Zdroje, které jsou technologicky neutrální. Musí nám však zajistit nezávislost.

Abychom tuto nezávislost získali, musíme Evropu elektrifikovat. Naším cílem je podíl elektřiny do roku 2040 zdvojnásobit. Díky tomu by Evropa mohla snížit své náklady na dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně. Musíme však také zajistit, aby elektřina, kterou vyrábíme, byla dostupná.

V loňském roce jsme instalovali více než 80 gigawattů kapacity obnovitelných zdrojů energie. Nicméně šestkrát větší kapacita stále čeká na připojení. Proto tak naléhavě potřebujeme balíček opatření pro elektrizační soustavy.

Musíme rychleji investovat. Urychlit připojení k síti. Rozvíjet skladování. Stručně řečeno, nechť je budoucnost Evropy v elektřině.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Dokážeme snížit ceny energií, více investovat a inovovat, reformovat naše ekonomiky. To vše je však ohroženo, pokud naše společnosti nesoutěží za rovných podmínek.

Náš obchodní deficit s Čínou nyní činí jednu miliardu EUR každý den. Dosáhl zlomového bodu. Někteří říkají, že je na obzoru druhý čínský šok. On už však tady je. Projevuje se v našich komunitách a továrnách po celé Unii. Vede k deindustrializaci průmyslových center Evropy. Je to neudržitelné.

A to je důvodem, proč vedeme dialog s Čínou s cílem obnovit rovnováhu našeho obchodu. Tento dialog však nyní musí vést k výsledkům. Slabší domácí poptávka Číny znamená, že Čína potřebuje i náš evropský trh. Je tedy v zájmu obou, abychom společně hledali řešení.

Budiž jasně řečeno: použijeme všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom v našem vztahu obnovili rovnováhu. Hlasitější než slova jsou činy.

A je tu ještě jedna věc. Přetrvává u nás příliš mnoho nebezpečných závislostí. Na Číně jsme v případě mnoha kritických surovin závislí z více než 80 %. V případě některých vzácných zemin je to z 90 %. Hodně jsme toho už učinili. V našem úsilí o diverzifikace však nejsme jediní. Musíme urychleně obstarat a vytvořit naše rezervy.

Žádná země to nezvládne sama. Proto musíme myslet jinak. Z tohoto důvodu založíme novou Evropskou korporaci pro kritické suroviny. Pomůže nám získat, co potřebujeme, a vytvořit si zásoby. Pro elektromobily čipy a baterie, čisté technologie a obranu. A mnohem víc.

Závisí na tom nejen náš průmysl, ale také naše nezávislost a bezpečnost.

Tím se dostávám k poslednímu bodu, který se týká financování. Velmi jasně řečeno, v našem rozpočtu se skrývá naše budoucnost. A každý moderní rozpočet potřebuje nové vlastní zdroje.

Musíme vytvořit podmínky pro to, aby naše společnosti přilákaly investice a rostly. Proto je tak klíčová naše práce na unii úspor a investic. Rozvoj kapitálových trhů však vyžaduje čas. A potřeby našich společností jsou naléhavé. Potřebujeme bankovní systém, který je postaven na růstu – nejen na stabilitě.

Proto předložíme nový bankovní balíček zaměřený na zjednodušení, jakož i na řešení roztříštěnosti. Víme, že existuje poptávka po kapitálu. Potřebujeme však větší kapacitu a ochotu k riziku.

Naše startupy z oblasti deep tech jsou na dobré cestě přilákat v roce 2026 rekordní investice rizikového kapitálu. Proto jsem v loňském roce oznámila vytvoření nového Evropského fondu pro scaleupy.

A nyní, o rok později se uskutečnily první investice do společností, jako je ICEYE. Společnost ICEYE založili dva mladí Evropané: Rafał z Polska a Pekka z Finska. Poprvé se setkali zhruba před 15 lety prostřednictvím programu Erasmus. Společně založili technologický start-up. Zaměřili se na oblast satelitních snímků. Financování získali z programu Horizont. Jejich technologie se osvědčila. Díky soukromým investicím dosáhli růstu. A dnes jsou jednou z předních světových společnosti v oblasti kosmických technologií. Má kanceláře ve Finsku, Polsku, Španělsku a Řecku.

Příběh společnosti ICEYE ukazuje, že Evropa je domovem inovací. A že dokážeme opětovně podnítit podnikatelského ducha Evropy.

Mám radost, že zakladatelé této společnosti jsou tu dnes s námi. Přivítejte se mnou Rafała a Pekku. Zosobňujete opravdový příklad evropského úspěchu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

toto jsou základní ekonomické veličiny Evropy. Naše budoucí prosperita a bezpečnost však bude do značné míry záviset na tom, jak zvládneme zlomové body naší doby: změnu klimatu a umělou inteligenci.

Pokud jde o změnu klimatu, toto léto bylo létem pravdy. Téměř žádná část našeho kontinentu nebyla ušetřena. Po staletí formované belgické rašeliniště High Fens lehlo popelem a proměnilo se v pustinu.

Plameny si vybíraly svou daň od irských pohoří až po řecké a chorvatské ostrovy. V Alpách dochází každodenně k dalšímu ústupu ledovců. Následky toho všeho jsou zkrátka katastrofální: oheň zcela zničil plochu o rozloze 660 000 hektarů. Ztráty na úrodě činí 12 milionů tun.

Před očima se nám ztrácejí významné říční toky jako Dunaj, Rýn a Garonna.

Vlny veder si vyžádaly více než 35 000 nadbytečných úmrtí. Rizikům spojeným s příliš vysokou teplotou byly vystaveny pečovatelské domy i nemocnice. A to vše je jen ukázka.

Byly to dosud vůbec nejteplejší letní měsíce, které však oproti nadcházejícím rokům asi budou i nejchladnější.

Věda má na to jasný názor. Evropa se otepluje dvojnásobně větším tempem než zbytek světa. Tento přechod je samozřejmě složitý. Budeme se muset průběžně přizpůsobovat a čerpat z toho poučení.

Jedna věc je však jistá: Evropa dokáže zůstat na cestě ke svým cílům v oblasti klimatu, musí tak učinit a také tak učiní.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

nejde o zmírňování změny klimatu nebo o přizpůsobování se této změně. Potřebujeme obojí. A nadto ve vzájemné interakci. Je to jediný způsob, jak dosáhnout odolnosti vůči změně klimatu. Musíme však výrazně zvýšit svou připravenost.

Příští měsíc představíme nový rámec pro odolnost vůči změně klimatu. Určíme 100 nejzranitelnějších území v Evropě. A posoudíme rizika a na jaké úrovni by měla být řízena.

Tím k této problematice přistoupíme s ohledem na celou společnost, průřezově až po místní úroveň, kde je adaptace na změnu klimatu nejdůležitější. Budeme usilovat o to, aby se Evropa dostala na špičku v oblasti adaptačních technologií, tohoto obrovského rozvíjejícího se trhu,

Ať už jde o plodiny odolné vůči suchu, prevenci povodní nebo energeticky účinné chlazení, Evropa je již nyní lídrem. A my musíme tento trh ovládnout.

V současné době se soukromé pojištění v Evropě vztahuje pouze na zhruba 25 % ztrát způsobených katastrofou. To znamená, že pojistitelem v poslední instanci se příliš často stávají vnitrostátní rozpočty.

Abychom odstranili tento nedostatek, musíme jednat. Komise proto zřídí Alianci pro pojištění klimatických rizik.

Vážené poslankyně a vážení poslanci,

letošní léto se již nesmí opakovat. Z toho důvodu také brzy předložíme Evropský plán pro vlny veder. Potřebujeme lepší systémy včasného varování a lepší zdravotní připravenost. Nutná je adaptace měst na změnu klimatu a chlazení. Přitom musíme podporovat ty nejzranitelnější.

Druhý bod se týká zabezpečení vody a potravin.

Víme, jaká rizika pro naše zemědělce, energetiku a dodavatelské řetězce představuje nedostatek vody. Ze čtyř litrů se totiž v potrubí v Evropě ztratí téměř jeden litr, většinou v důsledku úniku. To je přece plýtvání! Předložíme proto novou evropskou iniciativu pro vodu. Vždyť voda je vzácná. Pro náš průmysl – a pro naše potravinové zabezpečení.

Plodiny potřebují vodu, aby mohly růst, a hospodářská zvířata ji potřebují k přežití. Závisí na ní celá sklizeň. Z tohoto důvodu předložíme návrhy na zlepšení řízení rizik a řešení nedostatků v pojištění.

Evropští zemědělci se k problémům, které přineslo toto nekonečné léto, opět postavili čelem.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

evropští zemědělci jsou nejlepší na světě. A my je budeme podporovat na každém kroku.

Dalším bodem jsou přírodní požáry. Jejich intenzita, četnost a šíření se stále zvyšují.

Jsem velmi hrdá na reakci Evropy, na naše letecké hasící prostředky, které byly k dispozici po celém kontinentu. Je však zřejmé, že musíme uvažovat ve větším rozsahu a učit se rychleji.

Proto jsme požádali jedny z nejzkušenější hasičů a záchranářů v Evropě, aby tuto práci vedli. Budou se zabývat všemi aspekty připravenosti a prevence, od civilně–vojenské koordinace až po potřebu nových kapacit. Požádala jsem je o předkládání návrhů, včetně návrhu na budoucí evropskou hasičskou flotilu.

Jen letos zachránily naše záchranné týmy nespočet životů a domovů. O jeden příběh bych se s vámi chtěla podělit. Je to příběh dánského pilota Runeho Kyndala.

Díky své vášni pro létání se podíval do celého světa. Usadil se v malém kanadském městě Terrace. Stal se jedním z nejzkušenějších civilních pilotů v zemi. Rune si však přál, aby jeho talent posloužil vyššímu poslání. A tak se vrátil do Evropy, aby pomohl krotit přírodní požáry na celém našem kontinentu.

V červenci uskutečnil řadu úspěšných misí po celém Řecku. Poté měl mít zaslouženou přestávku. Mimořádná situace však vrcholila. Rune se proto rozhodl zůstat.

O několik dní později se spolu se svým požárním styčným důstojníkem stal obětí tragické nehody.

Rune i důstojník zemřeli. Zemřeli jako hrdinové.

Požádala jsem matku a bratry Runeho, aby se k nám dnes připojili jako zvláštní hosté.

Drahá Margit, drahý Tue, drahý Kaare,

je nám ctí Vás zde přivítat. Rune obětoval svůj život, aby zachránil ostatní. Celá Evropa je mu nyní zavázána.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

druhým zlomovým aspektem naší doby je umělá inteligence.

Umělá inteligence se rychle stává základní vrstvou naší ekonomiky a bezpečnosti. Postoj Evropy je jasný. Chceme umělou inteligenci co nejlépe využít ke zlepšení naší společnosti, kvality života a naší produktivity.

Jsem optimista, domnívám se, že umělá inteligence má potenciál být přínosem pro lidstvo – pokud k ní přistoupíme správným způsobem. Umělá inteligence je však stejně jako každá nová výkonná technologie spojena s vyvážením možností a rizik. Bez řešení těchto rizik nebudeme nikdy schopni odhalit možnosti umělé inteligence.

S tím, jak se schopnosti nejpokročilejších modelů stále rozšiřují, se tato rizika dostala do popředí zájmu.

Vyvíjené modely umožní hackerské útoky na úrovni, kterou jsme nikdy nepovažovali za možnou. A brzy budou v rukou protivníků, kteří vidí svět zcela jinak než my.

Zároveň se stále více projevují rizika spojená se sebezdokonalujícími modely.

Incidenty, kdy AI agenti uniknou ze svého prostředí nebo vloží škodlivý kód, jsou jen jedním z příkladů. Po incidentu HuggingFace bijí vývojáři na poplach. A generální ředitelé nejvyspělejších společností nám sdělili, že je načase zpomalit vývoj modelů s rekurzivním sebevylepšováním, aby se regulovala rychlost posunu technologických hranic.

Pokud se lidé, kteří tuto technologii vyvíjejí, vyjadřují takto jasně, měli bychom tak učinit i my. Klíčovým prvkem pro zavedení ochranných opatření je samozřejmě akt o umělé inteligenci. Ten Evropě umožňuje, aby utvářela celosvětové úsilí, pokud jde o řešení tohoto problému.

Proto společně s našimi podobně smýšlejícími partnery, jako je Kanada, Spojené království a další, zintenzivníme své úsilí. Chceme spolupracovat na hodnocení modelů, ověřování, včasném varování, bezpečnosti umělé inteligence a v mnoha dalších záležitostech.

A já vyzvu hlavní laboratoře s nejpokročilejšími modely k diskusi o tom, jak můžeme podpořit probíhající úsilí průmyslu při regulaci tempa vývoje.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

je rovněž pravda, že Evropa bude potřebovat své vlastní kapacity – zejména k ochraně naší národní bezpečnosti.

Musíme zůstat ve hře. Protože to má zásadní význam pro naši nezávislost. Musíme proto výrazně posílit naši výpočetní kapacitu. Nadto představíme naše nápady, jak toho dosáhnout čistým a účinným způsobem.

Vypracujeme rovněž nové způsoby využití veřejných a soukromých finančních prostředků k investicím do nejslibnějších evropských začínajících podniků a společností.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

omezením rizik umělé inteligence můžeme maximalizovat její přínosy. V tomto ohledu jsme již učinili mnoho. Například v oblasti gigatováren a technologické suverenity. Další etapa tohoto závodu však není pouze o hraničních modelech. Je to jako kdysi s knihtiskem. Byl vynalezen německým vynálezcem, ale jeho výroba byla zvládnuta a rozšířena v celé západní Evropě.

Nemusíme být těmi, kdo vyvinou hraniční technologii, abychom z ní mohli čerpat největší hodnotu. Zásadní je vytvořit hodnotu, kterou umělá inteligence dosud nepřinesla. Přenést umělou inteligenci z obrazovky do reálné ekonomiky a do společnosti. Do výrobních závodů. Na nemocniční oddělení. Využít ji v rámci přesného zemědělství. V energetických sítích. Pro autonomní řízení. Pro účely obrany.

Tam se skrývá její skutečná hodnota. A právě zde má Evropa velké výhody. Máme průmyslová odvětví světové úrovně, která disponují daty nejvyšší kvality. Tato data jsou cenným evropským pokladem. Právě ona mohou být motorem pro vytváření na míru uzpůsobených modelů umělé inteligence.

Dovolte mi uvést jeden příklad. Jde o screening rakoviny prsu, což je téma, které mnozí z vás neúnavně prosazují. Mamografický screening snižuje úmrtnost žen, které se ho účastní, přibližně o 30 až 40 %. Zásadní význam má včasné odhalení. A právě zde může umělá inteligence pomoci.

Mamografie podporovaná umělou inteligencí může během screeningu zjistit více nádorů a odhalit je dříve. A díky tomu má více žen šanci na přežití. Takže potřebujeme umělou inteligenci kvůli zdraví. Ale i tady musíme postupovat evropským způsobem.

Chci, aby měl můj lékař s podporou umělé inteligence okamžitý přístup ke všem údajům potřebným k co nejlepší diagnostice a léčbě? Ano, samozřejmě. Ale chci, aby můj lékař byl robot podporovaný umělou inteligencí? Samozřejmě, že ne. Nechci, aby mi robot sděloval, jestli mám nebo nemám rakovinu.

Jde o to, aby umělá inteligence naše lékaře podpořila. Ne o to, aby je nahradila.

To je pouze jeden z mnoha příkladů. Nyní se zaměřujeme na pět odvětví s nejvyšší hodnotou, v nichž má průmyslová umělá inteligence největší potenciál a máme údaje: zdravotnictví, doprava, zemědělsko-potravinářské odvětví, vyspělá výroba a obrana a vesmír.

V listopadu představíme průlomové iniciativy v těchto odvětvích.

Vyzveme členské státy, poslance Evropského parlamentu, průmyslová odvětví a podnikatele, aby se k nám v tomto ambiciózním evropském projektu připojili.

Náš přístup je jasný. Chceme umělou inteligenci. Chceme, aby umělá inteligence vytvářela větší hodnotu s větší odpovědností. A s nižšími náklady a nižší spotřebou energie. Ale ze všeho nejvíce chceme umělou inteligenci s lidským faktorem.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

to je náš evropský způsob.

Mnohá rizika spojená s umělou inteligencí se přenášejí rovněž do našeho sociálně tržního hospodářství. Některým umělá inteligence pomáhá urychlit monotónní úkoly, aby mohli lépe využívat svých dovedností. Je však zřejmé, že rozdělení těchto přínosů není rovnoměrné, pokud jde o různé soubory dovedností, různé generace nebo různé regiony.

Podívejte, jakým překážkám čelí mladí lidé při hledání prvního zaměstnání.

Naše reakce musí s těmito držet výzvami krok. Od vzdělání po zaměstnání musí umělá inteligence pomáhat rozvíjet dovednosti, zlepšovat kvalitu pracovních míst a poskytovat pracujícím spravedlivé šance.

Proto potřebujeme akt o kvalitních pracovních místech. A předložíme ho do konce roku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

příští rok oslavíme 10. výročí evropského pilíře sociálních práv. A budeme i nadále plnit to, co se v něm slibuje.

Budeme investovat do našich regionů, aby v nich měl každý „právo setrvat“. Předložíme Evropskou dohodu o péči, která se bude zabývat výzvami spojenými s demografickými změnami.

Právě jsme navrhli vůbec první akt o dostupném bydlení s cílem řešit otázku krátkodobých pronájmů a spekulací s bydlením.

Protože, vážené poslankyně a vážení poslanci, setrvání v regionu není výsadou. Péče není výsadou. Bydlení není výsadou. Jedná se o práva.

Před deseti lety, když jsme tento pilíř sociálních práv vyhlásili, byl svět jiný. Naše společnost se změnila. V mnoha ohledech k lepšímu, v jiných nikoli.

Dnes jsou naše základní hodnoty zpochybňovány. Někteří dokonce chtějí omezit práva žen. Vrátit nás zpět do doby, kdy ženy byly občany druhé kategorie.

Tvrdě jsme bojovali za rovné zacházení, rovné příležitosti a rovné odměňování.

Rozhlédněte se po tomto sále. Je nás tady mnoho: předsedkyně, místopředsedkyně, vedoucí skupin, komisařky, poslankyně EP, zaměstnankyně a zřízenkyně.

Dovolte mi tedy formulovat velmi jasný vzkaz pro všechny, kdo ho potřebují slyšet: ženy zde už zůstanou. Svá práva budeme bránit. A naše hodnoty budeme hájit i nadále. Každý den.

Proto společně s mým drahým přítelem Antóniem Costou uspořádáme summit s cílem stvrdit trvalé zásady našeho sociálního pilíře.

Časy se mohou měnit, technologie se mohou měnit, ale naše hodnoty se nemění. V Evropě budou lidé vždy na prvním místě.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

v této zlomové době nebudeme naši prosperitu a bezpečnost budovat sami.

Letos jsme podepsali dohody o volném obchodu s Indií, Mercosurem, Mexikem, Austrálií a Indonésií.

Nyní máme uzavřeny obchodní dohody s více než 80 zeměmi – více než kdokoli jiný na světě. A podniky nás žádají o víc.

Dnes mohu oznámit nový projekt v oblasti mezinárodního propojení, který spojí jižní Kavkaz a Střední Asii přímo s evropským trhem – hovoříme proto o o tzv. „středním koridoru“.

Prostřednictvím strategie Global Gateway budeme usilovat o získání veřejných a soukromých investic ve výši až 12 miliard eur. Naším cílem je diverzifikovat trasy a do roku 2030 ztrojnásobit obchodní toky a zkrátit dobu přepravy zboží.

Aby se to podařilo, uspořádáme s bulharským premiérem summit o regionálním propojení.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

tato partnerství jsou pro Evropu strategickou volbou. Zároveň jsou však reakcí na narušení mezinárodního systému založeného na pravidlech.

Pro někoho je odpovědí pokračovat na vlastní pěst. Tato možnost pro nás však nepřipadá v úvahu. Evropa bude vždy stát v čele, pokud jde o obranu systému založeného na pravidlech. Nemůžeme se na něj však již spoléhat jako na jedinou možnost, jak zajistit naše zájmy. Nebo se domnívat, že nás pravidla ochrání před komplexními hrozbami, kterým čelíme.

V tomto novém světě musíme urychleně přetvořit naše partnerství. A budovat globální koalice ve prospěch naší odolnosti a demokracie.

A i zde může stát v čele pouze Evropa, se svou velikostí a silou.

A to je důvodem, proč jsem pozvala kanadského premiéra Marka Carneyho, aby tu dnes byl.

Marku, to, že jsi dnes zde, je symbolem trvalého přátelství mezi našimi občany. Naše kulturní, historické a osobní vazby jsou hluboce zakořeněny ve struktuře našich společností.

A díky dohodě CETA vzrostl náš obchod se zbožím za méně než deset let o 75 %.

To ukazuje sílu našich obchodních dohod. Vidíme svět stejným očima: od umělé inteligence po změnu klimatu, od Arktidy po geopolitiku. A jsme jednotní: v otázkách Ukrajiny, obrany, surovin a dodavatelských řetězců.

Ale v první řadě, drahý Marku, věří Evropa a Kanada v demokracii.

Věříme, že síla demokracie nepatří těm nejsilnějším, nejbohatším nebo těm nejhlasitějším – patří nám všem. Demokratické státy si mohou svobodně vybrat, s kým budou spolupracovat.

Spojujeme tedy své síly dobrovolně. Od dohody CETA přejdeme k Alianci pro budoucnost, abychom vytvořili společný prostor prosperity a hospodářské bezpečnosti. Budeme pracovat na inteligentní výrobě. Vytvoříme technologickou alianci. Propojíme obranné průmyslové základny. Z Arktidy učiníme stěžejní společný projekt. Budeme pracovat v oblasti energetiky, kritických nerostných surovin a baterií. V oblasti umělé inteligence, kvantových technologií a kybernetické a hospodářské bezpečnosti.

Toto partnerství nestojí proti nikomu jinému, ale pro naši společnou sílu.

Stručně řečeno, chceme posunout vztahy s Kanadou na nejvyšší možnou úroveň.

Drahý Marku,

řekla jsem, že musíme urychleně přetvořit naše partnerství. Ráda bych s tebou tedy pracovala na tom, aby se Kanadě otevřela cesta k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU.

Sdílíme jeden oceán, stejné hodnoty, jeden způsob vidění světa. A nyní budeme vytvářet i naši společnou budoucnost – děkuji ti, že jsi tady.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

Evropa svou víru ve spolupráci vždy stavěla na míru. Je to náš smysl bytí.

Dnes je tento mír v ohrožení. Útočná válka Ruska proti Ukrajině zuří dál. A hrozby na naší půdě narůstají. Minulý týden jsme to viděli v Dánsku, Litvě a Polsku. Dalším důkazem je pokus o útok dronem v Lipsku. Musíme jasně pojmenovat, o co se jednalo. O útok, při kterém byl použit vojenský materiál a který provedli ruští agenti na evropské půdě.

O útok nejen na jeden členský stát – ale i na celou naši Unii.

A to, vážené poslankyně a vážení poslanci, nedovolíme.

Neměli bychom si dělat iluze o tom, co se právě děje: hybridní hrozby, kterým Evropa čelí, jsou stále méně hybridními a stále méně hrozbami.

Kybernetické útoky a sabotáže, žhářství a vniknutí dronů. Jejich počet každým dnem narůstá. Jak se zvyšuje míra ohrožení, tak se musí zvýšit i připravenost Evropy.

Proto společně s vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise, navrhnu novou Evropskou bezpečnostní strategii.

K dispozici již máme mnoho nástrojů. Stejně tak posilujeme naši spolupráci s NATO. Naše zásady, naše orgány a naše rozhodování však nedržely krok s novou realitou.

Naše systémy byly vytvořeny pro jiný svět. Staví na dobře míněných pokusech o konsenzus a kompromis. Musíme však zvážit, zda jsou stále vhodné pro daný účel.

Evropa například potřebuje svůj vlastní manuál pro boj proti hybridním hrozbám. Naléhavě se potřebujeme dohodnout na tom, jak reagovat na určité incidenty. Na incidenty, které sice nejsou ozbrojenou agresí, avšak jednoznačně ohrožují naši národní bezpečnost. Jinými slovy, mechanismus, který by doplnil „článek 4“ NATO.

Domnívám se, že je načase, aby Evropa měla vlastní článek 4 – nebo nouzový bezpečnostní protokol. Pokud by jej nějaký členský stát aktivoval, sešly by se všechny členské státy. Aby koordinovaly evropskou reakci. Aby zabránily další eskalaci. Aby zmírnily následky.

A jsem přesvědčena, že musíme jít ještě dále.

Dlouho jsme diskutovali o tom, v jakém formátu by se měli scházet lídři k otázkám bezpečnosti našeho kontinentu. S partnery, jako je Kanada, Norsko, Ukrajina, Spojené království a další zúčastněné strany.

Nyní je tato diskuse vzhledem k povaze a rozsahu aktuálních rizik ještě naléhavější. Proto budeme vysvětlovat své představy, jak Evropskou bezpečnostní radu realizovat v praxi.

Je jasné, že jde o naléhavé téma.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

tato jednotná fronta je rovněž hnací silou naší práce v oblasti evropské obrany.

Prudký nárůst výdajů na obranu vedl k rekordní úrovni investic do našich kapacit a sil.

Rozbíhají se nové společné projekty. A více než kdykoli předtím vynakládáme prostředky v Evropě.

Větší zakázky pro náš průmysl, větší interoperabilita a větší úspory z rozsahu. Nyní musíme tento přístup posunout na další úroveň.

Válka na Ukrajině nám ukázala, jaký význam mají strategické podpůrné schopnosti. Jedná se o kritické podpůrné prostředky a multiplikátory síly, na nichž je závislá jakákoli důvěryhodná obrana. Od protivzdušné a protiraketové obrany až po strategickou dopravu a doplňování paliva za letu. Od vesmíru po kybernetiku.

Tyto systémy mají zásadní význam a potřebujeme jich více. Sílu na jejich realizaci má Evropa pouze společně.

Proto mohu oznámit nový evropský nástroj pro strategické podpůrné schopnosti, který bude plně sladěn s NATO. Protože pouze silná a důvěryhodná evropská obranná pozice zaručí naši bezpečnost.

A aby nebylo pochyb: Evropa bude bránit každičký metr čtvereční svého území.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

co to znamená, nám každý den ukazují muži a ženy na Ukrajině.

Víme, že příští zima bude pro Ukrajinu tvrdá. Ale – víme také, že severokorejské rakety a ruské drony nemohou zlomit odbojného ducha Ukrajinců.

Protože Ukrajinci bojují za něco. Bojují za zachování svého státu, své identity a své svobody.

A také bojují za naši svobodu a naše sebeurčení.

Naším úkolem zůstává, abychom při tom Ukrajinu podporovali, jak nejlépe dovedeme.

Konkrétně to znamená: zaprvé, v nejtvrdší zimě války budeme Ukrajinu podporovat více než kdykoli předtím. Společně s našimi partnery budeme poskytovat humanitární pomoc – a také posílíme dodávky energie a tepla na Ukrajině.

Zadruhé, posílíme vzdušnou obranu Ukrajiny. Minulý týden jsme poprvé schválili nákup amerických protivzdušných obranných raket Patriot. Ty nyní musí být rychle dodány.

Musíme však také společně snížit naši závislost na jediném dodavateli.

Hodláme proto s Ukrajinou vyvinout levný a modulární systém protiraketové obrany.

Srdcem této spolupráce je Freyja. V rámci tohoto projektu se spojuje bojová zkušenost a inovační síla Ukrajinců a vedoucí pozice Evropy v oblasti technologií. A samozřejmě naše významná výrobní kapacita.

A Freyja je pouze začátek. Potřebujeme více. Se zbývajícími finančními prostředky z programu SAFE vytvoříme nový program pro společné projekty s ukrajinskými společnostmi.

Zatřetí, zpřísníme naše sankce vůči Rusku.

Tlak na Rusko se musí dále zvyšovat. K tomu není nutné přijímat stále nové sankce, ale prosadit ty stávající.

Naše sankce jsou bolestivé. Na ruskou ekonomiku vyvíjejí enormní tlak. Rusko dělá vše pro to, aby je obešlo. Musíme tedy veškeré možnosti k jejich obejití znemožnit.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

během tohoto léta nebylo dne, kdy by ukrajinská města nečelila bombardování.

V Kryvém Rihu ruské drony zasáhly přeplněné nákupní centrum za denního světla. Poté udeřily ještě jednou, cíleně na záchranáře, kteří přispěchali na pomoc.

To už není jen válka, to je úmyslná strategie teroru.

Ukrajinci však nesčetněkrát dokázali, že se nedají zlomit. A letos v létě jedna malá dívka celému světu ukázala, co to znamená.

Když vypukla válka, bylo Saše právě šest let. Už tehdy měla velkou vášeň. Nade vše milovala gymnastiku. Jednoho slunečného dne, bylo to právě v květnu, však její dům zasáhla ruská raketa. Saša měla štěstí, ze sutin ji vytáhli. Dva týdny ležela v bezvědomí. A když se probudila, zjistila, že její levá noha je navždy pryč. Člověk by řekl, že s jejím domem se zhroutil i její sen.

Ale Saša to odmítla vzdát. Pouhých sedm měsíců po útoku už byla zase v tělocvičně – se svou novou protetickou nohou. Do cvičení dávala vše. A netrvalo dlouho a Saša začala vyhrávat jedno zlato za druhým.

Letos v létě cestovala po světě se svým putovním představením „Dance of Freedom“. Světu chce ukázat jediné: odolnost Ukrajiny v boji za svobodu. Vystupovala před lidmi u Eiffelovky a na Times Square, v Riu a v Tokiu.

A dnes si přeje podělit se o své poselství zde, v srdci Evropy.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím, abyste přivítali Sašu.

Sašo, jsi jedinečnou inspirací pro nás pro všechny.

Sláva Ukrajině!

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

nekončící utrpení v Gaze a nekontrolované násilí osadníků na Západním břehu Jordánu se nás Evropanů hluboce dotýká.

Rozhodnutí izraelské vlády pokračovat v politice nezákonného osídlování, jako je projekt E1, je nepřijatelné.

Minulý rok jsem vyzvala Evropu, aby jednala, a sama jsem navrhla řadu opatření.

Pro mnoho Evropanů je frustrující, že členské státy nebyly schopny se dohodnout a jednotně zareagovat. Některé členské státy tak učinily. Jiné to zvažují.

Ale rozdělená Evropa nemá sílu na to, aby změnila chod událostí.

Nadcházející měsíce budou v tomto regionu rozhodující. I přes tyto problémy je Evropa v čele úsilí o podporu Palestinců.

Poskytli jsme více pomoci než kdokoli jiný. Prostřednictvím Skupiny dárců pro Palestinu a iniciativy „Tým Gaza“ jsme zformovali 65 delegací. Společně jsme přislíbili téměř 1 miliardu eur na obnovu Gazy a na podporu moderní palestinské samosprávy.

Evropa podporuje právo Izraele na sebeobranu. A stejně tak má palestinský lid právo na bezpečný a důstojný život.

Úlohou Evropy je, aby plamen dvoustátního řešení nevyhasl.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

v tomto projevu jsem zmínila, že Evropa musí jednat společně. V opačném případě jí hrozí, že se rozpadne.

I letos v létě jsme byli svědky útoků na naše hranice.

Od našich východních hranic až ke břehům Kréty a napříč celým Středozemním mořem. A pak je tu samozřejmě krize v Ceutě. Všechny tyto události mají odlišnou povahu, avšak dvě věci mají společné. První z nich je zneužívání zranitelných osob. Jejich vykořisťování bezohlednými obchodníky s lidmi a převaděči, jakož i našimi protivníky. Proto jsme navrhli režim sankcí s cílem zasáhnout zločince tam, kde je to nejvíc bolí.

Tím se dostávám ke druhé skutečnosti.

Celá naše vnější hranice je hranicí Evropy. Proto se chci obrátit přímo na obyvatele Španělska.

Hranice Ceuty je evropskou hranicí. Ceuta patří Španělsku, Ceuta patří do Evropy. A Evropa v tom bude s vámi.

Jde o to, že jediným opravdovým řešením této problematiky je evropské řešení. A tím je Pakt o migraci a azylu.

Po letech úsilí máme konečně společný evropský rámec. Takový, který volá po odpovědnosti – nás všech, a po solidaritě – opět nás všech. Tento rámec je zde a je třeba jej provést v celém jeho rozsahu.

Děláme pro to vše. V posledních dvou letech se počet nelegálních vstupů snížil o 55 %. A o dalších 35 % klesl v letošním roce. To je skutečný pokrok.

Události letošního léta však ukázaly, že nesmíme přestat vyvíjet naše nástroje – zejména v mimořádných situacích. Evropa potřebuje prostředky na ochranu svých hranic za všech okolností. Zejména v případech, kdy jsou masové pohyby osob předmětem manipulace a používají se jako zbraň. Z těchto důvodů navrhneme nový evropský rámec pro reakce na mimořádné situace.

Tento rámec bude spuštěn pouze na základě přísně definovaných kritérií. V takových situacích pak umožní, abychom dočasně a v rámci přísných mantinelů přizpůsobili naše standardní postupy.

Poselství, které Evropa vysílá, je jasné: vždy budeme dodržovat naše hodnoty a základní práva. Nikdy však nepolevíme při ochraně našich hranic. O tom, kdo přichází do Unie a za jakých okolností, rozhodujeme my, Evropané. Žádní převaděči, žádní obchodníci s lidmi.

Proto také zintenzivňujeme naše úsilí na posílení agentury Frontex, zejména s cílem urychlit navracení osob. Zlepšíme naše systémy včasného varování, a to i v partnerství se třetími zeměmi. Zajistíme, abychom krize byli schopni odhalovat a předvídat na internetu. A v neposlední řadě budeme pokračovat v řešení hlavních příčin nelegální migrace.

Musíme spolupracovat s našimi sousedy s cílem podpořit investice. Mladým lidem musíme nabídnout smysluplné vyhlídky – aby nebyli nuceni riskovat svůj život. Pracovní místa, dovednosti, odbornou a učňovskou přípravu.

Proto dnes oznamuji novou středomořskou iniciativu zaměřenou na dovednosti a pracovní místa pro mladé.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

toto jsou cesty, jak omezit nelegální migraci: dodržovat práva osob žádajících o ochranu; usnadnit bezpečnou a legální migraci prostřednictvím nových vstupních úřadů v partnerských zemích a bránit svobody našeho schengenského prostoru. Ale především tímto způsobem dokazujeme, že Evropa je schopná jednat společně.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

nezbytnost společných evropských řešení je důležitější než kdy jindy. A důvod je prostý: i naše evropská demokracie je v ohrožení.

Opakovaně narážíme na dezinformace a zahraniční vměšování, které se nás snaží rozdělit. Na snahu podkopat důvěru v naše demokratické zřízení a svobodné sdělovací prostředky. Zažíváme volební kampaně plné zahraniční propagandy. Jsme bombardováni konspiračními teoriemi podloženými virálními deepfake videi.

V této válce jde o informace. V Evropě si vytváříme vlastní názory díky přístupu ke spolehlivým a nezávislým informacím. To je náš způsob, jak diskutujeme, nalézáme kompromisy a hledáme řešení, a to i v kontroverzních otázkách. Tato otevřenost je naší největší silou. Naši odpůrci ji však využívají jako zbraň, aby narušili veřejnou debatu a zrelativizovali pravdu.

Proto potřebujeme kolektivní schopnost anticipace, detekce a reakce. Z tohoto důvodu jsem v loňském roce oznámila založení Centra pro demokratickou odolnost. Již nyní plní své úkoly, a to společně se všemi členskými státy a tímto parlamentem. Zintenzivníme své úsilí a s členskými státy a zúčastněnými stranami zmobilizujeme zdroje.

Nedělejme si však žádné iluze. Hrozby pro naše demokracie nepocházejí pouze zvenčí. Jsme svědky vzestupu antidemokratických a protievropských sil. Jaká rizika to může znamenat, víme.

Nic však není nezvratné. Stačí se podívat na Maďarsko.

Datum 12. dubna si zapamatujeme na dlouho. V ten den vzali občané Maďarska budoucnost do svých rukou. Rozhodli se pro demokracii. Pro Evropu. Vrátili Maďarsko plně tam, kam patří: do Evropské unie.

Po letech oslabení nastala změna. Zrychluje se boj proti korupci a zmocňování se státu. Skutečného pokroku se dosáhlo v oblasti základních práv. A akademické svobody. Nyní byly Maďarsku uvolněny investice v řádu miliard eur.

Samozřejmě je před námi mnohem více práce. Ale ukazuje to, že tvrdá práce se vyplácí.

Díky zprávám o právním státu se nyní veškeré problémy odhalují včas a řeší se prostřednictvím dialogu.

A díky tomuto shromáždění jsme posílili vazbu mezi finančními prostředky a dodržováním zásad právního státu.

V příštím dlouhodobém rozpočtu musíme jít ještě dál. Dodržování zásad právního státu a základních práv je pro čerpání finančních prostředků EU nutností; musí to být ústřední body rozpočtu. Nyní i do budoucna.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

ve svém jádru je demokracie o tom, dát lidem moc, aby si vybrali společnost, ve které chtějí žít.

Z rukou rodičů však dnes byla velká část této moci odebrána. Mladí Evropané v současnosti tráví denně čtyři až šest hodin u displejů. Děti jsou stále hlouběji zatahovány do informačních kanálů, které jsou navržené tak, aby je nutily scrollovat.

Jsme svědky toho, že se z našich dětí stali zajatci. V zajetí je jejich pozornost, soustředění i jejich mysl. Přicházejí tak o dětství.

Naše děti ale potřebují čas na to, aby se staly samy sebou. Aby vyrůstaly s ostatními. Potřebují se vystavovat všem emocím a volbám, jež s sebou reálný život nese. Potřebují dokonce i čas na to, aby se nudily. Protože když se nudí, musí začít používat svou fantazii. Když musí mluvit, souhlasit, odporovat, vytvořit si názor a změnit ho.

Ale když má dítě smartphone, je tohle všechno pryč.

Děje se to ve dne v noci a rodiče vidí následky: nedostatek spánku, úzkost, a i sebepoškozování.

A stále častěji dochází i k fatálním tragédiím. Jako se to stalo Olée, čtrnáctileté dívce žijící v Belgii.

Přesně před měsícem si Oléa vzala život – byla obětí šikany na internetu.

Tento příběh je natolik tragický a smutný, že jsem si nebyla jistá, zda o něm mluvit.

Ale Oléina matka o své dceři vyprávěla s takovým pohnutím. S takovým zápalem mluvila o tom, že se to nesmí stát dalším dětem.

Chci její slova zopakovat přesně, jak je ona řekla francouzsky.

„Jsem si jistá, že bez všudypřítomných sítí by tu moje dcera ještě byla. Už je toho moc.“

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

je to tak. Už je toho moc. Dost je dost.

Svolala jsem zvláštní panel odborníků. Mluvili jsme s mladými lidmi. Podívali jsme se, jak to řeší v Austrálii i jinde, kde se posunuli dopředu. Nastal čas, aby jednala i Evropa.

Zítra Komise navrhne nařízení na ochranu dětí, EU KIDS ACT. Budeme jednat postupně a rozlišovat. Děti jsou v každém období života jinak citlivé. Každé období bude mít svou vlastní úroveň ochrany.

A žádné sociální sítě pro děti do 13 let. Do 15 let žádné osobní účty.

To znamená, že od 13 do 15 let budou povolené pouze mini účty, které zřídí rodiče a budou na ně dohlížet. Pro mládež od 15 do 18 budou platformy muset mít bezpečný design.

Vím, že se mnoho lidí domnívá, že velké technologické společnosti mají ohromující moc. A že je nemožné udělat krok zpět.

Já s tím nesouhlasím.

Návykovost nemusíme akceptovat. Nemusíme akceptovat, že jsou děti vtahovány do stále extrémnějšího obsahu. Nemusíme akceptovat, že se z fotografií dívek za pomoci umělé inteligence vytvářejí sexualizované obrázky.

Důkazní břemeno tedy obracíme.

Platformy budou muset prokázat, že jsou bezpečné. Protože nejde o to, aby naše děti měly přístup k sociálním médiím. Jde o to, kdy a jak dovolíme, aby sociální média měla přístup k našim dětem.

Evropa má právo jednat. O našich pravidlech rozhodujeme my, ne velké technologické společnosti.

Avšak nejen nezletilí jsou ohroženi. Například návykový design škodí každému. Proto potřebujeme širší rámec – akt o digitální spravedlnosti. Jeho návrh podáme na podzim.

Vážené poslankyně a vážení poslanci,

toto vše nám ukazuje, co všechno Evropa může zvládnout v oblastech, na nichž záleží. Ale musíme si také znovu získat srdce Evropanů. Nechat vzklíčit ten pocit příslušnosti k něčemu, co nás přesahuje.

Příslušnost ke společnému domovu. Jistotu, že my Evropané tu vždy budeme jeden pro druhého.

Protože stačí podívat se za hranice, abychom pochopili, nakolik je evropská myšlenka stále živá.

Stačí podívat se na Ukrajinu a Moldavsko. Na země západního Balkánu. Stačí podívat se na všechny tyto země, které jsou Unii blízké.

A protože jejich budoucnost je v naší Unii, těm nejpokročilejším kandidátům brzy navrhneme přístupové plány.

Nadále se bude jednat o proces založený na zásluhách. Vážené poslankyně, vážení poslanci, opakuji, že respektování našich hodnot je nezpochybnitelné.

Když jsem minulý týden viděla záběry z pohřbu Ratka Mladiće v Bělehradě, byla jsem šokovaná.

Spáchal ty nejhorší zločiny proti lidskosti.

Glorifikace válečných zločinců jednoduše nemá v Evropské unii místo.

Všechny oběti války v bývalé Jugoslávii si zaslouží, abychom na ně nezapomněli, všechny jejich rodiny si zaslouží, abychom s nimi soucítili.

Protože přesně to jako Unie hájíme – pravdu, spravedlnost a respektování našich hodnot.

Vážené poslankyně a vážení poslanci,

Evropa bude svým hodnotám vždy věrná. Unie se zrodila jako mírový projekt. Aby tragická minulost ustoupila společné budoucnosti všech Evropanů.

A i o desítky let později vidí miliony lidí z tak vzdálených zemí, jako je například Kanada, Evropu jako naději.

Často zapomínáme, jakou sílu taková naděje skýtá.

Po druhé světové válce, v roce 1948, se konal Kongres Evropy. Sešli se na něm nevýznamnější myslitelé Evropy a zabývali se budoucností evropské spolupráce. Vypracovali myšlenku společné Evropy, té naší. My jako společnost musíme znovu najít schopnost myslet evropsky.

Příští rok budeme slavit sedmdesáté výročí Římské smlouvy.

Dovoluji si oznámit, že u této příležitosti svoláme nový Kongres Evropy.

Potřebujeme ty nejpronikavější myšlenky – z celé Unie a z celého našeho kontinentu. Společně vypracují vizi, jež bude pro novou generaci Evropanů inspirací. Schopnou znovu vytvořit ideu Evropy. Aby i další generace mohla psát svůj vlastní příběh.

Nikdy nezapomínejme, jak naše Unie vznikla. Národy, které tak dlouho válčily, se spojily, aby společně utvářely budoucnost. Budoucnost ve znamení míru, prosperity, demokracie a svobody.

Neurčili předem, kudy se má naše budoucnost ubírat. Ale každá generace navazovala na odkaz generace předchozí. Bez přestání. Krok za krokem.

Samozřejmě jsme stále nedokonalí, rozdílní, jsme každý jiný. Ale přesně to dělá Evropu Evropou. Naším společným domovem.

Proto, vážené poslankyně, vážení poslanci,

vezměme opět budoucnost do svých rukou.

Ať žije Evropa.

Es lebe Europa.

Long live Europe.

Okomentovat na Facebooku