Průmysl na pokles ze začátku roku navázal výrazným přírůstkem hrubé přidané hodnoty - Vývoj ekonomiky České republiky - 2. čtvrtletí 2026

Datum vydání: 16. 09. 2026 Kód: 320193-26

1. Shrnutí

· Česká ekonomika na zpomalení z 1. kvartálu navázala ve 2. čtvrtletí mírným posílením reálného mezičtvrtletního růstu na 0,4 %. Oživení napomohla především zahraniční poptávka. Pokračoval výrazný růst investiční aktivity a mírně posílila i spotřeba. Výraznějšímu mezičtvrtletnímu přírůstku HDP ale bránil vývoj zásob. Meziroční růst české ekonomiky ve 2. čtvrtletí zvolnil na 1,9 %. Nejvíce růst podpořily investice, mírněji ale stále výrazně přispívala také spotřeba domácností a vyšší byla i spotřeba vládních institucí a zahraniční poptávka. Naopak negativně působil vývoj zásob. Rovněž v EU došlo ve 2. čtvrtletí k posílení ekonomického růstu, když se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 1,4 %.

· Z pohledu nabídkové strany ekonomiky oživení mezičtvrtletního růstu ovlivnil především vývoj v průmyslu, kde na pokles ze začátku roku sekce navázala výrazným přírůstkem hrubé přidané hodnoty. K celkovému růstu přitom více přispěla odvětví mimo zpracovatelský průmysl, který ale také rostl. Hlavním tahounem růstu české ekonomiky nadále zůstaly služby, které si tuto roli drží více než dva roky.

Ve 2. čtvrtletí nejvíce rostlo peněžnictví a pojišťovnictví, dále činnosti v oblasti nemovitostí a vliv mělo i mírně rostoucí, ale váhově významné uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Oslabily naopak ostatní činnosti [1] a informační a komunikační činnosti. Z pohledu hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí meziročně rostla všechna hlavní odvětví s výjimkou zemědělství, lesnictví a rybářství.

· Vývoz zboží a služeb ve 2. čtvrtletí reálně mezičtvrtletně vzrostl o 0,9 % a meziročně o 3,3 %. Dovoz mezičtvrtletně stagnoval a meziročně vzrostl o 3,7 %. Přebytek bilance zahraničního obchodu dosáhl 99,0 mld. korun a mezičtvrtletně se snížil o 9,6 mld. a meziročně o 20,5 mld. Na meziročním zhoršení bilance v samotném 2. čtvrtletí se výrazně podílelo zvýšení cen ropy a souvisejících výrobků. Zhoršila se tak bilance obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty, ropou a zemním plynem nebo základními kovy. Negativně na bilanci působil i obchod s elektrickými zařízeními a základními farmaceutickými výrobky a přípravky. Zlepšoval se naopak výsledek obchodu s motorovými vozidly nebo počítači, elektronickými a optickými přístroji a zařízeními.

· Zvýšení cen ropy ve 2. čtvrtletí přispělo ke zrychlení meziročního přírůstku spotřebitelských cen na 2,0 % a mezičtvrtletního na 0,9 %. Většímu cenovému růstu bránily zejména klesající ceny potravin
a nealkoholických nápojů. Ceny ropy ovlivnily i opětovný meziroční i mezičtvrtletní růst cen průmyslových výrobců. Ceny zemědělských výrobců naopak pokračovaly v meziročním poklesu.

· Celková zaměstnanost [2] ve 2. čtvrtletí 2026 byla meziročně vyšší o 1,5 % a mezičtvrtletně o 0,9 %. Celková míra nezaměstnanosti se udržovala stabilně těsně nad 3 %. Průměrná hrubá měsíční mzda ve 2. čtvrtletí dosáhla 51 966 korun, meziročně byla vyšší o 6,4 % a mezičtvrtletně o 1,6 %. Reálně průměrná mzda meziročně posílila o 4,3 %.

· Základní měnověpolitické úrokové sazby byly ke konci 1. čtvrtletí 2026 zvýšeny. Výrazně rostl objem nových hypotečních smluv, ze kterých ale více než polovinu tvořily dříve existující smlouvy sjednané s novými úrokovými podmínkami.

· Vládní instituce v 1. čtvrtletí 2026 hospodařily s deficitem 72,3 mld. korun. Schodek se meziročně mírně prohloubil. Zatímco meziroční růst celkových příjmů lehce zrychlil na 5,2 %, u výdajů tempo nepatrně opadlo na 4,9 %. K posílení příjmů nejvíce přispěly přijaté sociální příspěvky. Navýšení výdajů ovlivnily sociální dávky a investice. Hospodaření státního rozpočtu skončilo v 1. pololetí 2026 schodkem
183,6 mld. korun. Dosavadní letošní deficit byl nejvyšší za poslední tři roky. Vyššímu růstu daňových příjmů rozpočtu, které jinak podporoval přetrvávající mírný růst tuzemské ekonomiky, bránila změna rozpočtového určení daní. Naopak posílil růst výdajů. Výrazně se na tom podílely běžné výdaje, zejména sociální dávky. Významnou roli však měly i investice.

[1] Tato sekce zahrnuje činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a řadu jiných osobních služeb (kosmetické, kadeřnické apod.).

[2] Údaje o zaměstnanosti jsou uvedeny v pojetí národních účtů a očištěny o sezónní vlivy.