Návrhy Parlamentu na posílení demokracie proti zahraničnímu zasahování

V úterý přijal Parlament 420 hlasy (220 bylo proti a 26 se zdrželo hlasování) zprávu o zjištěních zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii, která obsahuje konkrétní doporučení, jak může EU lépe ochránit své demokratické instituce a zkvalitnit nástroje, jež má k dispozici.

Zvláštní výbor Parlamentu, jehož úkolem je vyhodnocovat nárůst a dopad nepřátelských činností namířených proti EU, jako jsou zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, hybridní útoky a koordinované dezinformační kampaně byl zřízen v prosinci 2024. V závěrečné zprávě výboru poslanci upozorňují, že stávající roztříštěný přístup EU je nevyhovující, neboť jednotlivé členské státy nemohou těmto hrozbám účinně čelit samy.

Nový subjekt EU na obranu demokracie

Poslanci podporují vznik Evropského střediska pro odolnost demokracie (jak oznámila Komise ve své iniciativě Evropský štít pro demokracii a v souladu s návrhy, které Parlament předložil v předchozím volebním období), jež by fungovalo jako nezávislé „centrum excelence“ na ochranu proti zahraniční manipulaci s informacemi, vměšování a dezinformacím a jež by koordinovalo vnitrostátní opatření.

Tato nová struktura by neměla duplikovat stávající nástroje, nýbrž by měla konsolidovat opatření přijatá na úrovni EU v jediném akceschopném subjektu s jasnou vizí, mandátem a rozpočtem. Účast by měla být pro všechny členské státy povinná a měl by být zajištěn parlamentní dohled.

Rusko: primární hrozba pro demokratickou integritu Evropy

Ve své zprávě poslanci upozorňují na časté hybridní útoky Ruska na kritickou infrastrukturu, jako jsou kybernetické útoky, fyzická sabotáž, žhářství, špionáž a rušení signálu, za nimiž stojí rovněž Bělorusko, Čína, Írán a Severní Korea. Požadují, aby byly sankce rozšířeny na osoby, které umožňují vytváření a šíření dezinformací, a na osoby, které stávající sankce pomáhají obcházet. Odsuzují rovněž politicky motivovanou „černou listinu“ úředníků EU, novinářů a poslanců EP, kterou Rusko používá jako nástroj hybridní války.

Digitální vměšování

Vzhledem k tomu, že k těmto útokům dochází převážně v digitální oblasti, požadují poslanci důsledné prosazování stávajících pravidel pro tuto oblast (jako je nařízení o digitálních službách a akt o umělé inteligenci), nikoli nové právní předpisy.

Chtějí také, aby byla vyvozována odpovědnost platforem a aby se platformy více zapojily do boje proti ovlivňování voleb boty a více se zasazovaly o ochranu demokratického diskurzu. Zdůrazňují, že svoboda projevu a informací jsou práva, která chrání lidské bytosti, nikoli stroje.

Svrchovanost EU

Poslanci důrazně vyzývají EU, aby v kritických odvětvích snížila svou závislost na technologiích kontrolovaných zahraničními aktéry, zejména na technologiích amerických společností a na čínském hardwaru, mimo jiné vyváženým uplatňováním strategie „nakupovat v Evropě“ při investicích do kritické infrastruktury a prostřednictvím diverzifikace směrem ke spolehlivějším dodavatelům kritických surovin.

Odolnost volebního procesu

Aby byla zabezpečena integrita voleb před vyvíjejícími se hrozbami a aby se zabránilo vměšování a financování přes prostředníky, navrhují poslanci klasifikovat volební infrastrukturu jako kritickou. Požadují, aby politické dary na bázi kryptoměn podléhaly zásadě „poznej svého dárce“, aby byla přijata opatření proti zlovolným deepfakes a podvodným reklamám a byla posílena ochrana kandidujících žen.

Upozorňují rovněž na klíčový význam úzké spolupráce s kandidátskými a partnerskými zeměmi na podporu jejich odolnosti a odsuzují účelové využívání migrace jako neakceptovatelného nástroje pro vyvíjení politického tlaku na EU.

Svoboda sdělovacích prostředků a občanská společnost

Vedle silné a nezávislé občanské společnosti přikládají poslanci prvořadou důležitost posílení mediální gramotnosti a gramotnosti v oblasti umělé inteligence. Vyzývají k přijetí dlouhodobých finančních závazků v oblasti svobody sdělovacích prostředků a investigativní žurnalistiky, k ochraně proti nelegálnímu špionážnímu softwaru a k podpoře zapojení občanů.

Společenská připravenost

Poslanci zdůrazňují, že v rámci budování demokratické odolnosti je nutné zajistit, aby společnost fungovala i v krizových situacích. Doporučují pravidelná rozsáhlá cvičení, vytvoření celounijní aplikace pro krizová varování a vyhlášení „Evropského dne připravenosti“, který by každoročně připadal na 24. únor – výročí totální nezákonné invaze Ruska na Ukrajinu.

Další informace o hlavních bodech zprávy.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Tomas Tobé (EPP, SE) během plenární rozpravy uvedl: „Tato zpráva se nezabývá regulací politických názorů. Jedná se o ochranu naší demokracie před zahraničními vlivovými operacemi. Ruští boti nejsou projevem svobody slova. Zahraniční vměšování není projevem svobody slova. A manipulace s našimi volbami rozhodně není projevem svobody slova.“