Drahý plyn a elektřina zatím ČNB nevadí, v listopadu to může být jinak… Půjde i o strukturu inflace a sílu sekundárních efektů

Půjde i o strukturu inflace a sílu sekundárních efektů.

Napětí na Blízkém východě dohnalo v uplynulém týdnu ceny ropy nad 100 USD/barel (více než +50 % meziročně) a ceny zemního plynu nad 80 EUR/MWh (více než +150 % meziročně).

Pokud napětí nepoleví, může to zamíchat inflačními kartami jak pro konec roku 2026, tak zejména pro začátek roku 2027. Přičemž platí, že ceny ropy a ropných derivátů navíc zesílí inflační tlaky v nejbližších měsících a přispějí k rychlejšímu návratu celkové inflace nad 2 %. Na druhé straně ceny zemního plynu a od něj odvozené elektřiny budou klíčové pro inflaci v roce 2027 − zejména pro lednové přecenění energií pro domácnosti, ale také pro sílu sekundárních efektů například v cenách potravin.

Z pohledu ČNB bude bezesporu klíčový zejména další vývoj cen plynu a elektřiny, a to, jakým způsobem ovlivní dynamiku inflace v roce 2027. Zásadní bude zejména síla sekundárních efektů dražších energií v cenách potravin, které dokážou výrazněji ovlivnit inflační očekávání domácností (potraviny letos výrazně zlevňují a energie mohou pomoci k rychlejšímu zdražování v roce 2027).

Na druhou stranu ani vyšší inflační očekávání nemusí samy o sobě znamenat, že se roztočí „mzdově-inflační spirála“. Pokud si můžeme vzít inspiraci z vývoje v extrémní zimě 2022/23, je z pohledu centrálních bankéřů nebezpečné, když v reakci na energetický šok začnou firmy preventivně zdražovat (nad rámec skutečného zdražování vstupů) a navyšovat si marže. Takto nastartovaná inflační vlna pak srazí dolů reálné mzdy domácností. A v navazující fázi pak domácnosti na napjatém pracovním trhu tlačí zaměstnavatele do rychlejšího růstu nominálních mezd, který i po odeznění energetického šoku živí zvýšené inflační tlaky v sektoru služeb (restaurace, rekreace, bydlení). Kdyby měl rok 2027 nastartovat něco podobného, nebude se to centrálním bankéřům líbit.

Řada věcí je však tentokrát jiná. V prvé řadě, tržní ceny plynu i elektřiny přes výrazný růst v posledních týdnech stále zůstávají na zlomcích maxim z let 2022/23. Současně je řada evropských firem přesvědčená, že by politici dopad vysokých tržních cen na firmy a domácnosti nejrůznějšími nástroji tlumily. A ze střednědobého pohledu (rok 2028 a dál) existuje řada důvodů, proč mohou ceny plynu spíše klesat než růst. Možná i proto zatím nevidíme v české ekonomice na straně podniků navyšování preventivních ziskových marží, ba naopak − ziskovost spíše v posledních kvartálech pozvolna klesala.

A i proto sledujeme v páteřních exportních odvětvích (po posledních výrazných revizích) zpomalování růstu mezd. To vše jsou důvody, proč ČNB aktuálně nemusí mít na čele „velké vrásky“. Dál však bude záležet na síle energetického šoku a pokud by inflace měla v nové prognóze ČNB atakovat v roce 2027 úroveň 4 %, bude mít ČNB v listopadu bezesporu nutkání měnové kohouty preventivně ještě trochu přitáhnout.

Region: AN

Okomentovat na Facebooku