Týdenní shrnutí z FX trhů: Dražší ropa podpořila dolar, středoevropské měny pod tlakem - Komentář

Finanční trhy byly v tomto týdnu pod vlivem další eskalace konfliktu na Blízkém východě a s ní související růst cen energetických komodit. Ropa Brent překonala hranici 100 USD za barel a nad tuto úroveň se dostala také americká ropa WTI. Evropský zemní plyn na spotovém trhu vystoupal nad 70 EUR/MWh, nejvýše od konce roku 2022, přičemž zdražovaly i kontrakty s delší splatností. Vyšší ceny energií posílily globální inflační očekávání a přispěly k růstu tržních úrokových sazeb, globálnímu výprodeji na dluhopisových trzích a posílení amerického dolaru.

Ve Spojených státech potvrdila srpnová data přetrvávající inflační tlaky. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, zatímco jádrová inflace překvapila růstem o 0,3 %. V kombinaci s vyššími cenami ropy, robustním růstem výrobních cen a nízkým počtem nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti to podpořilo očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu. Dolar díky tomu ve druhé polovině týdne posiloval. Kurz eura klesl ze středečních úrovní poblíž 1,165 USD/EUR v pátek po zveřejnění inflace až k 1,157 USD/EUR. V samotném závěru týdne korekci dolarových zisků pomohl slabší výsledek předběžné zářijové spotřebitelské důvěry od University of Michigan. Za celý týden tak euro vůči dolaru ztratilo zhruba desetinu procenta.

V eurozóně přinesl konečný odhad HDP za druhé čtvrtletí pozitivní překvapení. Růst ekonomiky byl revidován na 0,6 % mezičtvrtletně a 1,2 % meziročně, především díky čistému vývozu. ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby a současně posunula výše svou inflační prognózu. Jednoznačný signál ohledně dalších kroků však neposkytla a nadále zdůrazňuje rozhodování podle aktuálních dat. Bezprostřední reakce eura proto zůstala omezená.

Smíšený obrázek nabídla průmyslová data z Česka a Německa. Česká průmyslová výroba v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 %, německá rovněž o 1,1 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní však český průmysl meziročně vzrostl o 3,1 %, zatímco německý o 1,6 % poklesl. Předstihové indikátory přesto naznačují postupné zlepšování evropského průmyslu, zejména díky růstu nových zakázek, vyšším německým veřejným výdajům a investicím do umělé inteligence a energetických úspor. Rizikem zůstávají drahé energie a opětovné problémy v dodavatelských řetězcích. Podrobnější komentář k červencovým datům z české ekonomiky je k dispozici zde: https://bit.ly/Industry_Jul26_CZ.

Česká inflace v srpnu podle finálních údajů meziměsíčně vzrostla o 0,3 % a její meziroční tempo zrychlilo z 1,7 % na 1,9 %. Jádrová inflace setrvala na 3,0 %, tedy nad prognózou ČNB ve výši 2,8 %. Komunikace členů bankovní rady však naznačuje, že zářijové zasedání pravděpodobně změnu sazeb nepřinese. Podrobnější rozbor srpnové inflace naleznete zde: https://bit.ly/CPI_Aug26_CZ. Podíl nezaměstnaných osob mezitím vzrostl z červencových 5,0 % na 5,1 %, přičemž v pozvolném růstu pokračovala nezaměstnanost i po sezónním očištění.

Středoevropské měny se ve druhé polovině týdne dostaly pod tlak kombinace zhoršujících se úrokových diferenciálů, geopolitické nejistoty a dražší ropy. Polská centrální banka ponechala základní sazbu beze změny na 3,75 %. Nejvýrazněji oslabil maďarský forint, zatímco česká koruna vykázala relativně nižší ztráty. Za celý týden koruna vůči euru oslabila přibližně o 0,2 %, když se z úrovní pod 24,20 CZK/EUR posunula k pátečním 24,25 CZK/EUR. V závěru týdne regionální měny část předchozích ztrát korigovaly, další vývoj koruny však bude ovlivňovat především nadcházející zasedání bankovní rady ČNB.

Přečtěte si také