AI už nezdražuje jen čipy, ale i peníze

Představte si bankovní přepážku, ke které chodí půjčovat peníze jen jeden klient – americký stát. Desítky let tu nikdy nemusel čekat ve frontě. Teď před přepážkou stojí také velké AI firmy, které si půjčují peníze v takové míře, že s americkým státem doslova soupeří o investorský kapitál. A tak jak letos v létě zdražila AI čipy a elektroniku jako Xboxy i MacBooky, nyní zdražuje i peníze. Budeme kvůli tomu přepisovat učebnice ekonomie?

V ekonomii existuje výraz, který zná každý student – vytěsňování soukromých investic. Když si stát půjčuje hodně, vydá tolik dluhopisů, že vystřelí jejich výnosy vzhůru. Trh pak nemá zájem o ty soukromé a firmy si na rozvoj nepůjčí. Stát prostě financuje sám sebe na úkor firem.

Teď se ale děje něco jiného. Velké AI firmy, jako Alphabet, Amazon, Meta, Microsoft, nebo Oracle, hledají, kde sehnat další a další peníze na svůj rozvoj. Mohou třeba vydat další akcie, použít minulé zisky nebo… vydat dluhopisy a půjčit si na dluh. A dělají to v takové míře, a tak rychle, že tím překvapily nejednoho ekonoma. Začínají soukromé firmy vytěsňovat stát? Možná ještě ne, ale přinejmenším s ním bojují ve vyrovnaném souboji.

Arénou je přitom americký dluhopisový trh. Velké AI firmy se pustily do dluhového financování ve velkém stylu a zdá se, že je to jeden z důvodů, byť zdaleka ne jediným, proč rostou výnosy amerických státních dluhopisů. Třeba ty desetileté, které často ovlivňují výši hypoték, vyskočily ze čtyř na začátku roku na necelých pět procent. Vláda tak platí za svůj dluh víc, protože má najednou konkurenci.

Jisté je, že stát už není jediný, kdo má o dlouhodobý dluh zájem. A to nemusí být případ jen Spojených států. V učebnicích ekonomie se tak možná bude muset doplnit kapitola o „obráceném vytěsňování“.

Autorem je Vojtěch Olbrecht, hlavní ekonom společnosti Investona