Když Trumpovi rekordně drahá nafta v USA může prohrát volby, proč nezakáže její vývoz jako Putin?

Americká nafta zdražila na historický rekord. Celostátní průměr poprvé překonal šest dolarů za galon a od února její cena vzrostla téměř o 60 procent. Americké zásoby destilátů jsou přitom zhruba 13 procent pod pětiletým průměrem a rafinérská marže na naftu vystoupala na rekordních zhruba 112 dolarů za barel. Pro představu: relativně k dlouhodobým americkým cenám je dnešních šest dolarů za galon přibližně takovým šokem, jako kdyby se česká nafta prodávala kolem 60 korun za litr. 

Na první pohled je přitom americká situace těžko pochopitelná. USA patří mezi největší producenty ropy i ropných produktů a nejsou odkázány na dovoz nafty z Perského zálivu. Jenže nafta se obchoduje na světovém trhu. Když kvůli válce s Íránem, ukrajinským útokům na ruské rafinerie a exportním omezením Ruska či Číny zmizí část světové nabídky, zahraniční zákazníci začnou přeplácet americké odběratele. Americké rafinerie proto mají motivaci vyvážet a domácí cena roste spolu se světovou.

Právě proto se nabízí otázka, proč Donald Trump neudělá totéž, co Vladimir Putin. Rusko vývoz nafty administrativně omezilo, aby nedostatek a drahotu nepustilo naplno na domácí trh. Moskva zákaz vývozu dieselu prodloužila do konce září, a to právě kvůli napjaté domácí nabídce po útocích na rafinerie. 

Trumpova administrativa zatím volí opačný přístup. Ministr energetiky Chris Wright o víkendu řekl, že zákaz exportu není vyloučen – vláda zvažuje všechny možnosti –, ale současná strategie zní: vyrábět co nejvíce a ponechat energii volně proudit. Administrativa proto sází na vyšší výkon rafinerií a odstranění regulačních bariér. 

Ekonomická logika je zřejmá. Zákaz exportu by pravděpodobně americkou naftu krátkodobě zlevnil. Barely, které dnes míří například do Latinské Ameriky či Evropy, by zůstaly doma a zvýšily americké zásoby. Jenže zároveň by se snížila cena, kterou mohou americké rafinerie za produkt dostat, a tedy i jejich motivace vyrábět maximum. Trump by navíc podkopal svoji doktrínu „energetické dominance“, podle níž mají být USA významným exportérem energie, nikoli zemí zavírající energetické hranice.

Politická kalkulace se ale může rychle změnit. Cena dieselu kolem šesti dolarů je před listopadovými volbami pro republikány mimořádně nepříjemná. Nafta se nepromítá jen do účtů motoristů, ale také do ceny kamionové dopravy, zemědělství, stavebnictví či potravin. Zvedá inflační tlaky, které zvyšují pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky – takové zvyšování poškozuje americký akciový trh či tlačí vzhůru výnosy amerických dluhopisů, takže Trumpově administrativě může prodražit obsluhu obřího dluhu. Čím déle bude rekordní cena nafty trvat, tím lákavější bude pro Trumpa jednoduché, pro mnohé i líbivé řešení: americká nafta pro americké řidiče.

Toho by se měla být Evropa. Světový dieselový trh je už nyní mimořádně napjatý. Vždyť vypadly dodávky v rozsahu přibližně čtyř milionů barelů dieselu denně z Ruska a Blízkého východu. Evropské rafinérské marže na naftu se v posledních týdnech pohybovaly na mimořádně vysokých hodnotách. 

Pokud by USA vývoz omezily, část amerického cenového šoku by se jednoduše přenesla přes Atlantik. Americká nafta by zlevnila nebo alespoň přestala tak prudce zdražovat, zatímco evropská by dostala další impuls vzhůru. Pro Česko by to znamenalo vyšší ceny u čerpacích stanic, až zhruba o 3 Kč/l, dražší dopravu a další inflační tlak.

Trump tedy zatím dělá opak toho, co Putin: místo „domácí spotřebitel na prvním místě“ říká „vyrobme co nejvíce a exportujme“. Jenže pokud mu šestidolarová nafta začne prohrávat volby, ekonomická ideologie může velmi rychle ustoupit politice. A účet za americký zákaz exportu by pak z velké části zaplatila Evropa – včetně českých motoristů. A možná i Motoristů a celé současné vlády – tenhle účet by ale měl podobu klesajících preferencí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Přečtěte si také