První pololetí 2026: úbytek počtu obyvatel kraje pokračuje, ke konci června 2026 žilo v Kraji Vysočina podle předběžných výsledků 514 915 obyvatel

Ke konci června 2026 žilo v Kraji Vysočina podle předběžných výsledků 514 915 obyvatel, což bylo oproti stavu na začátku roku o 1 038 osob méně (v mezikrajském srovnání pátý nejnižší úbytek). Počet mužů se v kraji snížil o 224, žen ubylo 814. Za celkovým populačním úbytkem stojí úbytek obyvatel přirozenou měnou, vlivem migrace se počet obyvatel kraje prakticky nezměnil. Na Vysočinu se přistěhovalo 4 436 osob, vystěhovalých bylo 4 434. Živě se v kraji v prvních šesti měsících roku 2026 narodilo 1 756 dětí, z toho 44,6 % mimo manželství (o 0,2 procentního bodu méně než ve stejném období předchozího roku). V prvním pololetí 2026 zemřelo v kraji 2 796 osob, přirozenou měnou tak ubylo 1 040 obyvatel.

Celkový úbytek populace se projevil ve všech okresech kraje. Nejvíce obyvatel ztratil jihlavský okres (-355). Téměř ve všech okresech kraje se počet obyvatel snížil pouze v důsledku přirozeného úbytku. Jedinou výjimkou byl okres Jihlava, kde bylo vedle úbytku populace přirozenou měnou zaznamenáno i záporné migrační saldo.

V průběhu prvních šesti měsíců roku 2026 se v Kraji Vysočina živě narodilo pouze 1 756 dětí, což je zhruba o 170 méně než v prvním pololetí předchozího roku. Mezi narozenými dětmi zpravidla mírně převažují chlapci, tentokrát se na Vysočině narodilo 917 chlapců a 839 děvčat. V lednu až červnu 2026 na Vysočině zemřelo 2 796 osob, tedy jen nepatrně více než v prvním pololetí roku 2025. Počet zemřelých převýšil počet narozených ve všech okresech kraje, nejvýrazněji na Třebíčsku (přirozený úbytek -267 obyvatel), naproti tomu v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava a Pelhřimov přirozenou měnou ubylo pouze 184 respektive 185 osob.

Úbytku obyvatel stěhováním na Vysočině tentokrát zabránila zahraniční migrace, která v lednu až červnu 2026 vykázala kladné saldo ve výši 52 osob, takže vyvážila mírně záporné migrační saldo s ostatními kraji České republiky (-50 osob). Většina okresů kraje zaznamenalo mírně kladné migrační saldo, nejvíce Třebíčsko (+95 osob), naproti tomu okres Jihlava migrací ztratil více než 170 osob.

Celkový pokles počtu obyvatel byl v lednu až červnu 2026 zaznamenán ve většině regionů republiky s výjimkou Prahy a Středočeského kraje. Počet obyvatel České republiky se snížil o 12,1 tisíce osob. Nejvýrazněji poklesla populace Moravskoslezského kraje kraje – bezmála o tři tisíce osob, v přepočtu na tisíc obyvatel středního stavu ale nejvíce ztratil Liberecký kraj (-6,4). Naproti tomu v Praze přibylo více než 2,4 tisíce obyvatel, tedy v přepočtu na tisíc obyvatel 3,5 osoby.

V lednu až červnu 2026 bylo v Kraji Vysočina podle předběžných údajů uzavřeno 836 manželství, tj. zhruba o dvacet více než v prvním pololetí roku 2025.

Tab. 1 Počet obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 2. čtvrtletí 2026

Tab. 1 Počet obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 2. čtvrtletí 2026

Tab. 2 Pohyb obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 2. čtvrtletí 2026

Tab. 2 Pohyb obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 2. čtvrtletí 2026

Graf 1 Pohyb obyvatel Kraje Vysočina k 31. 3.

Graf 1 Pohyb obyvatel Kraje Vysočina k 31. 3.

Graf 2 Přírůstek obyvatel v okresech Kraje Vysočina v 1. až 2. čtvrtletí 2026

Graf 2 Přírůstek obyvatel v okresech Kraje Vysočina v 1. až 2. čtvrtletí 2026

Graf 3 Přírůstek obyvatel v krajích Česka v 1. až 2. čtvrtletí 2026 (na 1 000 obyvatel)

Graf 3 Přírůstek obyvatel v krajích Česka v 1. až 2. čtvrtletí 2026 (na 1 000 obyvatel)

Poznámka:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.