V 1. pololetí roku 2026 se počet obyvatel v Praze oproti konci roku 2025 podle předběžných výsledků zvýšil o 2 444 osob na celkových 1 409 528 obyvatel - Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. pololetí 2026

11. 9. 2026

V 1. pololetí roku 2026 se počet obyvatel v Praze oproti konci roku 2025 podle předběžných výsledků zvýšil o 2 444 osob na celkových 1 409 528 obyvatel. Za přírůstkem počtu obyvatel stál výhradně přírůstek stěhováním (+3 516 osob), naopak přirozenou měnou ubylo 1 072 osob. V porovnání s definitivními údaji z 1. pololetí roku 2025 došlo k meziročnímu prohloubení přirozeného úbytku i navýšení přírůstku stěhováním. Meziročně poklesl počet živě narozených (-6,2 %), a vystěhovalých (-5,4 %), a zvýšil se počet zemřelých (+0,1 %) a přistěhovalých (+2,1 %).

K 30. červnu 2026 bylo v Praze evidováno podle předběžné statistické bilance 1 409 528 obyvatel, z toho 689 182 mužů a 720 346 žen. Ženy tak tvořily 51,1 % celkového počtu obyvatel. V absolutních číslech zaznamenala hl. m. Praha v 1. pololetí 2026 přírůstek 2 444 osob, a byla společně se Středočeským krajem jedinými dvěma kraji, kde k přírůstku obyvatel došlo. Nejvyšší úbytek v absolutních číslech byl zaznamenán v Moravskoslezském (- 2 995 osob) a Ústeckém (- 1 960 osob) kraji. Celkově se během prvního pololetí letošního roku počet obyvatel Česka snížil o 12,2 tisíce na necelých 10,904 milionu, kdy kladné saldo zahraničního stěhování (8,9 tisíce) nedokázalo vykompenzovat výrazný úbytek obyvatel přirozenou měnou (−21,1 tisíce).

Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. pololetí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Během 1. pololetí 2026 zemřelo 6 202 osob a na svět přišlo 5 130 dětí. Počet zemřelých se meziročně zvýšil o 9 osob (+0,1 %), počet živě narozených poklesl o 6,2 %. V 1. pololetí 2026 tak pokračuje trend klesající porodnosti, který započal v prvním pololetí roku 2022. V první polovině roku 2021 se v Praze narodilo 7 515 dětí a od té doby tento údaj za první pololetí daného roku postupně klesá, až na letošních 5 130 dětí. Mezi pololetím roku 2021 a pololetím letošního roku tak došlo k poklesu o 31,7 %. Přirozenou měnou v 1. pololetí 2026 klesl počet obyvatel Prahy o 1 072 osob . Oproti loňskému roku se přirozený úbytek ještě prohloubil (o 48,3 %).

Úbytek obyvatel přirozenou měnou postihl všechny kraje. Nejvyšší byl - v přepočtu na 1000 obyvatel - v Karlovarském (6,7 ‰), Moravskoslezském (-5,5 ‰) a Ústeckém kraji (5,0 ‰). Nejmenší byl právě v Praze (-1,5 na 1 000 obyvatel) a ve Středočeském (-3,2 ‰) a Jihomoravském kraji (-3,3 ‰).

Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v hl. m. Praze v 1. pololetí 2010 až 2026

Na populační přírůstek Prahy tak měla v 1. pololetí 2026 výhradní vliv migrace. Stěhováním přibylo v Praze 3 516 obyvatel. Stěhováním s ostatními regiony Česka sice Praha 861 osob ztratila, ovšem migrací se zahraničím naopak 4 377 osob přibylo. V 1. pololetí 2026 se do Prahy přistěhovalo celkem 28 534 osob, což bylo o 2,1 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 25 018, což představovalo meziroční pokles o 5,4 %.

Devět krajů Česka mělo v 1. pololetí 2026 kladné migrační saldo. V přepočtu na 1 000 obyvatel byl nejvyšší přírůstek migrací ve Středočeském kraji (5,4 ‰) a v Praze (5,0 ‰). Třetí Jihočeský kraj dosáhl na migrační přírůstek ve výši 2,2 ‰. Na opačném konci spektra byl Liberecký kraj s migračním úbytkem -1,7 ‰.

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2010 až 2026

V Praze bylo v 1. pololetí 2026 uzavřeno 2 563 sňatků, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o pokles o 2,6 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 3,7 a byl nejvyšší mezi kraji ČR. V Praze tak proběhlo nejvíce sňatků ze všech krajů v ČR a to jak v absolutních, tak v relativních hodnotách.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně snížil na 36 % (za 1. pololetí roku 2025 to bylo 37,8 %) a stále zůstal výrazně pod průměrem Česka (46,9 %). Také v porovnání s ostatními kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Druhý nejmenší podíl mimomanželských dětí byl v Jihomoravském kraji (41,26 %), největší pak v Ústeckém kraji (646 %) a Karlovarském kraji (61,86 %). Z celkového počtu 5 130 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,26 %, druhorozených bylo 36,36 % a děti třetího a vyššího pořadí se na počtu všech živě narozených dětí podílely z 9,5 %.

Graf 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2010 až 2026

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. červnu 2026 byla Praha 4 se 136 723 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (120 641 osob), Praha 8 (112 874 obyvatel), Praha 6 (109 161 osob) a Praha 5 (99 777 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. červnu 2026 byla Praha-Nedvězí se 3956 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (479 osob), Praha-Přední Kopanina (696 obyvatel), Praha-Benice (763 osob) a Praha-Lochkov (843 obyvatel).

V 1. pololetí roku 2026 došlo u 35 městských částí k přírůstku obyvatel, a u 22 městských částí k úbytku obyvatel. Největší přírůstek v absolutních hodnotách byl zaznamenán v Praze 9 (1 070 osob), Praze 5 (683 osob), a Praze 4 (375 osob). Největší úbytek byl zaznamenán v městských částech Praha 13 (-199 osob), Praha 8 (-146 osob) a Praha 2 (-124 osob).

Metodická poznámka:
Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.