Myslí to K. Warsh s 2% cílem vážně?

Zatímco administrativa Donalda Trumpa bojuje s Íránem a rostoucími výnosy amerických dluhopisů, tak K. Warsh po 100 dnech ve vedení americké centrální banky pronesl očekávaný projev na sympoziu v Jackson Hole. Ten lze interpretovat tak, že se americká centrální banka hodlá věnovat svému hlavnímu cíli, jímž je cenová stabilita. Nebo se jedná jen o zbožné přání a fakticky bude banka tolerovat vyšší růst cenové hladiny?

Projev guvernéra americké centrální banky přišel krátce po zveřejnění klíčových dat o americké inflaci. Ví se, že americká měnová autorita sleduje spíše PCE index, než spotřebitelský CPI. Celkový cenový index PCE v červenci meziměsíčně vzrostl o 0,2 %, meziročně pak o 3,7 %. Jádrový PCE vzrostl meziměsíčně o 0,2 % a meziročně o 3,3 %, což odpovídalo očekávání. To je stále znatelně vzdáleno 2% inflačnímu cíli americké centrální banky. Warshův projev nepřinesl mnoho překvapení, ale trhy ho vyhodnotily jako čistě jestřábí. Warsh totiž ve svém projevu znovu zdůraznil závazek dostat inflaci níže.

K. Warsh nemá od začátku v nové funkci zrovna „na růžích ustláno“. Mandát zahájil s pochybnostmi o jeho nezávislosti na americkém prezidentu D. Trumpovi a se zděděnou vyšší inflací, zejména ve službách. K. Warsh pak musí od začátku funkce vyvracet teorii o tom, že jeho strategie měnové politiky nepůjde na ruku vládní administrativě a že závazek, aby banka dosahovala cíle 2% inflace, není v ohrožení. Zároveň se po něm žádá, aby mnohem otevřeněji vysvětloval důvody konkrétních rozhodnutí Fedu. Kritika míří především na jeho předchozí tiskovou konferenci, kde odmítal detailně vysvětlit, proč banka ponechala sazby beze změny.

Jeho nový pohled na tzv. forward guidance pak působí po delší době poměrně revolučně a značí chuť K. Warshe výrazněji změnit fungování Fedu. Nicméně omezení forward guidance je jedna věc, ale neochota vysvětlovat aktuální rozhodnutí může časem poškodit důvěryhodnost Fedu a ukotvení inflačních očekávání.

Troufám si tvrdit, že Warshova opakovaná proklamace o návratu inflace ke 2% cíli projde v září první skutečně velkou zatěžkávací zkouškou. Trh aktuálně přisuzuje zvýšení sazeb o 25 bazických bodů pravděpodobnost kolem 60 %, zároveň ale přicházejí známky ochlazování trhu práce a proti tomu znovu rostou ceny paliv v USA (např. diesel až o 57 % vyšší meziročně). Pro Warshovu kredibilitu proto nebude rozhodující pouze to, zda sazby skutečně zvýší, ale především zda dokáže přesvědčivě ukázat, že rozhodnutí Fedu vychází z inflačního vývoje a ekonomických dat, nikoliv z politických požadavků administrativy. Pokud zůstane inflace výrazně nad cílem a ekonomika dostatečně odolná, další zvýšení sazeb by bylo nejsilnějším důkazem, že Fed myslí návrat k nízké a stabilní inflaci vážně.