Dopady inflace pociťuje 77 % Čechů, nejméně za pět let. Obavy z dalšího zdražování však zůstávají, přiživují je ceny pohonných hmot a rekordní vedra

Podíl Čechů, kteří pociťují dopady inflace, letos klesl na 77 %, což je nejnižší hodnota od roku 2022. Nejcitlivěji ji stále vnímají mladí – mezi lidmi ve věku 18 až 26 let její dopady registruje 83 %, zatímco ve skupině 45 až 53 let jde o 72 %. U mladých se přitom finanční nejistota dlouhodobě pojí především s bydlením, které už třetím rokem v řadě zůstává hlavním zdrojem obav Čechů.

 Zdroj: Průzkum Instant Research pro Generali Investments CEE

„Pokles citlivosti domácností vůči inflaci vnímáme jako dočasný. Jeho příčinou je prudký pokles inflace na mnohaletá minima. Nyní se rýsuje její částečný návrat, který by měl změnit i náhled domácností na ni. Dlouhodobě zejména mladé domácnosti trápí vysoké náklady na bydlení, ke kterým se kvůli poslednímu vývoji patrně opět přidají ceny energií či potravin,“ uvádí Petr Mederly, obchodní ředitel Generali Investments CEE.

Bydlení zůstává hlavním finančním strašákem

Z hlediska dopadu na finanční situaci Čechy trápí hlavně rostoucí náklady na bydlení. Jako hlavní zdroj nejistoty je označil každý pátý respondent. Samotnou inflaci letos jako největší problém uvedlo 13 % lidí, podobný podíl znervózňují nižší reálné mzdy a ceny energií. Ještě v roce 2023 přitom inflaci za hlavní zdroj finančních obav označovalo 46 % Čechů.

Inflaci Češi vnímají i jako riziko pro své úspory. Více než šest z deseti Čechů se obává, že kvůli inflaci nebo dění na finančních trzích přijdou aspoň o jejich část. Zároveň ale klesá podíl těch, kteří očekávají výraznější ztrátu: propadu úspor o více než 10 % se letos obává 12 % lidí oproti 17 % před rokem. Z tohoto důvodu více než polovina respondentů za poslední půl rok změnila způsob nakládání se svými úsporami.

Obavy přiživují ceny pohonných hmot i klimatická změna

Vedle inflace jsme se dotazovaly i na vnímání dopadu rostoucích cen cen pohonných hmot. Jejich dopadu na českou ekonomiku se obává téměř osm z deseti lidí. Šest z deseti očekává, že se vyšší ceny paliv promítnou do zdražování potravin a dalšího zboží, více než polovina se obává dražší dopravy a 42 % dalšího růstu inflace.

 Zdroj: Průzkum Instant Research pro Generali Investments CEE

Dražší energie a pohonné hmoty se prolínají s dopady klimatické změny, Jako negativní pro českou ekonomiku je vnímá sedm z deseti Čechů. I v tomto případě lidé nejčastěji myslí na svůj každodenní rozpočet: šest z deseti se obává dalšího růstu cen potravin, více než polovina dražších energií a vody a téměř 30 % vyšších nákladů na bydlení. U mladých je právě bydlení ještě citlivější, jeho zdražování v souvislosti s klimatickou změnou se obávají čtyři z deseti lidí ve věku 18 až 26 let. Naopak dopadu klimatické změny na zaměstnanost či ekonomický růst se Češi obávají relativně méně. Mezi hlavními dopady klimatické změny je uvedlo 15 %, respektive 21 % respondentů.

„Je zajímavé, že ačkoli samotná inflace ustupuje mezi hlavními finančními obavami do pozadí, lidé velmi citlivě sledují faktory, které ji mohou znovu přiživit. V souvislosti s cenami pohonných hmot se 42 % Čechů přímo obává dalšího růstu inflace a šest z deseti očekává zdražení potravin a běžného zboží. Podobně i klimatickou změnu si Češi spojují hlavně s cenami potravin, energií a bydlení. Obě témata se tak v očích domácností velmi rychle promítají do otázky životních nákladů,“ říká Petr Mederly, obchodní ředitel Generali Investments CEE.

Přestože ekonomických dopadů klimatické změny se obává sedm z deseti Čechů, do investičního rozhodování ji zatím promítá jen asi třetina. Nejčastější konkrétní reakcí je vyhýbání se firmám či odvětvím, která lidé považují za klimaticky ohrožená (10 %). ESG fondy cíleně vyhledává jen 5 % lidí. Dalších 11 % klimatická rizika do investování zatím nezahrnuje, ale počítá s tím do budoucna, a téměř třetina Čechů neví, jak by taková rizika do svého rozhodování vůbec promítla.

Češi kvůli inflaci šetří méně než loni

Pokles vnímaných dopadů inflace se letos začíná promítat i do každodenního chování domácností. Spotřebu energií a vody omezuje 51 % lidí, kteří dopady inflace stále pociťují, a téměř polovina šetří na potravinách. Ještě loni přitom v obou případech šlo zhruba o šest z deseti lidí. Téměř beze změny zůstává omezování návštěv restaurací, které se stále týká přibližně poloviny respondentů.

Průzkum společnosti Generali Investments CEE k finanční situaci a očekávání Čechů probíhal ve dnech od 20.8 do 25. 8. 2026 na reprezentativním vzorku 1050 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

GENERALI INVESTMENTS CEE, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, A.S. poskytuje služby v oblasti kolektivního investování a správy aktiv. Na trhu působí od roku 1991 (dříve ČP INVEST investiční společnost, a.s.) a je jedním z největších správců aktiv v České republice i celém regionu CEE. Generali Investments CEE nabízí komplexní produktovou nabídku a služby individuálním investorům i institucím. O kontakt s klienty a jejich spokojenost se stará více než 13 500 poradců interní a externí distribuční sítě dostupných celkem na 4 500 obchodních místech.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali. Generali je jedním z největších světových poskytovatelů pojištění a správy aktiv. Byla založena v roce 1831. Předepsané pojistné společnosti převyšuje 98,1 miliardy eur a objem aktiv pod správou činí více než 900 miliard eur (v roce 2025). S více než 88 tisíci zaměstnanci a se 75 miliony klientů zaujímá skupina Generali vedoucí postavení v Evropě a stále významnější pozici získává na trzích Asie a Latinské Ameriky. Ambicí Generali je být partnerem, který klienty doprovází po celý jejich život a který jim díky bezkonkurenční obchodní síti nabízí inovativní a personalizovaná řešení. Skupina Generali začlenila udržitelnost do všech svých strategických rozhodnutí s cílem budovat hodnotu pro všechny zúčastněné strany díky podpoře vytváření spravedlivější a odolnější společnosti.

Okomentovat na Facebooku