První práce po škole. Co musí absolvent řešit kvůli daním a pojištění?

Konec studia a nástup do prvního zaměstnání není pouze změnou životního rytmu. Absolvent si musí pohlídat, kdo za něj platí zdravotní pojištění, zda má smysl přihlásit se na úřad práce a co podepsat u nového zaměstnavatele. Největší riziko vzniká během mezery mezi školou a první prací. Zatímco sociální pojištění si nezaměstnaný absolvent povinně platit nemusí, u zdravotního pojištění může snadno vzniknout dluh.

Maturant má zpravidla pokryté celé prázdniny
U absolventů středních škol stát obvykle hradí zdravotní pojištění až do konce navazujících letních prázdnin, tedy do 31. srpna. Platí to při řádném ukončení školy a za předpokladu, že absolvent během prázdnin nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Pokud bezprostředně pokračuje ve studiu, například nastoupí na vysokou školu, zůstává státním pojištěncem.

„Jestliže maturant od září nenastoupí do zaměstnání, nezačne podnikat ani se nezaeviduje na úřadu práce, musí si zdravotní pojištění začít hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2026 činí měsíční pojistné v této kategorii 3 024 korun. Nejčastější omyl spočívá v představě, že absolvent má po skončení školy automaticky několik měsíců na hledání práce a nemusí nic řešit. Středoškoláka stát obvykle pokryje do konce srpna, od září už ale musí existovat jiný plátce. Zaměstnavatel, stát z důvodu evidence na úřadu práce, nebo samotný absolvent,“ vysvětluje Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

Vysokoškolák má kratší ochranné období
U absolventů vysokých škol jsou pravidla odlišná. Za studenta, který školu řádně dokončil státní závěrečnou zkouškou, hradí stát zdravotní pojištění ještě v měsíci ukončení studia a v následujícím kalendářním měsíci. Podmínkou pro tento následující měsíc je, že absolvent po celý měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

„Pokud například student složí státní závěrečnou zkoušku 10. června, stát za něj za splnění podmínek zaplatí pojistné za červen a červenec. Od srpna už musí být zaměstnaný, podnikat, být evidovaný na úřadu práce nebo si zdravotní pojištění hradit sám. Rozhodujícím datem je vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky, nikoli promoce. Zvláštní pravidlo platí při plynulém přechodu z bakalářského na navazující magisterské studium. Mezera mezi oběma studii může být státem pokryta, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců. Přerušení nebo předčasné zanechání studia se posuzuje jinak než jeho řádné dokončení a nárok na státní platbu může skončit dříve,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Úřad práce není povinný, může ale vyřešit pojištění

Absolvent nemá povinnost se na úřad práce hlásit. Pokud však zaměstnání ještě nemá, evidence mu může pomoci s hledáním práce a především zajistí, že za něj zdravotní pojištění bude platit stát. Žádost je vhodné podat bez zbytečného odkladu, aby mezi jednotlivými kategoriemi nevznikla nepokrytá mezera. Evidence sama o sobě neznamená automatický nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro její přiznání je zpravidla potřeba získat během posledních dvou let alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Čerstvý absolvent bez předchozího zaměstnání tuto podmínku obvykle nesplní. Započítat se ale může dřívější práce nebo brigáda, pokud z ní bylo odváděno sociální pojištění.

Na úřad práce se lze přihlásit i bez nároku na podporu. Pro absolventa je podstatné, že se tím vyřeší zdravotní pojištění. Současně ale musí plnit povinnosti uchazeče, chodit na sjednané schůzky, poskytovat součinnost a oznamovat změny. Evidence není pouze formální registrace kvůli pojistnému. Sociální pojištění má odlišný režim. Pokud absolvent nepracuje ani nepodniká, nemusí je povinně platit bez ohledu na to, zda je v evidenci úřadu práce. Taková doba se mu však zpravidla nezapočítává stejně jako běžné zaměstnání pro budoucí důchod. Za určitých podmínek je možné přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění,“ upozorňuje Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

V první práci je důležité podepsat prohlášení k dani
Po nástupu do zaměstnání odvody zdravotního a sociálního pojištění řeší zaměstnavatel. Absolvent by si měl zkontrolovat pracovní smlouvu, datum nástupu a následně výplatní pásku. Pro výpočet daně je důležité podepsat u zvoleného zaměstnavatele prohlášení poplatníka, známé jako „růžový formulář“. V jednom měsíci může být podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele. Díky prohlášení lze už během roku uplatňovat základní slevu na poplatníka, která v roce 2026 činí 2 570 korun měsíčně, celkem 30 840 korun ročně. Samostatná sleva na studenta byla od roku 2024 zrušena. Absolvent tedy přechodem ze školy do zaměstnání o tuto úlevu nepřichází, protože už neexistuje ani pro současné studenty.

„Pokud člověk během roku vystřídá více zaměstnavatelů postupně a nemá další komplikující příjmy, může po skončení roku požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování. Musí mu dodat potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů. Při souběhu některých zaměstnání nebo při kombinaci práce a podnikání může naopak vzniknout povinnost podat vlastní daňové přiznání. Absolvent by si měl uschovat pracovní smlouvy, výplatní pásky i potvrzení o zdanitelných příjmech. Zároveň doporučuji ověřit u zdravotní pojišťovny, zda má správně zaznamenané ukončení studia a nového plátce. Škola i zaměstnavatel sice údaje hlásí, odpovědnost za vyřešení případné nesrovnalosti ale nakonec dopadne na samotného pojištěnce,“ dodává Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.