ECB pod tlakem drahých energií dnes zvýší depo sazbu na 2,5 %

ECB dnes odpoledne velmi pravděpodobně zvýší depozitní sazbu o 25 bazických bodů, přičemž tak učiní již podruhé od vypuknutí americko-izraelského konfliktu s Íránem. Tento krok zapadá do rámce ECB, se kterým od počátku konfliktu v Perském zálivu pracuje. Základní scénář předpokládá omezený a krátkodobý energetický šok bez potřeby měnověpolitické reakce. V prvních týdnech konfliktu však trhy i ECB poměrně rychle dospěly k závěru, že ekonomika se posunula do nepříznivého scénáře, v němž jsou nutné postupné úpravy sazeb, aby se zamezilo trvalejším dopadům na inflaci.

Aktuální vývoj na krátkém konci eurové výnosové křivky navíc naznačuje, že investoři již dokonce částečně zaceňují i možný přechod k nejpesimističtějšímu scénáři ECB. Ten počítá s výrazným a dlouhodobým nabídkovým (ropným a plynovým) šokem, silnými sekundárními dopady do cen a celkově pomalejším návratem inflace k 2% cíli. Takový scénář by vyžadoval výrazně restriktivnější nastavení měnové politiky. Klíčové tudíž bude, zda se tento posun objeví v nových makroekonomických prognózách ECB či v dnešní komunikaci prezidentky ECB Christine Lagardeové.

Přestože očekáváme, že si Ch. Lagardeová během tiskové konference udrží jestřábí tón, nepředpokládáme, že by již nyní otevřeně signalizovala přechod k nejtvrdšímu scénáři. Silnější vzkaz však může přinést nová kvartální prognóza z pera analytiků ECB. Připomeňme, že dosavadní výhled počítal s průměrnou celkovou inflací na úrovni 2,3 % v roce 2027, přičemž od třetího čtvrtletí 2027 by měla začít klesat zpět ke 2 % a na této úrovni setrvat až do konce roku 2028. Je přitom jasné, že tyto hodnoty budou muset být revidovány významně vzhůru, a to vinou drasticky vyšších cen ropy, a především zemního plynu. Jen pro zajímavost, ECB viděla v základním scénáři ceny plynu v roce 2027 na úrovni 37,4 EUR/MWh, zatímco dnes se měsíční kontrakt této komodity pohybuje na více než dvojnásobku.

Další kroky ECB však budou do značné míry záviset na tom, zda Rada guvernérů bude stále věřit v návrat jádrové inflace k cíli. Poslední prognóza přitom předpokládala průměrnou jádrovou inflaci ve výši 2,5 % v roce 2027 a 2,2 % v roce 2028. Výrazná pozitivní revize výhledu celkové inflace pro roky 2027 a 2028 směrem vzhůru v kombinaci s případným (byť i mírným) zvýšením odhadu jádrové inflace by pak byla jasným jestřábím signálem, že je třeba posunout depozitní sazbu do restriktivního pásma neboli nad úroveň 2,50 %. To by mimochodem měla být právě hodnota, na kterou ECB zvýší depozitní sazbu již dnes.

Region: AN